Korejská republika - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Energeticky náročný korejský průmysl a vyspělá společnost s sebou přináší výraznou spotřebu energie. Místní, stále z velké části na fosilních palivech závislá, energetika proto roste, nicméně snaží se na situaci reagovat větším zapojením jaderné energie, která by do roku 2030 měla generovat 32,4 % celkové výroby v zemi. Stále více se o slovo hlásí také malé modulární reaktory. Jadernou technologii si Korea klade za cíl exportovat do světa a to otevírá možnosti zapojení se do jejích projektů na třetích trzích. Země je aktivní rovněž v jaderném výzkumu, například je členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

Korejská spotřeba elektřiny, která se vysokou měrou podílí na energeticky náročných zpracovatelských odvětvích, jako je ocelářský, chemický a polovodičový průmysl nadále roste. Země v souladu s tím plánuje reagovat na nárůst poptávky po elektřině výstavbou nových elektráren a rozšířením nabídky obnovitelné energie. Současný energetický mix země spoléhá nejvíce na energii z fosilních paliv jako uhlí a plyn. Tyto zdroje energie představují okolo 60 % z celkového objemu, přičemž mírně větší zastoupení má uhlí - zhruba 31 %. Následuje jaderná energie s 29% podílem. Ve zbytku jsou zastoupené obnovitelné zdroje, kterými jsou například solární nebo vodní energie. Konkrétně solární energie tvoří lehce přes 5 % z celkového mixu.

Podle 10. základního plánu dodávky a poptávky po elektřině, jehož cílem je zvýšit energetickou bezpečnost a splnit klimatické cíle, se očekává, že poptávka po elektřině dosáhne v roce 2036 maximálně 118,0 GW. Na základě této projekce poptávky plán počítá s produkcí 201,7 TWh elektřiny cestou jádra do roku 2030, což představuje 32,4 % celkové výroby v zemi. Tento nárůst podílu jaderné energie odráží spuštění 6 nových reaktorů v období nahoru do roku 2033 a také pokračování provozu stávajících reaktorů. Obnovitelné zdroje by měly do roku 2030 generovat 134,1 TWh, což představuje 21,6 % z celkové výroby elektřiny. Portfolio obnovitelných zdrojů se přeorientuje tak, aby se snížila současná velká závislost na solární energii a místo toho se zvýšil podíl větru. Poměr solární a větrné kapacity se sníží z 66 MW na 34 MW. Vláda odhaduje, že až 32,5 miliardy USD bude zapotřebí k tomu, aby nová zařízení pro skladování obnovitelné energie zavedla nové investice. Předpokládá se, že role uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) bude nadále klesat. Podíl fosilních paliv a LNG klesne ze 41,9 % a 26,8 % v roce 2018 na 19,7 % a 22,9 % v roce 2030 a na 14,4 % a 9,3 % v roce 2036. Vláda do roku 2036 postupně odstaví 28 zastaralých uhelných bloků (z 58 v roce 2023 a 41 v roce 2030), 26 z těchto bloků však bude přeměněno na zařízení na LNG. Plán rovněž navrhuje, aby se ve stávajících uhelných elektrárnách používal modrý vodík na bázi LNG a čpavek pro spoluspalování jako metody snižování emisí skleníkových plynů. Tato dvě paliva budou v roce 2036 společně tvořit více než 7 % energetického mixu. Podíl uhlí v energetickém mixu bude postupně snižován na 19,7 % v roce 2030 a 14,4 % v roce 2036. Vodík by měl v roce 2036 tvořit téměř 7,1 % energetického mixu země.

V oblasti jaderného výzkumu je hlavní korejskou autoritou Korea Atomic Energy Research Institute (zkr. KAERI). Ta se ve své činnosti zabývá zejména vývojem technologií jaderné bezpečnosti (bezpečnostní výzkum a vývoj, včetně prevence nehod, zmírňování nehod a rychlé reakce v případě havárie, vývoj pokročilých technologií pro bezpečné nakládání s vyhořelým palivem od původu až po likvidaci), technologií radiační fúze (stabilizovaná výroba a dodávka radioizotopů, radiační biotechnologie, materiály, vývoj plodin) a možnostem budoucí aplikace jaderné energie (navázání na technologie 4. průmyslové revoluce, jako je AI či IoT, vývoj ICT materiálů jako jsou pokročilé supravodiče, materiály pro skladování energie či inteligentní elektronické biosenzory). Prostor věnuje rovněž základnímu výzkumu v oblastech jako vývoj kvantových materiálů pomocí komplexních svazků částic, výzkum dynamiky materiálů a biologického chování v extrémních podmínkách a vývoj protirakovinných a diagnostických materiálů. S KAERI již navázal spolupráci v oblasti zejména podpory provozu a bezpečnosti jaderných reaktorů a při vývoji malých modulárních reaktorů ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež. Za zmínku stojí rovněž každoroční účast českých studentů z ČVUT, VUT Brno a ZČU Plzeň ve studijních pobytech na korejské jaderné univerzitě KINGS. Země je od roku 2003 rovněž členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

V případě malých modulárních reaktorů korejská vláda výrazně zvýšila rozpočet na vývoj a export inovativních malých modulárních reaktorů (tzv. i-SMR) na rok 2024. Částka byla zvýšena devětkrát ve srovnání s rokem 2023 a dosáhla v přepočtu 49 miliard USD. S cílem podpořit jaderný průmysl plánuje vláda vytvořit centra pro výrobu SMR ve městě Changwon. Země hodlá investovat do vývoje a exportu i-SMR s cílem prosadit se na globálním trhu. Zvýšení rozpočtu na tyto účely očekává vláda nárůst výzkumných a vývojových investic v tomto sektoru o více než 740 tisíc USD. Vláda také plánuje zřídit zvláštní zákon pro jaderný průmysl a nabídnout daňové výhody výrobcům jaderných elektráren. Jde o součást komplexního plánu, který zahrnuje vše od výstavby až po provoz jaderných elektráren, podporu souvisejícího průmyslu, výzkum a vzdělávání lidských zdrojů.

Šesté korejského zasedání Výboru pro vodíkovou ekonomiku konané v prosinci 2023 nastínilo hlavní politiky pro urychlení přechodu k čisté vodíkové ekosystému a podporu vodíkového průmyslu. Mezi čtyři hlavní agendy patří systém správy certifikace čistého vodíku (tedy podpora certifikace výroby a dovozu vodíku a poskytování pobídek v případě, že množství emisí skleníkových plynů klesne pod určitou úroveň a zde komise stanovila emise ve výši 4 kg nebo méně na každý 1 kg vodíku jako standard pro certifikaci čistého vodíku), strategie pro rozvoj odvětví MPE (pozn. materials, parts, equipment) vodíkového průmyslu (bylo vybráno 40 klíčových položek napříč 10 hlavními oblastmi včetně elektrolýzy vody, kapalných nosičů vodíku a vodíkových turbín), opatření pro rozšíření distribuce vozidel s palivovými články (s cílem distribuce 300 tisíc jednotek a vybudování více než 660 nabíjecích stanic pro vodík do roku 2030) a také opatření pro správu národních prioritních vodíkových výzkumných a vývojových center (s cílem zřídit prioritní vědeckovýzkumná centra zaměřená na všechny technologie elektrolýzy vody). V březnu 2024 došlo k podpisu memoranda o porozumění mezi Strojírenským zkušebním ústavem, Korejským inovačním centrem vodíkových palivových článků a českou vodíkovou technologickou platformou HYTEP s cílem výměny informací v oblasti technologií vodíku a palivových článků s důrazem na specializované technologie v oblasti hodnocení výkonu a kontroly certifikace bezpečnosti vodíkových výrobků.

Významné akce v tomto sektoru: International Nuclear Energy Expo (INEX), Korea Atomic Power Annual Conference, H2 Meet

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: vodíkovém pohonu a skladování energie, zavádění malých modulárních reaktorů a vědecko-výzkumné spolupráci

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí