Rakousko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Rakousko vydává na výzkum a vývoj značné finanční prostředky. Ve srovnání výdajů zemí EU v poměru k HDP obsadilo opakovaně třetí místo. Mezinárodní pozornosti se rakouské vědě dostalo v posledních dvou letech, kdy po kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi obdržel Nobelovu cenu za fyziku další vědec s rakouským občanstvím, Ferenc Krausz. Úspěch Antona Zeilingera zdůraznil přední postavení Rakouska v oblasti kvantových technologií, jež jsou v zemi podporovány prostřednictvím projektu „Quantum Austria“. Mezi evropskou špičku Rakousko patří také v odvětví mikročipů, ale i ve vývoji léků. Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) slouží k financování základního výzkumu. Firmy mohou v Rakousku využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programů společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %.

Přibližně čtvrtinu výzkumných organizací v zemi tvoří vysoké školy. Kooperativnímu výzkumu a vývoji se v Rakousku věnují kompetenční centra COMET sloužící k posílení kooperace mezi akademickým a aplikovaným výzkumem na špičkové úrovni s ohledem na hospodářské regiony, pro oblast MSP pak síť institutů Austrian Cooperative Research. Největším mimouniverzitním centrem pro výzkum a technologie je Austrian Institute of Technology (AIT) se specializací na inovace v oblasti infrastruktury. Dalším významným centrem je Joanneum Research se sídlem ve Štýrském Hradci se zaměřením na informační a výrobní technologie, medicínu a farmacii a oblast klimatu a udržitelnosti. Silicon Austria Labs jsou rakouským špičkovým výzkumným centrem v oblasti elektronických systémů zabývajícím se tématy životního prostředí, zdraví, energie, mobility a bezpečnosti. Ludwig Boltzmann Gesellschaft je neuniverzitní organizací sdružující 17 institutů a výzkumných skupin v oblastech medicíny, Life Sciences a společenských věd. Země disponuje několika výzkumnými centry v oblasti Life Sciences, např. Research Institute of Molecular Pathology ve Vídni nebo MedAustron ve Wiener Neustadtu, který je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny.

Na oblast Life Sciences a výzkum léčiv poskytne ministerstvo hospodářství v letech 2024 - 2026 45 mil. EUR. V rámci prostředků Plánu obnovy EU budou podpořeny projekty Quantum Austria a Austrian Institute of Precision Medicine celkem 182 mil. EUR a projekty IPCEI (Important Projects of Common European Interest) zaměřené na vodík a mikroelektroniku 250 mil. EUR do r. 2026. V návaznosti na iniciativu European Chips Act investuje Rakousko do roku 2031 tři miliardy EUR do technologií a výrobních kapacit v odvětví polovodičů, část prostředků je určena na navýšení dotací v rámci projektu IPCEI mikroelektronika II. Na hospodářsky relevantní výzkumné programy zaměřené na výzkum a inovace k účinnějšímu využívání zdrojů, snížení spotřeby energie a emisí CO2 je v letech 2022 – 2025 k dispozici ročně 100 mil. EUR.

Jako témata budoucnosti jsou v Rakouské zprávě o výzkumu a technologiích označeny kvantové technologie a výpočetní klastry pro řešení výpočetně náročných úloh, cyklické hospodářství a udržitelnost a umělá inteligence. Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení „kultury start-upů“ a podnikání na univerzitách vč. zvyšování počtu spin-offů.

Rakousko jako bohatá a rozvinutá země nabízí obchodní příležitosti prostřednictvím inovací téměř ve všech sektorech. Jmenovat lze např. zdravotnictví, energetiku, mobilitu, digitalizaci a automatizaci a udržitelnost. Iniciativa státní banky Austria Wirtschaftsservice (aws), společnosti FFG a vědeckého fondu FWF pod názvem „AI Mission Austria und AI Green“ podporuje rozvoj umělé inteligence jako klíčové technologie od výzkumu až po implementaci. V několika programech je na období 2023-2024 k dispozici celkem 16 mil. EUR. Institut pro strojové učení a laboratoře Artificial Intelligence Lab na univerzitě Johannese Keplera v Linci je zase průkopníkem základního výzkumu moderních systémů AI. Technická univerzita v Grazu, univerzita v Linci a Institute of Science and Technology Austria jsou také součástí evropské výzkumné sítě ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems), v rámci níž mají vlastní program Machine Learning for Molecule Discovery. Uzlem pro výzkum a vývoj zelených technologií a gestorem mnoha projektů v dané oblasti je Green Tech Cluster Styria se sídlem v Grazu.

V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonnost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO2, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována.

Ve stavu příprav je projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. Rakousko by se mohlo stát tranzitním střediskem prostřednictvím stávajících potrubí, které lze poměrně snadno upravit pro vodík, a dodavatelem pro velké odběratele např. na jihu Německa.

Evropská kosmická agentura ESA plánuje zřízení 12 center excelence pro vývoj vesmírných technologií v Evropě. První z těchto středisek, s názvem ESA Phi-Lab Austria, bylo otevřeno minulý týden na areálu letiště Vídeň-Schwechat. Centrum Phi Lab se zaměřuje na vývoj prototypů a produktů v oblasti nových materiálů, inovativních komponent a pohonných systémů pro rakety, kosmické lodě a satelity. Bude provozováno ve spolupráci s průmyslovým a univerzitním sektorem a plánuje úzce spolupracovat s firmami, resp. startupy.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí