Slovinsko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Slovinsko je dle Indexu DESI na celkovém 13. místě, dle kritéria využívání veřejných digitálních služeb na 15. místě a dlouhodobě si klade za cíl dostat se do desítky nejlepších. Pandemie covid-19 poukázala na nutnost přítomnosti a fungování ve virtuálním světě, odhalila slabiny stávajících systémů a již probíhající digitalizaci urychlila napříč všemi sektory. Slovinsko v návaznosti na problematiku digitalizace zřídilo v roce 2021 Úřad vlády pro digitální transformaci a v rámci národního plánu obnovy i dlouhodobých strategií ( Strategie chytré specializace, Digitální Slovinsko 2030, Strategie slovinského průmyslu do roku 2030 ) bude usilovat o další zdokonalování stávajících e-systémů ve smyslu rozšiřování portfolia dostupných digitálních služeb pro občany i poskytovatele služeb s důrazem na příznivější uživatelskou zkušenost a podpoří také digitalizaci v oblasti hospodářství. Do projektů digitální transformace bude Slovinsko v rámci národního plánu obnovy, víceletého finančního rámce a programu React EU v letech 2021-2027 investovat cca 465 milionů EUR nevratných prostředků, z čehož 258,9 milionů EUR představují projekty digitalizace veřejného sektoru a veřejné správy, 56,5 milionů EUR bude investováno do projektů digitalizace hospodářství a zbytek do oblastí jako jsou R&D, kompetence apod.
V rámci eStátní správy ( eUprava ) bude např. zřízena národní elektronická identita (kombinace biometrického osobního průkazu a mobilní aplikace), virtuální okénko ( virtualno okence ), sloužící pro organizaci online schůzky s obecním úřadem/magistrátem a možností vyřízení některých správních úkonů na dálku, dojde také ke zjednodušení způsobu přihlašování a podepisování pro uživatele digitálních veřejných služeb. Počítá se také se zřízením jednotného vstupního portálu pro občany a firmy s přístupem ke všem veřejným službám dle principu „one-stop-shop“. Bude zřízen také portál eStavba ( eGraditev ) s cílem snazší koordinace procesů při stavbě objektů a rychlejšího vydávání stavebního povolení. V rámci eHealth ( eZdravje ) bude kladen důraz na vytvoření centrální databáze zdravotních údajů, platformy pro telemedicínu či systému elektronického objednávání na lékařské prohlídky. Mezi další priority bude patřit rovněž digitalizace justice s cílem zrychlení administrativních procesů (elektronický registr notářských zápisů, e-soudy), kulturního dědictví (platformy eKultura , eDediščina, eArhiv ), zemědělství (vývoj zemědělského datového skladu, platformy eGozdarstvo v oblasti lesnictví), školství a vzdělávání (digitalizace pedagogického procesu, sledování zaměstnatelnosti absolventů, informační systém pro oblast sportu) či posilování digitálních kompetencí všech občanů, přičemž zvýšená pozornost bude věnována kybernetické bezpečnosti. V současnosti je cca 108 tisíc slovinských domácností (cca 12,5 %) bez širokopásmového připojení k internetu, stát bude proto usilovat o další zlepšování konektivity (gigabitové připojení).
V oblasti hospodářství bude nadále kladen důraz na rozvoj průmyslu 4.0 a digitalizaci slovinského podnikatelského sektoru ve smyslu digitalizace pracovních procesů (nákup, prodej, logistika, výroba, finance, HR aj.), rozvoje IT systémů a umělé inteligence, automatizace, robotizace a posilování digitálních kompetencí zaměstnanců. Stát podpoří firmy nejen při tvorbě digitální strategie, ale rovněž při implementaci a nákupu vybavení. Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologie Slovinské republiky rovněž plánuje založení hybridního cloudu, jehož cílem je vytvořit systém jednotné digitální identity firem. Hodnota projektu je odhadována na 2,5 milionů EUR.
Pandemie významně přispěla k rozmachu on-line nakupování, přičemž se do budoucna očekává výrazná výhoda pro obchodníky, kteří budou schopni zákazníkům nabídnout kombinaci on-line služeb a kamenných obchodů. Maloobchodní sektor bude tedy i nadále poptávat platformy e-commerce a zdokonalovat je pomocí inovativních technologií, které budou zaměřeny na vylepšení nákupního procesu pro koncového zákazníka (user experience). Zvýšený objem virtuálního nakupování předpokládá také zvýšenou poptávku po službách v digitálním marketingu (optimalizace webových stránek, digitální reklama aj.), vývoji aplikací apod. Aktuální trendy ukazují, že i po ukončení výjimečného stavu zachovají mnohé veřejné i soukromé subjekty do jisté míry home office, resp. kombinaci klasického pracovního procesu a práce z domova. Proto lze předpokládat, že bude poptávka zejména po programovém vybavení pro vzdálený přístup a s tím spojené výzvy hybridního pracovního procesu existovat také do budoucna.
Digitální transformace bude příležitostí pro inovativní české firmy v oblasti informačních technologií, umělé inteligence, IoT, blockchain, a pro integrátory a digitální stratégy.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
04.09.2024 Akciové portfolio Tomáše Vranky: Alphabet má…
02.09.2024 Nvidia opět překonala očekávání! Investoři…
29.08.2024 Změny v povinném ručení se blíží. Řidiči,…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Ropa padá na roční minima! Kam až poklesnou ceny pohonných hmot?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz