Lotyšsko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Vláda na rok 2024 vyčlenila na obnovu infrastruktury 788 mil. EUR, což je více než v předchozím roce (740 mil. EUR). Tyto finanční prostředky jsou určeny na rozvoj regionální veřejné dopravy s cílem uspokojit potřeby mobility obyvatel posílením železnice jakožto páteře veřejné dopravy, na výstavbu vnitrostátních silnic s větším důrazem na zlepšení bezpečnosti a dostupnosti. Opatření plánovaná v rozpočtu na tento rok pozitivně přispějí k prioritám tohoto odvětví - přechodu na ekologický kurz, zavedení řádné správy a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti.
Z celkových finančních prostředků je 42% určeno pro vnitrostátní silniční odvětví. Jedním z opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu je provozování radarů na měření průměrné rychlosti na státních silnicích, které se již realizuje na 16 úsecích silnic. V 2024 se plánují stavební práce na silnicích v rámci územně správní reformy a zajištění přístupu občanů do nových správních center (vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení atd.).
Lotyšsko si je velmi dobře vědomo, že atraktivitu veřejné dopravy je potřeba zvýšit. Hlavní prioritou je větší snížení emisí v odvětví dopravy, která je v Lotyšsku největším zdrojem emisí. 30 % emisí skleníkových plynů pochází přímo z dopravy, například při spalování paliva pro provoz automobilů se spalovacím motorem. Vozový park se obnovuje jen pomalu, pravděpodobně v důsledku omezených finančních zdrojů domácností a firem na nákup automobilů. Nákup ojetých vozů na diesel je proto zcela běžný. V důsledku toho má Lotyšsko jeden z nejstarších vozových parků.
Společnost Rigas satiksme (Rižská doprava) a Centrální finanční a smluvní agentura (CFCA) podepsaly smlouvu o spolufinancování z Fondu obnovy Evropské unie (EU) na realizaci projektu "Snížení emisí ve státním městě Riga – dodávka elektrobusů a rozvoj elektrických dobíjecích stanic. Celkové plánované náklady projektu činí 16,7 milionu EUR, z čehož spolufinancování EU činí 14,3 milionu EUR. Projekt zahrnuje nákup 17 nově vyrobených elektrobusů, které nahradí zastaralé, přibližně 20 let staré autobusy, které se v současné době používají. V rámci projektu bude také zřízeno 7 rychlodobíjecích stanic, čímž vznikne jednotný nabíjecí systém pro elektrobusy.
V Lotyšsku roste popularita elektromobilů. Rozpočet poskytuje finanční prostředky na provoz 139 elektrických dobíjecích stanic, které přispějí k udržitelné mobilitě a podpoří používání elektromobilů v celé zemi. K 1. lednu letošního roku bylo registrováno 6 576 elektromobilů, což představuje téměř 60% nárůst oproti 1. lednu 2023. Právě výhody, stejně jako rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic, zvyšují zájem o elektromobily, které mohou pomoci splnit ambiciózní ekologické cíle.
S ohledem na podporu rozvoje elektromobility ze strany lotyšské vlády, zásadní navýšení vládních cílů v této oblasti a související infrastruktury, investice a aktuální data a trendy se nabízejí příležitosti pro uplatnění českých řešení zejména v oblasti veřejných dobíjecích stanic, dobíjecích stanic pro domácnosti, rezidenční a kancelářské budovy či elektrobusy. Další zajímavé příležitosti se otevírají v oblastech s dobíjením souvisejících jako např. jejich propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba související s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod. Rostoucí prostor se nabízí i pro spolupráci v oblasti jednotlivých komponentů bateriových systémů. S nárůstem elektromobility v Lotyšsku obecně poroste i poptávka po jednotlivých komponentech elektropohonů, řídících jednotek, převodovek apod.
Také realizace projektu Rail Baltica je v Lotyšsku stálou v prioritou ministerstva dopravy. Rail Baltica je projekt, který má zásadní význam jak pro propojení pobaltských států, tak pro integraci do jednotného evropského železničního systému a koridoru hospodářského rozvoje. Tato infrastruktura má v ideálním případě do roku 2030 zajistit funkční spojení mezi Tallinnem na severu a litevsko-polskou hranicí na jihu. Současně je prioritou Lotyšska zajistit plnou integraci Rigy. V této souvislosti také stále probíhají plány na pokračující modernizaci nástupišť - plánuje se dokončit modernizaci nástupišť do poloviny 2024 roku.
V oblasti námořní dopravy stále probíhá legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů – nebyla dokončena ani v roce 2023. Rozhodnutí předchozí Saeimy ztratilo politickou podporu. Zároveň již v letošním roce Saeima přijala změny zákona o přístavech, které v případě potřeby umožní zahájit přezkoumání pokroku v reformě přístavů. Zákon předpokládá, že kabinet ministrů do 30. června 2024 předloží Saeimě zprávu o provádění reformy správy přístavů.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Kurzy ČNB - Kurzovní lístek České Národní Banky
- Kurzovní lístek Česká spořitelna, Kurzovní lístky bank
- Podnikání v České republice
- USD, americký dolar - převod měn na CZK, českou korunu
- Česká pošta - ceník poštovného 2020
- UAH, ukrajinská hřivna - převod měn na CZK, českou korunu
- THB, thajský baht - převod měn na CZK, českou korunu
- GBP, britská libra - převod měn na CZK, českou korunu
- AED, SAE dirham - převod měn na CZK, českou korunu
- HUF, maďarský forint - převod měn na CZK, českou korunu
- CHF, švýcarský frank - převod měn na CZK, českou korunu
- IDR, indonéská rupie - převod měn na CZK, českou korunu
Prezentace
29.01.2025 Xiaomi má nový bestseller. Je extrémně nadupaný a
28.01.2025 České firmy stále častěji místo banky…
24.01.2025 Samsung ukázal svůj nejlepší telefon.
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Výprodej v technologickém sektoru: na kolena ho srazil výkonný model umělé inteligence z Číny
Petr Lajsek, Purple Trading
Ole Hansen, Saxo Bank
Zlato a stříbro zaznamenávají nové zisky s nástupem éry Trump 2.0
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Miroslav Novák, AKCENTA