ECOFIN se zabýval prioritami maďarského předsednictví a hospodářskou pomocí Ukrajině

Ministři financí EU na červencovém zasedání Rady ECOFIN projednali aktuální vývoj finanční pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou agresí, seznámili se s prioritami maďarského předsednictví a potvrdili doporučení Rady pro členské státy v rámci každoroční koordinace hospodářských politik.

Evropští ministři financí poprvé jednali pod vedením maďarského předsednictví, které na zasedání představilo své priority a pracovní program pro druhé pololetí roku 2024. Klíčovou prioritou Rady ECOFIN během maďarského předsednictví bude zejména oblast daňové legislativy, zajištění právní jistoty pro daňové poplatníky a posílení boje proti daňovým únikům.

V oblasti cel bude pod maďarským vedením rezonovat téma revize celního kodexu Unie s cílem zjednodušit celní řízení a vytvořit společný celní „data hub“ a nový celní orgán EU. Cílem maďarského předsednictví je dále rozpočet EU na rok 2025. V rámci hospodářské politiky se nová předsedající země EU zaměří na implementaci nových fiskálních pravidel.

Ministři se na jednání dále seznámili s aktuálním vývojem ekonomické pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou agresí a věnovali se otázce možné půjčky Ukrajině ze strany členů G7 splácené z mimořádných výnosů zmrazených aktiv ruské centrální banky.

Šéfové státních kas potvrdili také návrhy doporučení Rady pro členské státy v rámci každoročního cyklu koordinace hospodářských politik EU. Tzv. jarní balíček se v případě Česka zaměřoval na včasné předložení fiskálně strukturálního plánu, posílení správní kapacity řízení Plánu pro oživení a odolnost, zatraktivnění a zefektivnění české veřejné správy, posílení technologické inovace podniků pomocí podpory start-upů a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky zjednodušením podmínek na trhu práce.

Na závěr jednání si ministři vyměnili názory na výsledky letošních konvergenčních zpráv Evropské komise a Evropské centrální banky, které popisují pokrok v připravenosti šesti členských států EU (Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko) na přijetí eura. Žádná ze zemí, které mají dočasnou výjimku z používání eura, nedosáhla dostatečného pokroku, a proto není důvod, aby Komise nyní navrhovala další rozšíření eurozóny.