Už tam budem? Jak zabavit děti na cestách

Ať jim jsou dva nebo dvanáct, pro děti je cestování autem na velké vzdálenosti vždy náročné. Je proto dobré se připravit a rozmyslet si, jak cestu pojmout, co při ní dělat, jak ratolesti zabavit a jak to zaonačit, aby se ani rodiče nezbláznili a v cíli z nich nebyly trosky. I cestu třeba přes půl Evropy je možné zvládnout v pohodě a s přehledem. A dokonce si ji užít.

Děti různých věkových kategorií vyžadují na dlouhých letních cestách různé formy zábavy.

„Roadtripy mohou být pro rodinu zážitek, který si budou jednotliví členové pamatovat možná stejně intenzivně jako samotnou dovolenou. Je důležité nepodcenit přípravu, využít všech možností, které doprava autem nabízí — tedy zastavit kdykoli a kdekoli. Mít se na co těšit, zabalit dostatek jídla a pití a nenechat si zkazit náladu,“ říká Lenka Bittmannová, rodinná terapeutka ze Speciálně pedagogického centra Nautis.

Plánujte společně a pište

„Zapojení do organizace a příprav je nesmírně cenné. Děti si pak připadají důležitě, zvlášť když se mohou podílet na rozhodnutích, například kudy se k cíli jako rodina dostanete, kde zastavíte a podobně. Doporučuji pracovat s navigacemi, mapami, a to těmi tištěnými i v aplikaci. Některé děti baví čísla. Mohou si zapsat, kolik kilometrů ujedete od zastávky k zastávce, kolik dohromady, hledat si údaje o městech a státech, kam se chystáte. Existuje také řada cestovatelských deníků pro děti, kam si s vaší pomocí mohou zapsat plán cesty, nakreslit si významné památky, které uvidí. Před dlouhou cestou je kromě přípravy trasy a cílů důležitý také dostatečný odpočinek (stejně jako nemá být před cestou unavený řidič, neměly by být ani děti) a zajištění oblíbeného jídla a aktivit na cestu,“ radí Bittmannová.

Aktivně i pasivně

Jak děti zabavit, co hrát, jak často zastavovat? To jsou otázky, které si před cestou klade asi každý rodič. Vycházíme vždy ze zájmů a věku dětí. Fajn je kombinovat zábavu individuální a skupinovou, tedy takovou, do které se zapojí všichni členové posádky. Může jít o pasivní zábavu, jako je poslech hudby či audioknihy, nebo aktivní, kdy můžeme využít různých her — slovní fotbal, hádanky, opakování stále delších vět, počítání značek či aut různých barev, vymýšlení příběhů podle různých pravidel a podobně.

Především teenageři dají jistě přednost poslechu hudby nebo hraní her.

Zajímavou alternativou pro větší děti může být povídání s hlasovou asistentkou Laurou. Můžete jí třeba zadat nějaký úkol. Děti většinou ocení, když odpoví správně, a mohou se při tom ještě něco nového a zajímavého dozvědět.

Zapojte do zábavy v autě také Lauru a dávejte jí různé úkoly.

Kdo si hraje…

Zajímavou možností jsou chytré tužky se sluchátky, které jsou interaktivní a pro děti tím pádem velmi atraktivní, různé hlavolamy a hry či výtvarné aktivity (přečtěte si tipy na omalovánky pro tří- i desetileté děti). Existuje již řada her, které jsou přizpůsobeny na delší cesty, například kostky v kalíšku, magnetické piškvorky či šibenice.

Lenka Bittmannová
rodinná terapeutka

Hry a filmy

Tablet či telefon — ano, nebo ne? „Nebránila bych se jim — oblíbené pohádce, písničkám či chytrým hrám. Důležité je ale, tak jako doma, pracovat s časovou strukturou. Tablet je pro děti větším lákadlem než třeba zmiňovaný slovní fotbal. Nechte ho tedy, až bude nejhůř, až budou děti unavené, budou se nudit a začnou zapínat vyšší a vyšší úroveň rozjívenosti. Předem se domluvte, na jak dlouhou dobu si mohou s tabletem či telefonem hrát nebo sledovat pohádku či seriál,“ přidává další z tipů terapeutka.

Tablety nebo mobily jistě na dlouhé cestě pomohou, neměly by být ale jedinou zábavou.

Zastávky raději častěji

Četnost přestávek záleží na věku dětí i na tom, jak dlouho vydrží bez toalety a pohybu. Rozumné je zastavit nejpozději po třech hodinách, na místě, kde se děti mohou proběhnout, protáhnout. Ideální je spojit zastávky s motivací, domluvit se, že si třeba na každé zastávce mohou dát zmrzlinu nebo jinou drobnou sladkost. Můžeme využít i stopovacích her. Schovat například na hřišti nebo v trávě na každé zastávce jedno slovo, ze kterého děti následně sestaví tajenku.

Na dlouhé cestě dělejte pauzy a klidně se s dětmi pořádně protáhněte.

Každý věk chce své

Čím je dítě mladší, tím je vyšší pravděpodobnost, že se začne nudit. Malé děti musíme skutečně hodně aktivizovat, častěji jim nabízet různé podněty a činnosti. Co se týče konfliktů, je ideální mít všechno v počtu dětí. Aby mělo každé dítě svá sluchátka, svoje aktivity podle svého zájmu. Vyhneme se tak zbytečným dohadům, kdo je na řadě. V případě dražších pomůcek či elektroniky je pak vhodné domluvit předem pravidla včetně časového ohraničení a takový rozpis dát klidně na papír a vzít s sebou.

Dobrou noc!

Pokud jezdíte přes noc, je jistě velkým tématem dětské (ne)usínání. Pro některé rodiny je to tak problematické, že raději volí přesuny přes den. „Obecně lze doporučit zajištění pohodlí — ergonomický polštářek, deku, oblíbeného plyšáka, audioknihu s pohádkou před spaním. Je možné spánek podpořit například meduňkovým čajem nebo jinými bylinkami. Některým dětem pomáhá maska na oči, aby je nerušilo světlo. Dobré je dodržovat spánkovou rutinu. Pokud jsou děti doma zvyklé chodit spát okolo osmé, nenechávejte je v autě ponocovat, ale snažte se je ke spánku připravovat zhruba ve stejné době,“ radí Bittmannová.

Skvělou pomůckou je dětský polštářek, který se postará o nutné pohodlí pro malého spáče.

V koloně s nadhledem

Závěrem přidává i poslední tip, jak reagovat na situace, jako jsou dopravní zácpy nebo nepřízeň počasí: „Asi humorem. V tomhle směru je důležité, jak se zachovají rodiče. Pokud si nenechají zkazit dobrou náladu, převedou situaci v legraci a zapojí děti, nemusí to být na cestě žádný zásadnější problém. Delší zácpa může být ta pravá chvíle, kdy je čas dětem nabídnout to, co mají nejraději. Tedy třeba onen tablet s pohádkami, zábavnými výukovými aplikacemi či hrami, nebo interaktivní knížky.“