Estonsko - Chemický sektor, plasty, gumárenství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Estonský chemický průmysl je malý, ale se silnou exportní orientací: asi 85 % veškeré produkce jde na export. V Estonsku působí cca 119 společností chemického průmyslu. Objemy exportu chemického průmyslu od začátku války na Ukrajině padají (v lednu 2023 dosáhl meziroční pokles 31 %), průmyslové podniky proto musejí agresivněji inovovat a modernizovat. Hlavním příkladem je výroba elektřiny z ropných břidlic, která nyní prochází pozoruhodnou transformací směrem k udržitelnější a oběhové budoucnosti.

Hlavním tématem se v odvětví zpracování ropné břidlice stávají zelená tranzice a cirkulární ekonomika . Státní energetická firma Eesti Energia si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrálního chemického průmyslu založeného na oběhových principech. Firma plánuje významné investice do nových technologií a procesů, zejména:

• Postupně ukončit spalování ropné břidlice za účelem výroby elektřiny a naopak posílit její využití v chemickém průmyslu. Tento posun otevírá prostor pro zkoumání využití ropných břidlic jako suroviny pro chemickou výrobu, což může vést k vytvoření nových hodnotových toků a snížení závislosti na fosilních palivech. První projekty se zaměřují na výrobu recyklovatelných plastů zejména pro automobilový průmysl, dále na výroby solventní nafty (NAAPTHA, používá se jako rozpouštědlo a ředidlo pro nátěrové hmoty i pro jiné účely).
• V rámci chemických a elektrárenských zařízení vybudovat systémy na zachycování CO ₂ , který může být ukládán do země, případně také využíván v chemickém průmyslu, např. k výrobě metanu (ten pak může být využit na výrobu plynné směsi pro pohon zaoceánských lodí a trajektů).
• Firma chce dále zahájit zpracování již vytěžené hlušiny (jednotlivé doly jsou lemovány až 70m vysokými kopci tohoto materiálu o objemu miliard tun). Tento materiál disponuje nevyužitými zásobami prvků vzácných zemin (REE), které jsou klíčové pro různé aplikace v oblasti špičkových technologií. Zpracování těchto prvků REE vytváří příležitosti pro chemický průmysl, Z vytěžené hlušiny lze vyrábět písečné směsi vhodné ke stavbě silnic a další dopravní infrastruktury.

Estonsko se chce stát významným výrobcem a vývozcem zeleného vodíku , vyráběného s využitím obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie. Tento zelený vodík má obrovský potenciál pro různá průmyslová odvětví. Estonská vláda aktivně zkoumá způsoby, jak zelený vodík začlenit do chemického průmyslu, čímž by mohl nahradit fosilní paliva ve výrobních procesech a výrazně snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví. Ministerstvo životního prostředí Estonska v únoru 2023 zveřejnilo svou vodíkovou strategii do roku 2050. Ta nabídne mimo jiné příležitosti pro české firmy, největší potenciál má v estonském prostředí vodík využívaný v oblasti dopravy a průmyslu. Plán reaguje na Evropskou strategii pro vodík, která předpokládá, že do roku 2050 bude vodík tvořit 13-14 % celkového energetického portfolia Unie.

Vodíková strategie může do roku 2050 vytvořit v Estonsku až 42 tisíc pracovních míst, zahrnuje celkové investice ve výši 44 milionů EUR a slibuje si ušetření 2,2-4,5 milionů tun CO2. Využití potenciálu vodíku je ale možné, jen pokud bude k dispozici dostatečný přebytek velmi levné obnovitelné energie. Jinými slovy vytvoření vodíkové ekonomiky je závislé na úspěšném zvládnutí zelené tranzice (o plánech Estonska na skokové zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů viz kapitola o energetice). Na výsluní by se mohla dostat technologie power-to-gas, ať už ve formě výroby metanu nebo vodíku z přebytečné elektřiny, zajímavý může být do budoucna také zelený metanol. Česká republika a české firmy již první zkušenosti s výrobou, skladováním a využitím vodíku mají, mohou se tedy stát cennými partnery v estonských projektech.

Fond EU pro spravedlivou transformaci (JTF) vyčlenil 340 miliony EUR pro severovýchodní region Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Jedním z hlavních projektů bude výstavba plně robotické filtrační továrny na čištění vody za 200 milionů eur ve městě Narva, která má být dokončena do roku 2025. Vzniknout má také továrna na zpracování odpadů z plastů a použitých pneumatik.

Výroba hnojiv je významným pododvětvím estonského chemického průmyslu. Místní výrobci provádí rozsáhlý modernizační projekt zaměřený na zvýšení efektivity výroby a snížení dopadu na životní prostředí. To představuje příležitost pro české firmy, aby pro tento projekt poskytly moderní zařízení a technologie. Jedním z hlavních modernizačních projektů společnosti je přestavba závodu na výrobu dusičnanu amonného ve městě Kunda v severním Estonsku. Továrna zavádí nový proces nazvaný radiální tok, který má zlepšit kvalitu vyráběného dusičnanu amonného a zároveň snížit spotřebu energie a produkci odpadu.

Za zmínku stojí také výstavba nového závodu firmy Fibenol na výrobu ligninu v Estonsku. Lignin, přírodní polymer obsažený ve dřevě, má obrovský potenciál jako udržitelná surovina pro výrobu chemikálií na biologické bázi. České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti biorafinačních technologií mohou v tomto rozvíjejícím se oboru najít příležitosti ke spolupráci s estonskými partnery.

Dalšími estonskými vývozními artikly v oblasti chemie jsou fenoly, kyselina benzoová, benzoát sodný a změkčovadla. V regionu se dále nacházejí výrobci produktů stavební chemie (plniva spár, tmelů a stavebních lepidel). Estonsko je třetím největším světovým výrobcem jednosložkových polyuretanových pěn.

Estonský chemický průmysl prochází metamorfózou a upřednostňuje udržitelnost a cirkulární charakter. Využitím svých odborných znalostí v oblasti zelených technologií a inovativních procesů se české společnosti (zejména ty s odbornými znalostmi v oblasti zeleného vodíku, řešení pro oběhové hospodářství, zachycování a využívání CO2 a technologií biorafinace) mohou stát klíčovými partnery v této transformaci.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí