Albánie - Těžební a ropné technologie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Ministerstvo infrastruktury a energetiky Albánie nabízí zahraničním investorům možnosti v oblasti prospekce a těžby chromitové rudy ve čtyřech oblastech země, každé o velikosti cca 1 000 km 2. Minimální roční investice se pohybují kolem 5 mil. CZK. Koncese uděluje na základě výběrového řízení Národní agentura pro přírodní zdroje .

Zásoby nerostných surovin zahrnují chrom (32,8 mil. tun), měď (53 mil. tun), feronikl (220 mil. tun), vápenec, pískovec, asfalt a přírodní bitumen, dekorativní vápenec a dekorativní masivní pískovec. Jádrem těžebního průmyslu je výroba chromu, mědi, železa, niklu, bitumenu a inertních minerálů, které se používají jako materiály ve stavebním průmyslu.

Budoucí orientace albánského těžebního průmyslu je zaměřena nejen na zvýšení těžby tradičních surovin (chrom, měď a nikl), ale také na rozšíření způsobů jejich zpracování. Variabilita finálních produktů by se měla promítnout do větší konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Potenciál vidí vláda i v rozšíření výroby dalších materiálů, jako je bitumen, basalty a dekorativní kameny.

Vláda při rozvoji odvětví sází především na zahraniční investory, kteří by měli přinést moderní těžební a zpracovatelské technologie. Příležitosti se však naskýtají i v dodávkách těžební techniky místním i zahraničním těžebním společnostem operujícím na albánském trhu.

Albánie se snaží získat nové investory i do průzkumu a těžby ropy. Zájemci z řad zahraničních i místních firem se mohou účastnit tendrů, které průběžně vypisuje Národní agentura pro přírodní zdroje . Podnikání v této oblasti není v místních přírodních podmínkách snadné, ale může se vyplatit. Svědčí o tom i nedávný objev nového naleziště nizozemskou ropnou společností, která narazila na ropný pramen v oblasti Girokastra s možností těžby přes několik tisíc barelů ropy denně. Zájem o těžbu albánské ropy má dále italská firma, která podepsala kontrakt na prospekci a těžbu v oblasti Dumre o velikosti bloku 587 km2.

Těžba ropy není výrazná a zdaleka neodpovídá ropnému potenciálu země. Největším producentem ropy je čínská firma, která v Albánii působí od roku 2004 a podílí se na celkové těžbě z 90 %. Druhým největším producentem je albánský státní podnik s podílem 6%. Zbylý podíl připadá nově na nizozemskou firmu. Průměrná denní těžba ropy činí 14 tis. barelů ropy denně, což Albánii řadí na 71. místo na světě vedle zemí jako je Srbsko či Maďarsko. Ropné rezervy Albánie jsou nicméně v porovnání s těmito producenty více jak dvojnásobné. Albánie disponuje ložisky ropy o prokázané velikosti 220 mil. barelů a ložisky plynu o velikosti 5,7 mld. m3. Ložiska ropy jsou situována na pevnině, blízko pobřeží. Z tohoto pohledu patří Albánie k evropským zemím s největšími „onshorovými“ zásobami. Ropná oblast Patos-Marinëz-Kolonjë je uznávána jako největší ropné pole v kontinentální Evropě. Zemní plyn se netěží vůbec a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje. Veškerá vytěžená ropa se vyváží, což z ní činí produkt s nízkou přidanou hodnotou. Jediná místní rafinérie je již několik let zavřená a potýká se s opakovanými změnami vlastníků.

V roce 2020 dokončený tranzitní plynovod TAP, vedoucí z Řecka přes Albánii do Itálie, otevřel Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech. Albánie, stejně jako Černá Hora a Kosovo, není zatím připojena na žádnou regionální síť zemního plynu a ani sama zemní plyn netěží. Funkční plynová distribuční síť neexistuje. Dohoda albánské vlády s vedením TAP o vytvoření terminálu Fier pro napojení budoucí albánské distribuční sítě byla podepsána v červenci 2021. Distribuční terminál umožní dodávky plynu v obou směrech, neboť se uvažuje o jeho propojení s projektem terminálu na dovoz kapalného zemního plynu (LNG) z USA v přístavu Vlora.

Snaha Evropy o zbavení se závislosti na ruském plynu přiměla Albánii přehodnotit priority projektů spojených s plynofikací země. Budování distribuční sítě bylo na čas odloženo a prioritu dostal projekt výstavby LNG terminálu v přístavu Vlora a jeho napojení obousměrným plynovodem o délce 40 km na plynovod TAP v oblasti Fier za účelem reexportu plynu do Evropy. Současně bude vybudována i přípojka k nedaleké tepelné elektrárně Vlora a její přeměna na plyn. Projekt je ve fázi přípravy Terms of Reference pro vypsání mezinárodního tendru na výběr EPC dodavatele. Financování bude řešeno jako PPP (BOT) projekt. Dodavatel tak výstavbu LNG terminálu a jeho propojení s plynovodem TAP a elektrárnou Vlora též zafinancuje. Tendr na EPC dodavatele má být vypsán v roce 2024-2025.

S budováním vlastní distribuční sítě bude Albánie postupovat velmi pomalu. Začne se nejprve pilotními projekty v oblastech blízko terminálu plynovodu TAP u města Fier a u města Korča. Po vyhodnocení finanční návratnosti těchto pilotních projektů přijdou teprve na řadu velké aglomerace, jako je Elbassan, Durres nebo Tirana, a to nejdříve v horizontu příštích 10 let. Součástí plynofikace Albánie má být řada projektů, z nichž možno jmenovat např. napojení tepelné elektrárny Vlora o výkonu 97 MW, vybudování velkokapacitního podzemního zásobníku plynu v oblasti Dumre, napojení průmyslových závodů na zpracování rud v oblasti Ebasan.

Plynofikaci oblastí severní Albánie, reexport plynu z budoucího přístavního LNG terminálu Vlora do zemí Jižní a Střední Evropy a propojení stávajícího plynovodu TAP s plynovou soustavou Chorvatska umožní Transitní plynovod IAP (Ionian Adriatic Pipeline), který je společným projektem Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Chorvatska. Plynovod o celkové délce 516 km (z toho 167 km na albánském území) povede z albánského Fieru do chorvatského Splitu a měl by přepravit ročně 5 mld. m3 plynu z Ázerbájdžánu do zemí Jižní a Střední Evropy. Práce na albánské části plynovodu měly započít v roce 2021, ale byly na několik let odloženy. Předpokládaná doba výstavby albánského úseku je 5 let. Plynovod otevře Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech v oblastech Severní Albánie, tedy oblastech vzdálené od trasy plynovodu TAP vedoucího z Jihovýchodní Albánie (město Korča) na jihozápadní pobřeží (město Fier),

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí