Arménie - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Zemědělství nadále představuje jeden z klíčových sektorů arménské ekonomiky, pracuje v něm více než třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva. Domácí produkce zatím nedokáže plně nasytit poptávku po řadě (i základních) potravin, které se dovážejí. Do zemědělství míří státní podpora, která by měla vést ke zvýšení produktivity, výnosů a konkurenceschopnosti (zejména výsadba sadů, kapkové zavlažování či pojištění rizik). Roste poptávka po technologiích pro skleníky (zvlášť malých a středních), po skotu, potravinářských technologiích nebo hnojivech. V roce 2023 se v sektoru zemědělství a potravinářství Arménie zaměřila na posílení udržitelnosti, zvýšení produktivity a rozšíření přístupu na trh, a to formou strategických iniciativ zaměřených na modernizaci zemědělství, řešení environmentálních problémů a zlepšení potravinové bezpečnosti.

Zemědělství nadále představuje jeden z klíčových sektorů arménské ekonomiky, pracuje v něm 36 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a produkuje přibližně 10 % celkového HDP Arménie. Zemědělský a potravinářský průmysl se přitom do značné míry stále přizpůsobuje tržní ekonomice. Domácí produkce zatím nedokáže plně nasytit poptávku po řadě potravin, které se dovážejí. Často se jedná i o základní výrobky jako pšenice či olej.

Přestože má Arménie v zemědělském sektoru značný potenciál, existuje také řada problémů a omezení. V zemi funguje přes 335 tisíc farem, ale průměrně mají rozlohu jen 1,4 hektaru, což značně omezuje možnost diverzifikace. Významným problémem je také rozsah degradace půdy. Přestože přibližně 70 % území Arménie je klasifikováno jako zemědělská půda, orná půda představuje pouze 15 % celkového území. Rovněž chov hospodářských zvířat čelí překážkám, jako je neefektivní hospodaření s pastvinami. V důsledku neefektivity chovu dobytka tvoří dovážené maso polovinu celostátní spotřeby masa a dochází také k sezónnímu kolísání produkce a nabídky mléčných výrobků. Některé potravinářské technologie, které by pomohly zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin, zde nejsou dostupné, což představuje příležitost pro české firmy (například mléko z místní produkce je k dispozici většinou pouze čerstvé; trvanlivé mléko se do Arménie dováží z poměrně vzdáleného zahraničí jako Ukrajina či Bělorusko). Certifikace potravin a dovoz zemědělských výrobků se nyní řídí pravidly v rámci tzv. Eurasijské unie (EAEU).

Ve spolupráci s Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) se Arménie zaměřila na udržitelné využívání zdrojů, řízení rizik katastrof a potravinovou bezpečnost. Toto partnerství vedlo k cíleným opatřením, jako je zlepšení zavlažovacích systémů, zvýšení kvality osiva a podpora moderních postupů chovu hospodářských zvířat.

Navzdory dosaženým úspěchům se arménské zemědělství potýká se značnými problémy. Patří mezi ně rizika související s klimatem a problémy s přístupem na trh, které ovlivňují produkci a bezpečnost potravin. Světová banka a další mezinárodní orgány uznaly potřebu důrazné podpory, která by Arménii pomohla tyto překážky překonat, a zdůraznily význam udržitelných a inkluzivních potravinových systémů. Tato podpora je zásadní nejen pro hospodářský růst, ale také pro zajištění blahobytu arménského venkovského obyvatelstva, které je z hlediska obživy do značné míry závislé na zemědělství.

Arménie může nabídnout několik zajímavých investičních příležitostí v zemědělském a potravinářském sektoru. Roste poptávka po technologiích pro skleníky (zvlášť malé a střední), po zavlažovacích systémech a po skotu. Arménie má v posledních letech problémy s nedostatkem vody a absencí účinných zavlažovacích systémů. Tím se otevírají možnosti pro dovoz a instalaci úsporných a efektivních systémů kapkového zavlažování. Také sektor živočišné výroby čelí v Arménii vážným problémům (nedostatek skotu, problémy s nedostatečně efektivním chovem dobytka), což může představovat příležitost pro vývoz kvalitního českého skotu do Arménie.

Příležitost pro rozvoj představuje rovněž sektor udržitelného zemědělství, produkce bio a organických potravin, zpracování ovoce a zeleniny a jejich balení, kde mohou české firmy nabídnout své zkušenosti a know-how. Zajímavou oblastí pro spolupráci by mohly být poradenské služby v oblasti zemědělství (veterinární oblast) či potravinové bezpečnosti (kvalita potravin a podobně). Pravděpodobně poroste také poptávka po hnojivech, především těch kvalitnějších a dražších, která zatím nejsou tak snadno dostupná (na arménský trh jsou nyní dovážena hlavně hnojiva z Ruska, Gruzie a Íránu).

Perspektivním odvětvím pro investice je rovněž vinařství, které se zde těší dlouhé tradici. Arménské víno má dobrou kvalitu, v zemi se pěstují jak méně obvyklé historické odrůdy vína, tak moderní odrůdy evropského typu. Arménský vinařský průmysl se soustředí především na export do zemí EU. Export vína z Arménie vzrostl ve srovnání s předchozími lety minimálně o 35 %. Na rozdíl od arménského brandy („koňaku“) se však arménského vína do Česka podle statistik stále dováží jen velmi malé množství. Jeho dovoz tak může být zajímavou příležitostí.