Singapur - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Téměř celých 729 km 2 Singapuru je urbanizováno, což ponechává jen malý prostor pro zemědělskou činnost, takže zemědělství tvoří méně než 0,5 % HDP Singapuru. Tento scénář znamená, že dovoz potravinářských výrobků do Singapuru představuje 90 % potravinových potřeb země, jakkoli se vláda zavázala, že do roku 2030 se bude jednat pouze o 70 %. I proto je Singapur pátým největším exportním trhem v Asii pro vývoz potravin a nápojů z EU, přičemž ten v roce 2022 dosáhl výše necelých 53 mld. Kč. Největšími vývozními položkami z EU do Singapuru jsou tradičně lihoviny a likéry, dále , víno, vermut, cider a ocet a sušené mléko a syrovátka.
O nákupním potenciálu Singapurců svědčí i následující údaje z otevřených statistických dat singapurské vlády. Průměrný měsíční příjem domácností v roce 2023 byl okolo 180 tis. Kč po cca 12% ročním přírůstku, přičemž v průměru asi čtvrtina z této částky je použitá na potraviny a na restaurace či trhy s jídlem. Na druhou stranu, nejbohatší pětina Singapurců průměrně vydá na jídlo v restauracích asi 8x více než průměrný Singapurec. Také proto trh s potravinami spolu s restauračními a příbuznými službami přispívá do singapurského HDP cca 280 mld. Kč.
Singapur je vysoce technologicky založenou ekonomikou. Proto, aby vybudoval alespoň minimální potravinovou bezpečnost, investuje velké prostředky do projektů městského zemědělství, zejména ovoce a zeleniny, ale v dohledné budoucnosti bude pravděpodobně i nadále silně závislý na dovozu potravin ze zahraničí, aby uživil svých téměř 6 milionů obyvatel. Singapur tedy musí vyvinout nové inovativní technologie, které by umožnily pěstování zemědělských produktů v městském prostředí, přičemž jednou z takových iniciativ je růst agrotechnologických parků s celkovou rozlohou 1465 hektarů, kde se věnují chovu hospodářských zvířat a pěstování ovoce a zeleniny. Jde o šest agrotechnických parků na těchto místech: Lim Chu Kang, Mandai, Nee Soon, Loyang, Murai, Sungei Tengah. Produkce z těchto farem zůstává nízká (celkově má sektor hodnotu „pouze“ 50 mld. Kč), nicméně vláda do nich investuje velké prostředky jako do klíčové metody k dosažení celkového cíle 30 % domácí produkce potravin do roku 2030. Inovativní „agrotech“ a „foodtech“ technologie zde tedy rozhodně najdou uplatnění.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.09.2024 Investiční pohled na Apple: Budou nové iPhony…
10.09.2024 Jak začít investovat? Tomáš Vranka z XTB zná…
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Snaha o navrácení lesku Barbie v době klesajícího prodeje. Barbie telefon jako tahák sezóny?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz