Japonsko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
V návaznosti na pandemii onemocnění COVID-19 významně posílil trh s potravinovými doplňky a produkty racionální výživy. Pokud se jedná o potravinové doplňky per se, tento segment na trhu s produkty zdravé výživy za uplynulé 3 roky posílil o 30%. V roce 2020 se v Japonsku prodaly suplementy v hodnotě 163 miliard JPY, v roce 2023 to bylo již 212,3 miliard JPY.
Dle průzkumu japonské Agentury na ochranu spotřebitele tvořily v roce 2023 tyto výrobky 23,6% celkové nabídky produktů zdravé výživy. Odhaduje se, že v následujícím roce by tento podíl mohl dosáhnout až jedné čtvrtiny. Nejžádanějšími funkčními potravinami jsou pak dle zjištění agentury sportovní potravinové doplňky a kosmetické doplňky stravy (např. doplňky pro výživu pleti či přípravky přispívající ke snížení hmotnosti). Pokud se jedná o další produkty racionální výživy, žádané jsou u japonských spotřebitelů cereálie či potraviny s vysokým podílem bílkovin (např. proteinové tyčinky).
Pokud se jedná o spotřebu alkoholických nápojů, dle informací japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí (MHLW) se tato dostala na předkovidovou úroveň. MHLW v této souvislosti v únoru 2024 zveřejnilo vodítka týkající se konzumace alkoholu, jejichž cílem je zvýšit povědomí o souvisejících zdravotních rizicích. Pokyny zejména stanovují množství alkoholu, jehož požití dle ministerstva zvyšuje riziko vzniku onemocnění a snaží se občany nabádat k jeho umírněné konzumaci. Dle statistiky OECD přitom konzumace alkoholu dosáhla v Japonsku svého vrcholu v roce 1992, i tehdy se však držela pod průměrem vyspělých západních zemí, od té doby kontinuálně mírně klesá. Současně však stoupá obliba vybraných nápojů – např. exkluzivních zahraničních vín, dovážených a řemeslných piv či whisky.
V této souvislosti stojí za zmínku právě zvyšující se obliba kvalitních zahraničních vín. Pozornost spotřebitelů přitom nepřitahují pouze světově věhlasná označení, ale i produkce menších vinařství ze zemí, které nejsou primárně vnímány jako vinařské velmoci. Značné obliby pak dosáhla naturální a organická vína. Ruku v ruce s tímto trendem jde stoupající zájem spotřebitelů o expertní kurzy a someliérské certifikace: počet akreditovaných someliérů stoupl v Japonsku za posledních 20 let ze sedmi na čtyřicet tisíc.
Japonské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství (MAFF) v současnosti implementuje Strategii zelených potravin (Green Food System Strategy). Cílem této strategie je zlepšení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů v celém dodavatelském řetězci do roku 2050, a to zejména s ohledem na cíl japonské vlády dosáhnout do tohoto roku uhlíkové neutrality. Konkrétně se jedná o následující cíle: nulové emise CO 2 mající původ v zemědělství, lesnictví a rybářství; snížení aplikace chemických hnojiv a pesticidů o 50 %; rozšíření plochy ekologického zemědělství na 1 mil. ha (zvýšení o 25 %) a zvýšení produktivity výrobců potravin minimálně o 30 %. Strategie zahrnuje plán rozvoje inovativních technologií a výrobních systémů do roku 2040 s plánovanou implementací do roku 2050.
S novým důrazem japonské vlády na ekologické hospodaření a produkci bioproduktů se očekává větší zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství, jakož i intenzivnější aplikace technologií smart agriculture.
Japonští zákonodárci současně poprvé za 25 let přistoupili k novelizaci Základního zákona o potravinách, zemědělství a venkovských oblastech, jenž stanovuje hlavní zásady japonské zemědělské politiky. Hlavní důraz má být v rámci revizních prací kladen na zajištění potravinové bezpečnosti země, a to zejména s ohledem na domácí demografický pokles a geo-politické nestabilitě ve světě. Za posledních 20 let se počet obyvatel, jejichž obživa závisí na zemědělství, snížil na polovinu a jejich průměrný věk se již blíží 70 letům (pro srovnání, v roce 2020 byl průměrný věk pracovníků v zemědělství 65 let).Velká očekávání jsou rovněž spojována s cílenějším využíváním informačních technologií a tzv. chytrým zemědělstvím. Právě o investicích do technologií v zemědělství se japonská vláda chystá jednat společně se soukromým sektorem v zemi.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz