Japonsko - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči a její finanční i personální zajištění. Země má v celosvětovém měřítku nejvyšší věk dožití – v průměru 81 let. Tradiční příklon k moderním technologiím a zejména k robotice vytváří potenciál pro české firmy v oblasti specializovaných lékařských přístrojů, digitální technologie nebo diagnostických přístrojů, včetně zařízení schopných pacienta průběžně monitorovat, nebo robotických řešení. Postkoronavirová éra navíc pro české firmy a výzkumné instituce přinese nárůst příležitostí v oblasti dodávek nebo společného výzkumu a vývoje zdravotnických pomůcek, lékařských a diagnostických přístrojů a vybavení nemocnic, případně při vývoji a testování léků a vakcín.

Japonsko představuje třetí největší trh se zdravotními službami a technologiemi na světě (po USA a EU) a lze očekávat, že poptávka v této oblasti dále poroste. Je známo, že japonská populace patří v průměru mezi nejstarší a nejrychleji klesající na světě. V současnosti je 25 % populace starší 65 let a v roce 2050 to bude celých 40 %. Navíc se během následujících čtyřiceti let očekává pokles obyvatel z nynějších 127 mil. na 88 mil. Tento dynamický demografický vývoj představuje velkou výzvu zvláště pro japonské zdravotnictví, u nějž je např. odhadováno, že mu bude již v roce 2025 chybět kolem 270 000 zdravotních sester. Stárnoucí populace ale zvyšuje také finanční nároky – osoba nad 75 let představuje čtyřnásobně vyšší náklady pro zdravotní systém než mladší lidé.

Neuspokojivý stav japonského zdravotnictví výrazně zhoršila pandemie covidu-19, na což reagovala japonská vláda v listopadu 2021 schválením zatím posledního krizového balíčku ve výši 36 bil. JPY, přičemž velká část těchto finančních prostředků má směřovat do zdravotnictví. Cílem je posílit zdravotní systém natolik, aby se mohl nejen lépe vypořádat s další koronavirovou vlnou, ale i případnou novou pandemií v budoucnu.

Pro Japonsko byla zatím nejtěžší pátá vlna šíření koronaviru, která zasáhla zemi na jaře 2021. Ta při 38 000 nakažených vyžadujících hospitalizaci naplnila lůžkovou kapacitu téměř 200 japonských nemocnic sdružených v National Hospital Organisation a Japan Community Health Care do krajnosti. Na mnohé pacienty se lůžka nedostávala a rozhořčení veřejnosti budily případy úmrtí nakažených, kteří museli zůstat doma bez pomoci. V případě vypuknutí šesté vlny se očekává, že nakažení pacienti mohou obsadit až 45 000 nemocničních lůžek. Jedním z hlavních cílů je tak nyní zajištění dostatečné lůžkové kapacity v nemocnicích, která by měla být navýšena o 30 % oproti současnému stavu, tj. o přibližně 14 000 lůžek, a to především v nejlidnatějších aglomeracích Tokiu a Ósace. Každá prefekturní samospráva by měla také připravit seznam požadavků zdravotnického vybavení od ochranných prostředků po techniku, které je potřeba doplnit. Podle těchto sesbíraných požadavků bude vláda rozčleňovat na nákupy a investice stovky milionů jenů. To otevírá příležitosti pro dodavatele zdravotnického vybavení, jeho celá polovina se do Japonska dováží ze zahraničí.

Trend digitalizace a uplatňování nejnovějších technologií se nevyhýbá ani japonskému zdravotnictví. Pandemie je silným impulzem k rozšíření telemedicíny. Perspektivní oblastí je pak monitoring starších nebo postižených osob, které žijí sami doma a ve specializovaných zařízeních. Zvláště se jedná o zařízení, které budou průběžně sledovat zdravotní stav a možné nehody či průběžně připomínat některé úkony. Japonská vláda také uvolňuje pravidla pro uplatnění umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví, které by měly umožnit její větší využití při diagnóze a léčbě. V současnosti se používá přibližně pouze 20 schválených technologií, především americké a jihokorejské provenience. Odstranění legislativních omezení ale podle odhadů pomůže nárůstu tohoto odvětví z 300 mil. JPY v roce 2019 až na 10 mld. JPY v roce 2025. Za nejperspektivnější oblasti jejich budoucího využití jsou považovány diagnostika a doporučení nejvhodnější léčby, vývoj léků, asistence při chirurgických zákrocích, genová terapie a ošetřovatelská péče.