Kuvajt - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Zemědělství v drsných podmínkách kuvajtského klimatu přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Kuvajt zhruba 96 % potravin dováží, ač se v poslední době snaží o posílení potravinové bezpečnosti, podporuje vlastní autonomii a lokální produkci - populární jsou místní farmy. České firmy by se mohly prosadit v dodávkách zemědělských inovativních technologií a systémů s aspektem na náročné klimatické podmínky. Příležitost je například v dovozu embryí či krmných směsí, dále v dodávkách zejména trvanlivých potravin, některé čerstvé zeleniny, ovoce, sušených mléčných výrobků, tvrdých sýrů nebo potravinových doplňků. Přitom je nutné splnit náročné požadavky na certifikaci a přepravu, uspět v testování kvality a dodržet v případě masných výrobků arabskou specifikaci „halal“.

Kuvajt se rozkládá na ploše 17 818 kilometrů čtverečních, přičemž se jedná převážně o neúrodnou poušť s minimem ročních srážek a nejvyššími letními teplotami na světě. Orná půda zaujímá zanedbatelné procento celkové plochy. Zemědělství přispívá k tvorbě HDP méně než 0,5 %. Hrubá hodnota zemědělské produkce činí zhruba 300 mld. USD v běžných cenách ročně. Tato domácí výrobní kapacita nepostačuje k uspokojení rostoucí domácí poptávky po ovoci a zelenině. Kuvajt je druhou nejlidnatější zemí v regionu GCC s průměrnou mírou růstu populace 3,5 % ročně. Půda v regionu má nízký obsah organických látek, nízkou schopnost zadržovat živiny a vlhkost. Přírodní vodní zdroje potřebné pro zavlažování jsou minimální, přičemž většina dostupných vodních zdrojů pochází z desalinačních zařízení, která jsou energeticky náročná a zavlažování je s ohledem na udržitelnost nehospodárné.

Kuvajt je vzhledem k drsným klimatickým podmínkám a k nedostatečné vlastní produkci importně závislou zemí, dováží více než 96 % potravin. Kuvajtská dotační podpora v oblasti potravin přispívá k jejich dostupnosti. Pro chudé vrstvy zahraničních pracovníků, např. z Indie či Pákistánu, jsou však potraviny v běžných nákupních centrech v Kuvajtu luxusem a raději se soustředí na úzký segment levnějších potravin. V mezinárodních řetězcích je k dostání široké spektrum potravin, avšak často za mnohem vyšší ceny. Přestože inflace již nepřekračuje 4 %, vláda v poslední době uplatňje řadu regulačních opatření proto, aby zabránila růstu cen a zajistila dostupnost potravin.

Slabiny v tomto sektoru zdůraznila pandemie covid-19, která globálně narušila odběratelsko-dodavatelské řetězce a vedla k nejistotám v dostupnosti potravin v Kuvajtu. Kuvajt tak posílil snahy budovat vlastní kapacity, většinou ve formě místních farem. V současné době se na farmách pěstuje především zelenina, chová skot či drůbež. Farmy rovněž slouží jako místo k setkávání a vyjadřují společenskou prestiž bohatých rodin. Dostupnost potravin, ovoce a zeleniny je v Kuvajtu přičítán známkou rostoucích disponibilních příjmů obyvatel. Přestože se Kuvajt snaží posílit svou potravinovou bezpečnost zvýšením mezinárodní spolupráce a investicemi do zemědělských technologií, prakticky doposud nezaznamenal reálnou krizi v této oblasti.

Zajímavou příležitost pro české exportéry může představovat oblast trvanlivých potravin, potravin obsahujících výživové doplňky a oblast cukrovinek. Mohou se uplatnit v oblasti zvyšování úrodnosti půdy, krmiv, v inovativním „smart agriculture“ (akvaponickém či vertikálním zemědělství) a v dodávkách moderních technologií v rámci zavádění vlastních výrobních kapacit v Kuvajtu.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí