Kuba - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Kromě uspokojení domácí poptávky má Kuba velký zájem i o export potravin. Zájem je především o investice do modernizace produkce ovoce, zeleniny, medu, obilovin, cukrovinek, těstovin, vepřového masa, drůbeže, masných výrobků, krmiv a mléka. Zahraniční investoři naopak nemohou investovat do produkce tabáku. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Většina půdy je v rukou státu, důležitou roli hrají zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 mil. ha zemědělské půdy, z toho je pouze 2,7 mil. ha obdělávaných. Zahraniční investor se nemůže stát vlastníkem půdy, ta mu může být pouze propůjčena k užívání. Význam a potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrovarnického průmyslu na Kubě je značný. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží zaručit udržitelnost produkce cukrové třtiny, maximalizovat výrobní kapacitu cukru, alkoholu a dalších derivátů, a proto má zájem o investice do modernizace stávajících cukrovarů a stavby nových. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a hlavní část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Cukr stále patří mezi jeden z hlavních vývozních artiklů země a zaměření na zvýšení produktivity je tedy na místě. Kuba představila 235 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství. Zvyšování potravinového zabezpečení je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces realizace investičních projektů se zahraniční účastí je však poměrně vleklý a zahraniční obchod a jeho financování naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Od roku 2020 některé obchody s potravinami na Kubě přešly na platbu v tzv. MLC, tedy prostřednictvím magnetických karet vázaných na účty ve volně směnitelné měně. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno. Od roku 2022 dochází k uvolnění importu také pro malé a střední podniky (tzv. MIPYMES). Pod záštitou státních organizací mohou dovážet vybrané položky a následně je uplatnit na místním trhu formou prodeje hotových výrobků, tak mohou dovážet i výrobní linky, obalový materiál apod. do svých malých výroben a manufaktur. Proces je poněkud komplikovaný, naráží zejména na potíže s platbami bankovními převody přímo z Kuby.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz