Chorvatsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Vládní strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózními plány rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupným přechodem na zelenou ekonomiku (v souladu se stávající politikou EU). Do roku 2050 chorvatská vláda počítá s investicemi ve výši až 44 mld. EUR, ročně by se v průměru mělo jednat o příležitosti za 1,6 mld. EUR. Šance pro české firmy existují při zavádění obnovitelných zdrojů energie, v oblasti rozvoje větrných a solárních elektráren, elektráren na biomasu a investic do nové infrastruktury „Smart Cities“.
Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 si dalo cíl snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, má ambice zvýšit energetickou účinnost minimálně o 32,5 %, diverzifikovat energetické zdroje a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 až na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 1,4 mld. EUR do modernizace elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 na 2 500 MW v roce 2030.
Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů je v poměru zhruba 35:65), cca 24 % tvoří vodní elektrárny a 14 % jaderné zdroje (ty pokrývá výhradně Jaderná elektrárna Krško, která se nachází ve Slovinsku a státní HEP - Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energetického mixu plyne z větrných elektráren a cca 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Téměř 40 % elektrické energie Chorvatsko dováží, stejně tak 80 % ropy a 51 % plynu, ze 100 % je pak závislé na dovozu uhlí.
Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren a produkce elektřiny představuje 4 460 MW, z toho 2 048 MW produkují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje, 1 021 MW větrné elektrárny a 1 391 MW tepelné a jaderné elektrárny. Vláda podporuje zvyšování výkonu a to zejména připojením nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory obnovitelných zdrojů. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (46,79 %), dále plynové elektrárny (22,70 %), větrné elektrárny (14,88 %), elektrárny na biomasu (6,50 %), teplárny (7,97 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny.
Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je 35 let a více (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč a výstavba solární elektrárny v Dugopolje. Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 - 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4 - 5,2 kWh / m 2 / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá jen velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Jedná se o nevyužitý potenciál a velké příležitosti pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje).
Vláda loni přijala přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu souvisejícího s vodíkovým hospodářstvím, je v souladu s cíli evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). Strategie rovněž pojednává o potenciálu vodíku při dekarbonizaci ekonomiky a o jejím efektivním využití. Zahrnuje možnosti výroby, skladování a přepravy vodíku, jeho využití ve výzkumu, vývoji a inovacích a jeho následném uplatnění a využití v mnoha oblastech chorvatského hospodářství.
Jsou definovány čtyři strategické cíle využití vodíku: Zvýšení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, zvýšení využívání jeho potenciálu z obnovitelných zdrojů, větší využívání a podpora rozvoje vědy, výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Cílem je přispět ke snížení emisí CO 2 v souladu se závazky EU, které Chorvatsko přijalo s cílem snížit dopad na globální oteplování. Vláda by do roku 2050 chtěla zvýšit podíl spotřeby vodíku na celkové spotřebě energie, jakož i k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, které je třeba dosáhnout s ohledem na předpokládaný podíl spotřeby. Příležitosti rovněž existují v oblasti úschovny baterií, fotovoltaice.
Národní energetická strategie Chorvatské republiky nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 v plánu proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. V rámci dekarbonizačních snah stojí za zmínku i vodíková strategie Chorvatska, která byla schválena v roce 2022. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů do Chorvatska z energetického sektoru.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz