Skupina Světové banky (22.7.2024)

Základní informace

Skupina Světové banky (World Bank Group, WBG) je tvořena pěti subjekty: Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD) a Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporací (IFC), Multilaterální agenturou pro investiční záruky (MIGA) a Mezinárodním centrem pro řešení investičních sporů (ICSID).

Náplň činnosti

Hlavním cílem činnosti WBG je snižování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik, přičemž k dosažení tohoto cíle jsou využívány nástroje dlouhodobého financování (půjčky a kapitálové vklady) a poskytování technické asistence.

• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) - poskytuje úvěry, garance a poradenský servis klientským zemím, kterými jsou země s transformující se ekonomikou a rozvojové země (zaměření především na středně příjmové země). IBRD byla založena na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci 1944. Na této konferenci byl také založen Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF). Členem IBRD je 189 zemí.
• Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) - účelem IDA, která byla založena v roce 1960, je odstraňování chudoby v nejchudších rozvojových zemích prostřednictvím zvýhodněných půjček a grantů na programy podporující udržitelný rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatel. Čerpat prostředky ze zdrojů IDA může v současné době 75 zemí, členy IDA je celkem 174 zemí. IBRD a IDA společně tvoří tzv. Světovou banku.
• Mezinárodní finanční korporace (IFC) - IFC byla založena v roce 1956 a jejími členy je 186 zemí, přičemž působí ve více než 100 zemích po celém světě. Financuje projekty uskutečňované soukromými subjekty v rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů. IFC poskytuje také poradenství soukromému a vládnímu sektoru. Poskytování finančních prostředků přímo soukromému sektoru je základním rozdílem mezi IFC a Světovou bankou. IFC vyhledává soukromý sektor v regionech a zemích s omezeným přístupem ke kapitálu. IFC poskytuje financování na trzích, které soukromí investoři považují za rizikové, a představuje největší multilaterální zdroj kapitálu a půjček pro financování projektů v soukromém sektoru rozvojových a středně příjmových zemí. V minulosti se IFC také podílela na navyšování kapitálu Živnostenské banky a úvěr poskytla například společnostem Plzeňský Prazdroj, Vetropack Moravia Glass, MaFra nebo Autokola Nová Huť.
• Mnohostranná agentura pro investiční záruky (MIGA) - byla založena v roce 1988 za účelem podpory přímých zahraničních investic v rozvojových zemích. Jejím členem je 182 zemí. Poskytuje soukromým investorům a věřitelům pojistné záruky vůči politickým rizikům. Záruky MIGA ochraňují investice proti nekomerčním rizikům s cílem napomoci investorům získat přístup k financování za lepších finančních podmínek. MIGA se zaměřuje především na pojišťování investic ve složitých investičních a rizikových prostředích, např. v konflikty zasažených oblastech, v zemích IDA nebo při komplexních transakcích v infrastruktuře či těžebním průmyslu. V rámci pomoci ČR poskytovala MIGA záruky za politická rizika např. na investice zahraničních investorů ve firmách Cement Hranice, Vitana, Tesla Lanškroun, AVX Czechoslovakia, Westvaco Svitavy, Energetické centrum Kladno aj.
• Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) – je autonomní mezinárodní institucí založenou na základě Úmluvy o řešení investičních sporů mezi státy a občany dalších států (Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States – tzv. ICSID konvence nebo také Washingtonská konvence, podepsaná 1966). Jejím posláním je odstraňovat hlavní překážky bránící volnému pohybu soukromých investic a zabývat se řešením právních sporů mezi způsobilými stranami prostřednictvím smíru nebo rozhodčího řízení. Dosud se ke konvenci připojilo 164 smluvních států. Mezinárodní centrum ICSID je považováno za vedoucí mezinárodní arbitrážní instituci, která se zabývá řešením sporů mezi investorem a státem. ICSID plní funkci nezávislého mezinárodního fóra poskytujícího prostředky pro řešení právních sporů prostřednictvím smírčího řízení nebo arbitráže. Postoupení sporu ICSID je vždy výlučně na základě dohody smluvních stran.

Struktura

Nejvyšším představitelem WBG je její prezident. Dne 3. května 2023 zvolili výkonní ředitelé v pořadí již 14. prezidenta, kterým se na pětileté funkční období začínající 2. června 2023 stal Ajay Banga (USA). Vrcholným orgánem řízení je Rada guvernérů (Board of Governors). Guvernér jmenovaný za každý stát je guvernérem ve všech institucích WBG. Rada guvernérů WBG se schází společně s Radou guvernérů IMF na výročních zasedáních, která se konají pravidelně jednou ročně (zpravidla říjnu). WBG a IMF společně jednají také na jarních zasedáních (zpravidla v dubnu ve Washingtonu, D.C). Rada guvernérů schvaluje zásadní dokumenty a přijímá klíčová strategická rozhodnutí (přijímání nových členů, rozhodnutí o navyšování kapitálu, rozdělení příjmů, změna zakládajících dokumentů apod.). Guvernéry za jednotlivé státy bývají zpravidla ministři financí.

Pozici guvernéra WBG za ČR obsazuje ministr financí, alternátem guvernéra je příslušný náměstek ministra financí.

Za operativní agendu WBG je zodpovědná Rada výkonných ředitelů (Board of Executive Directors), která se skládá z 25 ředitelů, z nichž 6 je do funkce jmenovaných (zástupci USA, Číny, Japonska, Německa, Francie a Velké Británie) a 19 výkonných ředitelů zastupujících ostatní země je volených. Volení výkonní ředitelé reprezentují menší země, které se sdružují v tzv. konstituencích, v jejichž čele stojí vždy jeden výkonný ředitel. Zvolení i jmenovaní výkonní ředitelé pro IBRD se automaticky stávají také výkonnými řediteli IDA a IFC. Volba výkonných ředitelů MIGA probíhá podle jejích stanov samostatně, i když paralelně s volbami do IBRD a platí pro ni stejná pravidla jako pro jmenování/volbu výkonných ředitelů IBRD. ICSID je řízen Správní radou (Administrative Council), jejímž předsedou je prezident WBG a členy jsou zástupci členských států, které podepsaly Konvenci o založení ICSID (za každý stát jeden člen).

Sídlem WBG je Washington, D. C.

Vztah ČR a WBG

Československo bylo zakládajícím členem IBRD a IMF, nicméně v roce 1954 bylo členství pozastaveno pro neplnění povinností vyplývajících ze Stanov (rozsah poskytování ekonomických údajů). Roku 1990 bylo členství obnoveno Československé federativní republice. Samostatná ČR je členem WBG ode dne svého vzniku, tj. od 1. 1. 1993.

^* V případě IDA se jedná o příspěvky, které nemají charakter kapitálových vkladů.

Zastoupení ČR ve WBG

Svůj vliv ve Skupině Světové banky uplatňuje ČR v rámci společné konstituence s Belgií, Běloruskem¹, Kosovem, Lucemburskem, Maďarskem, Rakouskem, Slovenskem, Slovinskem a Tureckem. Podíl konstituence na celkové hlasovací síle všech akcionářů IBRD činí cca 4,9 %. Funkci výkonného ředitele aktuálně zastává zástupce Turecka, od listopadu 2024 bude tuto pozici po dobu čtyř let zastávat zástupce Belgie. ČR má zastoupení přímo ve WBG prostřednictvím pozice poradce výkonného ředitele konstituence.

Působení WBG v České republice

Česká republika obdržela v první polovině devadesátých let od IBRD tři úvěry v celkové výši 626 mil. USD. První půjčka v roce 1991 ve výši 450 milionů USD (300 mil. USD – ČR; 150 mil. USD – SR) byla určena na financování strukturálních změn ekonomiky, druhá půjčka ve výši 246 milionů USD byla poskytnuta na energetiku a životní prostředí (především pro odsíření severočeských elektráren) a třetí úvěr ve výši 80 milionů dolarů pro rozvoj telekomunikací. Světová banka také poskytovala ČR poradenský servis v podobě technické asistence v celé řadě klíčových oblastí, např. makroekonomické otázky, energetika, životní prostředí a právní rámec pro působení soukromého sektoru.

V září 2000 se v Praze uskutečnilo výroční zasedání WBG a IMF, kterého se zúčastnilo více než 15 tisíc představitelů finančního sektoru, nevládních organizací a médií.

Graduace ČR z operací WBG

ČR graduovala z operací WBG dne 15. 4. 2005. Přesto měla ČR nadále nárok v omezené míře čerpat bezplatnou technickou asistenci i v následujících 2-3 letech po graduaci. V rámci této spolupráce provedla WBG zhodnocení dodržování standardů a pravidel corporate governance v sektoru pojišťovnictví, studii v oblasti penzijního pojištění a rovněž poskytla asistenci v oblasti ochrany spotřebitele na finančních trzích.

Graduace ČR z úvěrových operací sice neměla žádný bezprostřední ekonomický dopad na ČR, nicméně završením tohoto procesu je ČR vnímána nejen jako partner spolupodílející se na vytváření politik a strategií WBG, ale zejména jako partner finančně přispívající k naplnění vize WBG, tj. odstraňování chudoby. Od roku 2008 je ČR již čistým dárcem finančních prostředků do WBG, a ta se tak velmi významným způsobem podílí na české oficiální rozvojové pomoci (ODA), která je poskytována prostřednictvím mezinárodních finančních organizací.

Donorské aktivity ČR v rámci WBG

Česká republika se završením procesu graduace stala čistým donorem WBG a přispívá například do následujících programů, fondů a iniciativ.

Vybrané fondy a iniciativy

Kosovo

V letech 2008 a 2009 ČR přispěla do fondu Světové banky pro Kosovo na podporu jeho sociálního a ekonomického rozvoje. ČR přispěla v obou letech do fondu částkou ve výši 500 000 EUR. V roce 2013 byla činnost fondu ukončena.

Dekáda romské inkluze

Dekáda romské inkluze byla mezinárodní iniciativa dvanácti států, která se zaměřila na řešení situace romských komunit v regionálním měřítku. Tato iniciativa, jež probíhala v letech 2005 – 2015, spojila zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnost v procesu plnohodnotného začleňování Romů, a to především v oblasti vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. ČR v období od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011 iniciativě předsedala. Na podporu iniciativy byl zřízen fond, jehož záměrem bylo financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády. Do fondu přispěly všechny členské vlády a mezinárodní organizace celkovou částkou 219 970 EUR. ČR celkem do fondu přispěla částkou 40 000 EUR.

Global Food Security Platform IFC

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině, která výrazně prohloubila probíhající potravinovou krizi v nízkopříjmových zemích, rozhodla IFC o vytvoření tzv. Global Food Security Platform (GFSP). Operace financované z GFSP budou zaměřeny na usnadnění obchodních toků potravin a předcházení kolapsu zemědělské produkce. GFSP rovněž podpoří diverzifikaci výroby s cílem posílení odolnosti potravinového systému. Prostřednictvím GFSP investuje IFC až 6 mld. USD do zemědělských podniků a soukromých společností v souvisejících odvětvích napříč celosvětovým dodavatelským řetězcem výroby, zpracování a obchodu s potravinami. ČR do GFSP přispěla částkou 1 mil. USD.

Veřejná výběrová řízení a společné investice

Poskytované financování ze strany Světové banky směřuje zejména do oblastí rozvoje venkova, rozvoje měst, rozvoje finančního a soukromého sektoru, rozvoje lidského kapitálu, sociální ochrany a řízení rizik a také do projektů týkajících se životního prostředí a přírodních zdrojů.

Příprava projektu je zahájena na základě oficiální žádosti klientské země, a to po předběžné dohodě mezi bankou a klientskou zemí. Nositelem projektu není banka, ale vždy národní subjekt – implementační agentura, např. ministerstvo, státní agentura nebo státem vlastněný podnik. Daná implementační agentura ustaví projektový tým, který společně s týmem banky zahájí přípravu projektu. Banka přehled připravovaných projektů zveřejňuje v přehledu Monthly Operational Summary (MOS), který je veřejně přístupný na webové stránce.

Informace o tendrech, obchodních příležitostech, ale i kontakty, financování a další pomoc při projektech organizovaných Světovou bankou zajišťuje tuzemským firmám Národní rozvojová banka, která v ČR od července 2024 plní funkci tzv. Private Sector Liaison Officer (PSLO) pro Světovou banku a především Mezinárodní finanční korporaci.

• Podrobnější informace k výběrovým řízením na zakázky Světové banky na webu WBG
• Aplikace World Bank Project Procurement

Hlavní dokumenty týkající se členství ČR ve WBG

Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 373/1990 Sb. a č. 500/1992 Sb., (o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu sjednané dne 22. 6. 1944 ve Washingtonu, k Dohodě o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj sjednané dne 22. července 1944 ve Washingtonu, k Dohodě o Mezinárodní finanční korporaci sjednané dne 25. května 1955 ve Washingtonu, k Dohodě o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky sjednané dne 11. října 1985 ve Washingtonu a k Dohodě o Mezinárodním sdružení pro rozvoj sjednané dne 26. ledna 1960 ve Washingtonu, ve znění dodatků).

Kontaktní informace

World Bank Group

1818 H Street, NW
Washington, DC
20433
USA

Web: https://www.worldbank.org/

Private Sector Liaison Officer (PSLO) pro skupinu Světové banky

Mgr. Petr Krupa
Oddělení marketingu a komunikace
Odbor Kancelář banky
Národní rozvojová banka
Tel.: +420 770 166 467
E-mail: petr.krupa@nrb.cz

Web: https://www.nrb.cz/kontakty/

Mgr. et Mgr. Nikolas Dohnal
Oddělení Mezinárodní finanční instituce a rozvojová spolupráce
Odbor Mezinárodní vztahy
Ministerstvo financí
Tel.: +420 733 675 046
E-mail: nikolas.dohnal@mfcr.cz

^{1 Bělorusko v současné době nemá v konstituenci svého zástupce a jeho členství je pouze formální. Od 1. listopadu 2024 vstoupí v platnost nová konstituenční dohoda k jejímuž podpisu nebylo Bělorusko přizváno.}