Čína - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Čína inovuje své výrobní řetězce a v nejbližších letech má v plánu se stát jedním z nejvyspělejších států planety. Pomoci jí v tom mají i masivní investice do vědy a výzkumu. Čínská vláda vyhlásila, že bude v roce 2024 do tohoto odvětví investovat ve výši 52 miliard USD, což znamená meziroční nárůst o 10 %. Celkové, nejen vládní, investice dosáhly v roce 2023 přibližně 458 miliard USD a zaznamenaly tak meziroční nárůst ve výši 8,1 %. Toto číslo každým rokem roste a v roce 2023 tvořilo 2,6 % HDP. Pro porovnání, v roce 2012 to bylo 1,91 %, o deset let dříve (2002) pouze 1,06 %.

Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou složitou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.

Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:

Pokročilé informační technologie;
Automatizované obráběcí stroje a robotika;
Kosmické a letecké vybavení;
Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
Moderní železniční dopravní zařízení;
Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
Energetická zařízení;
Nové materiály;
Léky a lékařské přístroje;
Zemědělská technika

V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a nová energetická vozidla. V roce 2023 bylo z celkového počtu okolo 14 milionů nově zaregistrovaných elektromobilů na světě 60 % zaregistrováno právě v Číně. Země hraje dominantní roli rovněž ve výrobě autobaterií do elektromobilů. Hojně diskutovaným prvkem je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. V roce 2023 bylo v Číně nově registrováno 6 tisíc vozů poháněných vodíkem, což značí meziroční nárůst o 73 %. Většina z nich jsou autobusy či kamiony.

V řadě odvětví se však otvírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní.

V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.

Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí