Indie - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Indický sektor výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání (VVI) svým rozsahem a komplexností odpovídá velikosti populace nejlidnatější země světa. Výdaje na VVI měřené jako podíl na HDP v poslední dekádě rostly. Nicméně Indie má stále s jeden z nejnižších výdajů na světě, který se drží hluboko pod jedním procentem. Na VVI vydává v poměru k HDP mnohem méně než ostatní země BRICS. I přesto však v absolutních číslech výdaje Indie na VVI narůstají a země se může pochlubit rostoucími počty vědců, vynálezů a patentů. I když se toto procento může zdát skromné, odráží trvalý závazek země k vědeckému a technologickému pokroku.
Klíčovou roli v podpoře vědeckého výzkumu a technologického rozvoje v zemi hraje Ministerstvo pro vědu a technologie (Department of Science and Technology, DST). Politickou a strategickou funkci má Vědecká rada premiéra (Prime Minister’s Science, Technology and Innovation Advisory Council – PM-STIAC). Jejím předsedou je vrchní vědecký poradce premiéra (Principal Scientific Advisor – PSA). PM-STIAC identifikuje potřeby a priority v oblasti VVI a formuluje hlavní vědecké iniciativy. Spolu s úřadem premiéra a dalšími resorty a vládními agenturami určuje směr výzkumu, vědy a inovací Indická národní rada pro transformaci Indie (NITI Aayog). NITI Aayog je odpovědná za plánování a strategické rozhodování v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. Tato institucionální struktura spolupracuje na formulaci politik a iniciativ, které podporují vědecký pokrok a inovace v Indii. Iniciativy těchto institucí, často nazývané „mise“, jsou pak implementovány indickými veřejnými vědeckými, výzkumnými a akademickými institucemi ve spolupráci se soukromým sektorem.
Mezi hlavní směry rozvoje indického sektoru VVI v současnosti patří zejména 9 zaštiťujících národních iniciativ pod hlavičkou vědecké rady premiéra se zaměřením na rozvoj biodiverzity, kvantové fyziky, informatiky a umělé inteligence, elektromobility, odpadového hospodářství, průzkumu oceánu, lingvistické algoritmy pro přirozený překlad jazyka či mapování lidského genomu. Hlavní indická ministerstva s působností v oblasti VVI pak mají vlastní výzkumné iniciativy a programy. Ministerstvo vesmírného výzkumu a jemu podřízená vesmírná agentura Indian Space Research Organisation (ISRO) tak například řeší programy zaměřené na lunární exploraci (aktuálně program Chandrayaan 2), vývoj nanosatelitů, regionální navigační satelity (IRNSS) či výzkum rentgenových paprsků v kosmu (Astrosat). Podobné výzkumné programy mají i např. Ministerstvo pro rozvoj elektronického průmyslu, Ministerstvo pro biotechnologie, Ministerstvo pro vědu a technologie, či Obranná výzkumná a rozvojová agentura (Defence Research and Development Organisation, DRDO). Do realizace těchto rozsáhlých vědeckých programů se zapojují jak veřejné, tak soukromé akademické a výzkumné instituce, státní i soukromé korporace a startupové klastry.
Sektor VVI skýtá značný potenciál a příležitosti pro české výzkumné, akademické a vzdělávací instituce, ale i inovativní malé a střední podniky a start-upy. ČR má v Indii dobré jméno a je známa jako bezpečná, stabilní a země s kvalitními univerzitami a výzkumnými ústavy, rozvinutou infrastrukturou a příznivým podnikatelským a investičním prostředím. V Indii jsou zase díky velikosti země, zájmu o nové technologie a řešení,ale i výzvám, kterým země čelí např. v oblasti udržitelného rozvoje či degradaci životního prostředí, příležitosti pro uplatnění českého výzkumu ve spolupráci s indickými partnery. Jde například o (viz např. bilaterální nástroj na financování česko-indických vědeckých projektů Inter-Excelence) a mezinárodními výzkumnými konsorcii (viz např. program Horizon Europe).
EU a indická vláda začátkem roku 2023 společně vyhlásily 11 nových výzev pro projekty společného výzkumu pod hlavičkou programu Horizon Europe financovaných společně EU a Indií pro období 2023 - 2024. Do těchto výzev se mohou hlásit výzkumná konsorcia složená ze zástupců institucí z Indie, ČR a dalších členských států EU. EK schválila pro programovací období Horizon Europe 2023 – 2024 financování v celkové výši 13,5 miliardy EUR, z čehož bude pro výzkumné projekty EU-Indie alokována částka v řádu stovek mil. EUR.
Existují tedy konkrétní oblasti pro rozvoj nebo navázání VVI spolupráce. Je zde prozatím nenaplněná perspektiva v navázání na program česko-indických vědeckých projektů Inter-Excellence a podprogramu Inter-Action z 2020 - 2022, kdy celková podpora projektů převyšovala částku 100 mil Kč. Aktuálně probíhá příprava nového rámce mezi MŠMT a indickou stranou. Spolupráce v tomto programu doposud probíhala zejména v oborech: informační a komunikační technologie, přírodní vědy a biotechnologie, nové materiály a nanotechnologie.
V případě spolupráce mezi českými a indickými institucemi, jde převážně o jednosměrnou migraci profesionálů nebo akademických pracovníků. Další potenciál pro rozvoj je zejména v mobilitě vědeckých pracovníků např. pomocí nástroje EURAXESS.
Předsedové vlád Česka a Indie Petr Fiala a Naréndra Módí přijali 10. ledna 2024 Společné prohlášení o strategickém partnerství v oblasti inovací. Ve společném prohlášení se obě strany shodly na posílení inovačního dialogu v klíčových oblastech budoucí česko-indické spolupráce. Kromě většího důrazu na meziuniverzitní spolupráci, aplikovaný výzkum či vědeckou mobilitu se nově přijaté česko-indické strategické partnerství zaměří na inovativní projekty a partnerství v oblasti obchodu, obranně-průmyslové spolupráce, kybernetické bezpečnosti, environmentálních technologií, energetiky, zdravotnictví a dalších agend.
Aktivní v odvětví VVI jsou ústavy AV ČR - zejména zaměřené na fyziku, chemii, biologii a geologii. Společný výzkum existuje mezi vysokými školami, kde dochází ke vzájemné výměně doktorandů, kteří pracují na unikátních projektech v nejrůznějších oblastech. Za zmínku stojí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického (CIIRC ČVUT), který navázal spolupráci s univerzitou NIMS v indickém Jaipuru. Universita NIMS staví po vzoru ČIIRC obdobné centrum pro studium kybernetiky, robotiky a informatiky.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz