Japonsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Aktuální výzkumné priority stanovuje vládní 6. základní plán pro vědu, technologie a inovace pro roky 2021-2025. Cílem je realizace společnosti 5.0 („ultra-smart society“). S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 je také kladen důraz na zelené technologie. Pro jejich rychlý rozvoj vláda založila Zelený inovační fond (Green Innovation Fund) ve výši 2 bil. JPY. Japonská vláda se také rozhodla zřídit univerzitní fond ve výši 10 bil. JPY, který má finančně podpořit úzký počet univerzit označených jako výzkumné instituce mezinárodního významu s cílem podpory jejich výzkumných kapacit. Ten má doplnit další již existující iniciativu na posílení místního výzkumného prostředí: síť 14 World Premier International Research Centres (WPI Centres) umístěných na univerzitách a ve výzkumných centrech, které mají cílit na excelentní výzkum a lákat nejlepší vědce do Japonska. Jejich pracovním jazykem je angličtina a kolem 40 % výzkumníků je ze zahraničí.
Čtyři hlavní japonské agentury financující výzkum jsou:
- Japonská agentura pro vědu a techniku (Japan Science and Technology Agency - JST), která především provádí a financuje národní cíle vědecké a inovační politiky;
- Japonská společnost pro podporu vědy (Japan Society for the Promotion of Science - JSPS), která se zaměřuje na udělování grantů a podporuje prostřednictvím stipendijních programů mezinárodní výměnu výzkumníků;
- Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj (Japan Agency for Medical Research and Development - AMED), která financuje R&D v medicíně od základního výzkumu po klinické studie;
- Organizace pro vývoj energetických a průmyslových technologií (New Energy and Industrial Technology Development Organisation - NEDO), která se zaměřuje na komercionalizaci průmyslových technologií.
Tyto agentury se také podílejí na spolufinancování výzkumného grantového projektu japonské vlády Moonshot spuštěného v roce 2021 a zaměřeného na ambiciózní pokrok u přelomových technologií. Projekt Moonshot si stanovuje 7 hlavních cílů, mj. zaměřených na umělou inteligenci, robotiku, kvantové počítače, zdravotní prevenci nebo udržitelné využívání zdrojů. Projekt je otevřen i mezinárodní spolupráci. Ta může mít dvojí formu: 1) s vlastním finančním zapojením na základě memoranda o spolupráci, které by se pro účely konkrétního zapojení uzavřelo, nebo 2) s čerpání finančních zdrojů z japonské strany na základě dohody o výzkumu, ve které by byly stanoveny konkrétní podmínky zapojení.
Japonsko je přirozeným partnerem ve VVI pro Českou republiku. O tom, že se daří vědecko-technickou spolupráci, do které jsou zapojeny přední české a japonské instituty, univerzity a firmy, úspěšně rozvíjet, svědčí probíhající společné projekty a výzvy i rostoucí studentská a vědecká mobilita. Např. se jedná na české straně o ČVUT a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky či laserové centrum HiLASE spadající pod Fyzikální ústav AV ČR. Centrum výzkumu Řež má bohatou spolupráci s japonskými partnery v oblasti jaderné energie. S Tokijskou univerzitu a univerzitami v Kanazawě a Nagoji spolupracuje Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Ústav přístrojové techniky AV ČR s Univerzitou Tojama. Brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC) má dlouhodobou spolupráci s japonskou nadnárodní technologickou společností Rigaku. Univerzita Karlova a Univerzita Pardubice spolupracují s Národním ústavem materiálových věd (National Institute for Materials Science - NIMS).
Pokud jde o existující rámce spolupráce, ty mají několik rovin: bilaterální, mnohostranné a evropské programy.
Akademie věd ČR má s Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) podepsané memorandum o spolupráci ve vědě ve formě společných mobilitních projektů. Jejím výsledkem jsou především každoročně vyhlašované dvouleté společné programy Mobility Plus. Další formou je JSPS Postdoctoral Fellowship for Research in Japan, kdy AV ČR jako nominační instituce navrhne dva nejlepší kandidáty pro tento stipendijní program na výzkumný pobyt v délce 12-24 měsíců.
K podpoře spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi zeměmi V4, včetně České republiky, a Japonskem existuje Memorandum o vědeckotechnické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT), Mezinárodním visegrádským fondem (IVF), Japonskou agenturou pro vědu a technologie (JST) a partnery ze Slovenska, Maďarska a Polska. Aktuálně se realizují projekty na základě druhé společné výzvy vyhlášené v roce 2021 a zaměřené na oblast pokročilých materiálů.
Na základě spolupráce v rámci Evropské zájmové skupiny pro spolupráci s Japonskem (EIG CONCERT Japan) jsou každoročně vyhlašovány na konkrétní témata. Cílem je posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi a Japonskem ve vědeckotechnickém a inovačním výzkumu, řešení aktuálních společenských výzev a potřeb a podpora mezinárodní mnohostranné spolupráce ve výzkumu prostřednictvím plánování, vyhlašování a provádění společných výzev.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz