Maďarské předsednictví chce zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství

Barbora Novotná
18 července, 2024
17:26

V úterý 16. července se v Bruselu uskutečnilo první zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) po začátku maďarského předsednictví. Na úvod jednání maďarské předsednictví představilo své priority a pracovní program pro druhou polovinu roku 2024 v oblasti hospodářských a finančních věcí. Zástupci členských států poté pokročili v jednání o Nástroji pro oživení a odolnost, Evropském semestru a zaměřili se i na ekonomické a finanční dopady ruské války na Ukrajině. Českou delegaci vedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Představení programu maďarského předsednictví

Podle slov maďarského ministra financí Mihály Vargy je hlavní prioritou maďarského předsednictví zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Zaměří se především na oblasti, kde opatření Evropské unie přinášejí skutečnou přidanou hodnotu a kde mohou účinně přispět k makroekonomické stabilitě a prosperitě, zvláště v současném geopoliticky nejistém prostředí.

V praxi to bude zahrnovat spolupráci s členskými státy na implementaci strukturálních reforem, podporu investic do klíčových sektorů a zajištění, že evropské politiky budou co nejvíce prospěšné pro všechny občany Unie.

V následující diskusi většina členských států vyjádřila v obecné rovině podporu maďarskému programu a zároveň vyslovila značnou nespokojenost ohledně absence podpory Ukrajiny mezi prioritami předsednictví.

Nástroj pro oživení a odolnost

Ministři byli informováni o aktuálním stavu provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Rada přijala prováděcí rozhodnutí, kterým schválila pozměněný plán pro oživení a odolnost Německa, který obsahuje novou kapitolu REPowerEU. Tento krok má urychlit přechod Německa na čistou energii zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu země.

Kromě toho Rada schválila aktualizované plány předložené Řeckem, Kyprem, Polskem a Finskem, což přispěje k jejich ekonomickému oživení a odolnosti v souladu s evropskými cíli udržitelnosti a energetické bezpečnosti.

Ruská válka na Ukrajině

Dalším bodem jednání byla aktuální situace v oblasti ekonomických a finančních dopadů ruské války na Ukrajině. Ministři se informovali o hospodářské a rozpočtové situaci na Ukrajině, včetně implementace Nástroje pro Ukrajinu a pokroku v realizaci dohody skupiny G7 o poskytnutí půjčky ve výši 50 miliard amerických dolarů. Tato půjčka bude obsluhována a splácena z budoucích výnosů z imobilizovaných ruských státních aktiv.

V následné diskusi se členské státy shodly na potřebě rychlé spolupráce s G7 na další podpoře Ukrajiny. Takové řešení by bylo silným mezinárodním signálem, ale vyžadovalo by odpovídající rozdělení odpovědnosti a rizik mezi jednotlivé zúčastněné strany.

Evropský semestr

V rámci jednání Rada pokročila v práci na evropském semestru a potvrdiladoporučení pro jednotlivé země ohledně jejich ekonomických, sociálních, strukturálních a rozpočtových politik a politik zaměstnanosti.

Rada dále schválila závěry k hloubkovým přezkumům (IDRs) v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Evropská komise prostřednictvím IDRs potvrdila u 8 členských států makroekonomickou nerovnováhu (Kypr, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Slovensko, Švédsko) a u Rumunska nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu.

Evropský semestr je každoroční proces, který pomáhá koordinovat hospodářské a fiskální politiky členských států Evropské unie. Během tohoto procesu Evropská komise hodnotí ekonomickou situaci v jednotlivých zemích EU a vydává doporučení, jak zlepšit jejich ekonomiku, například prostřednictvím reforem, rozpočtových opatření a politik na podporu zaměstnanosti. Cílem evropského semestru je zajistit, aby členské státy EU pracovaly společně na dosažení udržitelného hospodářského růstu a finanční stability.

Konvergenční zprávy týkající se jednotné měny

V neposlední řadě Evropská komise a Evropská centrální banka představily konvergenční zprávy, které hodnotí, zda členské státy mimo eurozónu splňují podmínky pro přijetí jednotné měny. Po prezentaci následovala diskuse ministrů. Rada zjistila, že žádný z členských států, konkrétně Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, nesplňuje kritéria pro vstup do eurozóny. Dánsko má trvalou výjimku a není posuzováno, dokud o to nepožádá.