Rakousko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Zákon na podporu výstavby obnovitelných zdrojů (EAG) poskytuje jednotný rámec podpory provozu a výstavby OZE (sluneční, větrné, vodní, biomasy, obnovitelných plynů a vodíku) prostřednictvím investičních příspěvků a tržních prémií. Zákon zajišťuje financování do r. 2030 ve výši až 1 mld. EUR ročně.

V roce 2022 poprvé překonal nově instalovaný výkon fotovoltaiky hranici jednoho gigawattu (GW) a v roce 2023 se více než zdvojnásobil. Finanční podpora v loňském roce dosáhla 600 mil. EUR. Strategie výstavby OZE počítá s navýšením výkonu fotovoltaiky ze současných 6,5 GWp na 21 GWp do roku 2030 a instalací fotovoltaických panelů přednostně na zastavěných plochách. Fotovoltaické systémy s výkonem do 35 KWp jsou od ledna r. 2024 osvobozeny od DPH. Vídeň v novele stavebního řádu zavedla povinnou instalaci fotovoltaiky na všech novostavbách.

Počet větrných elektráren v zemi je rozložen velmi nerovnoměrně. Drtivá většina je jich koncentrována na východě ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland, více než 100 se jich nachází také ve Štýrsku. Na západě země se však prakticky nevyskytují. Větrné elektrárny naráží zejména na odpor místního obyvatelstva a dlouhá povolovací řízení. Přesto by se dle národního strategického plánu výstavby měl do r. 2030 instalovaný výkon zdvojnásobit na 8 GW. V příhraniční oblasti Waidhofen an der Thaya bude v následujících letech vystavěno 13 větrných turbín.

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyrobeno 9 000 tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 000 tun zeleného vodíku. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Tento projekt hraje roli nejen s ohledem na možnou spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Collektor Ost povede od r. 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do r. 2030. K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu. Plánovaným zákonem o obnovitelných plynech by v Rakousku bylo legislativně upevněno rozšíření domácí produkce bioplynu do roku 2030 na 7,5 TWh ročně.

V současnosti je však Rakousko stále do velké míry závislé na plynu z Ruska. Snížit toto riziko má výstavba paralelní části potrubí WAG z Oberkappel do Bad Leonfeldenu v Horním Rakousku. Stavba WAG-Loop, která již má zajištěno potřebné financování zvýší transportní kapacity z Německa do uzlových bodu Oberkappel a Überbacken o 30 %. V budoucnu by pak měla sloužit k paralelnímu transportu vodíku a zemního plynu v potrubí. Výstavba 40km úseku potrubí bude stát přibližně 200 mil. EUR.

Od 1. ledna 2024 platí v Rakousku zvýšené dotace na výměnu topení a tepelnou renovaci. Za výměnu plynových topných systémů za ekologické topení činí náhrada nákladů nově až 75 %, a pokud má žadatel o dotaci nízký příjem dokonce až 100 %. V závislosti na systému topení a jeho výkonu je v oblasti vícepodlažních bytových domů poskytováno až 45 000 EUR státního základního financování (předtím max. 15 000 EUR) plus 4000 EUR za bytovou jednotku na centralizaci systému vytápění (předtím 3000 EUR). Na rodinné domky se podle druhu topného systému vztahují zvláštní paušální dotace. Celkově má podpora dosáhnout 1 mld. EUR. Zároveň je od r. 2024 zakázána instalace topných systémů na bázi fosilních zdrojů v novostavbách. V důsledku nezbytných adaptací na změnu klimatu bude stoupat potřeba energie na chlazení, s tím se pojí technická řešení pro inteligentní úložiště energie v budovách, tepelnou aktivaci komponent, atd. Proces dekarbonizace vytápění vyžaduje efektivní systémy tepelných čerpadel a speciální služby inženýrských kanceláří s ohledem na kompenzaci fosilních paliv.

Ve Vídni je stále více než 500 tis. domácností vytápěno prostřednictvím plynových kotlů. V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností z klimaticky neutrálních zdrojů, klíčové bude v tomto ohledu dálkové vytápění, zbytek mají zajistit tepelná čerpadla. Malá pro rodinné domy a větší centrální čerpadla, lokálně v kombinaci s geotermií, pro hustší zástavbu. Dosud největší geotermický projekt zahájila Vídeň ve spolupráci s energetickým koncernem OMV. První geotermická elektrárna se bude nacházet v městské části Aspern a od r. 2027 by měla zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena na 80 mil. EUR. Do roku 2030 by Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 000 domácností. Nově spustila největší tepelné čerpadlo v Evropě, které využívá zbytkové teplo vody z čističky odpadních vod a elektřinu z blízké vodní elektrárny. Zařízení má teplem zásobovat 56 tis. domácností.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosové a distribuční soustavy. Na jaře 2024 byl ministerstvem pro mobilitu a klima zveřejněn plán energetické infrastruktury (ÖNIP), který shrnuje celý energetický systém od výroby přes spotřebu a ukládání včetně budoucích plánů. Dle něj budou pro energetickou transformaci třeba investice do infrastruktury ve výši 11 mld. EUR, z toho přibližně 9 mld. EUR do elektrické sítě a 2 mld. EUR do plynové infrastruktury pro úpravy na bioplyn a vodík. Náklady na posílení distribuční sítě, jejíž přetížení brzdí další rozvoj fotovoltaiky, zde nejsou kalkulovány a odhadují se na dodatečných 14 mld. EUR nad rámec obvyklé údržby do r. 2030. Plán zároveň zjednodušuje budoucí povolovací řízení. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Zatím se počítá s využíváním zásobníků u plynových elektráren a s výstavbou a posílením elektrických stanic pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na východě země k uložení prostřednictvím přečerpávacích elektráren na západě. V neposlední řadě je třeba zajistit zmíněné posílení distribuční soustavy i její efektivní využití pro decentralizovanou výrobu elektřiny.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí