Island - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Island, podobně jako ostatní severské země, má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice. Země se plně připojuje ke klimatickým cílům EU a chce redukovat emise do roku 2030 na 55 % oproti roku 1990. Island se také zařadil mezi země, které schválily legislativu směřující k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Jakkoli je nejisté, nakolik se cíle podaří splnit, klimatická agenda nachází velkou odezvu na politické scéně, a to nejen proto, že jednou ze stran vládní koalice je hnutí Zelená levice se silnými ekologickými akcenty. Navýšení produkce čisté elektrické energie má Islandu zajistit naplňování ambiciózních klimatických závazků a zároveň postupně omezovat závislost na dovozu fosilních pohonných hmot. V důsledku velkého množství geotermální energie a energeticky využitelných vodních toků je Island schopen pokrýt veškerou domácí poptávku po elektrické energii z obnovitelných zdrojů. S produkcí zhruba 55 000 kWh na osobu je Island touto optikou největším producentem elektrické energie na světě. Nicméně potenciál využití obnovitelných zdrojů energie je v zemi stále značný – aktuálně je podíl jeho využití odhadován asi na jednu třetinu. Navíc poptávka po elektřině v dalších letech významně poroste. Dostatečně ilustrativní je v tomto smyslu růst elektromobility – aktuálně činí podíl elektromobilů mezi nově prodanými vozy asi 60 %. Prudký rozvoj produkce energie na Islandu může dále podnítit zvažovaný projekt Icelink – podmořský energetický kabel mezi Islandem a Velkou Británií. Čeká se na rozhodnutí vlády o dalším osudu tohoto projektu.

Existuje proto prostor k dalšímu rozvoji produkce elektrické energie z domácích ekologických zdrojů. Značný potenciál k rozvoji skýtá rovněž větrná energie, k níž se stále více upíná pozornost vlády. Podíl tohoto energetického zdroje je na Islandu zatím prakticky nulový, přitom místní klima nabízí k provozování větrných elektráren ideální podmínky. Na Islandu zatím stojí jen několik zkušebních turbín – dosavadní poznatky z jejich provozu podle místní vlády ukazují na řadu výhod tohoto zdroje energie. V současnosti existují plány na výstavbu asi 40 větrných parků po celé zemi, a to jak na pevnině, tak na moři. Ne všechny zřejmě budou realizovány, nicméně první z nich (o výkonu 120 MW) by měl začít dodávat elektřinu již v roce 2025.

Také síť stávajících hydro- a geotermálních elektráren je postupně rozšiřována a prochází modernizací (některé z nich pocházejí ze 60. či 70. let minulého století). Cílem je, aby tato zařízení zanechávala minimální uhlíkovou stopu a uměla vyprodukované emise CO2 zachytit k dalšímu využití či uskladnění (vzhledem ke geologickému složení podloží má Island velký potenciál pro zachycování a ukládání CO2). Jak budoucí rozvoj větrné energie, tak modernizace stávajících hydro a geotermálních elektráren přináší poptávku po klíčových komponentech. Patří mezi ně mimo jiné elektrické motory a generátory, transformátory, statické měniče a induktory, vodní turbíny, elektroinstalace, technologie pro hloubkové vrty a podobně. Široké využití na Islandu najdou také „zelená“ řešení a technologie umožňující omezování emisí - tepelná čerpadla, elektrolyzéry, vodíkové články a podobně.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí