Kolumbie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Se sílícím globálním trendem přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a zároveň ve snaze diverzifikovat energetický mix zařadila kolumbijská vláda ke svým hlavním sektorovým politikám rozvoj tzv. nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jedná se zejména o větrnou a solární energii, pro jejichž využití má Kolumbie ideální klimatické podmínky. Současná kapacita z těchto zdrojů dosahuje 505 MW a jen za rok 2023 narostla o 70 %. V letošním roce se očekává spuštění dalších 22 solárních parků s celkovou instalovanou kapacitou 1 240 MW. Podíl nekonvenčních OZE by tak měl vzrůst na 9 % a do roku 2032 dokonce na 45 %. V únoru 2024 byl na karibském pobřeží slavnostně otevřen největší solární park v zemi s rozlohou 437 hektarů s více než 400 tisíci solárními panely. I přes větší byrokratické překážky se pracuje na projektech větrných elektráren. Momentálně v zemi fungují pouze dva eolické parky, oba na severním pobřeží v departamentu La Guajira. Podle registru Organizace pro plánování těžby a energetiku ( Unidad de Planeación Minero Energética - UPME ) je aktuálně ve fázi přípravy či realizace 31 větrných projektů - 19 na pevnině a 12 na moři - s celkovým výkonem 8,3 GW. Rostoucí zájem o větrnou energii na moři navazuje na zveřejnění příslušného vládního plánu z května 2022. Dokument UPME předpokládá do roku 2030 až 1 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na moři, do roku 2040 až 3 GW a do roku 2050 až 9 GW.

Klíčovým nástrojem vládní strategie přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku je Národní plán rozvoje 2022-2026 , který navazuje na zákon č. 2099 o energetické tranzici přijatý předchozí vládou. Zavedena je řada nástrojů k podpoře zahraničních investic. Existují i daňové pobídky, kdy si investoři mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let a veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z platby DPH. Zavedeny jsou také celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Rozvoj nekonvenčních OZE tak nabízí příležitosti v dodávkách specifických komponent i celistvějších technologických řešení.

Klíčovým nástrojem pro celý energetický sektor je v červenci 2021 schválený Zákon č. 2099 o energetické tranzici (Ley de transición energética ), který stanovuje jasný legislativní rámec a zavádí řadu nástrojů k podpoře zahraničních investic. Existují i daňové pobídky, kdy si investoři mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let a veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z platby DPH. Zavedeny jsou také celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Rozvoj nekonvenčních OZE tak nabízí příležitosti v dodávkách specifických komponent i celistvějších technologických řešení.

Kolumbie je zemí s šestým největším objemem vodních zdrojů na světě, a díky tomu již za běžných klimatických podmínek získává přibližně 65 - 70 % elektřiny z vodních elektráren. Velká vodní megadíla, jako Hidroituango v departamentu Antioquia, se však často potýkají s problémy a mívají nepříznivé dopady na okolní prostředí. Jako vhodná alternativa se proto jeví malé vodní elektrárny, především v oblastech nezapojených do centrálního rozvodného systému. V Kolumbii je v současné době aktivních více než 130 projektů s výkonem mezi 500 a 20 000 kW a další projekty jsou ve výstavbě. Aktuální fenoménem El Nino, který omezil provoz vodních elektráren, poukázal zároveň na význam systému tepelných elektráren jako záložních zdrojů energie v případě výpadků OZE. Do roku 2027 se plánuje rozšíření kapacity z těchto zdrojů o 48 MW. Zajištění dodávek je klíčové i v souvislosti s rostoucí poptávkou po elektrické energii v zemi, kdy odhady hovoří o průměrném růstu o 3,1 % ročně do roku 2032. Pro české exportéry se tak otevírají možnosti v dodávkách turbín (vodních, parních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů, včetně zmíněných malých vodních elektráren. Země navíc potřebuje modernizovat a rozšířit stávající distribuční systém elektrické energie v různých částech země, což se neobjede bez inovativních IT řešení.

Příhodné podmínky pro generaci energie z obnovitelných zdrojů poskytují zemi ideální předpoklady pro výrobu ekologického zeleného vodíku. V současné době v zemi probíhá 28 takto zaměřených projektů. Do roku 2030 se očekávají investice ve výši 5 mld. USD, které umožní instalovat kapacitu 3 GW. Předpokládá se, že do roku 2040 bude v Kolumbii vyráběný zelený vodík cenově plně konkurenceschopným ve srovnání s méně čistými alternativami. Zásadní roli by zelený, ale také modrý vodík, měli hrát především v dopravním, průmyslovém a zemědělském sektoru. Uplatnit se tak mohou české zkušenosti v oblasti vodíkových technologií jako je ukládání vodíku, výroba svazků elektrolyzérů a vodíkových generátorů. Kolumbie se má stát také významným exportérem vodíku. Za tímto účelem chce vláda pokračovat v přizpůsobení infrastruktury, zejména úpravou přístavů na karibském i tichomořském pobřeží.

Energetický sektor v Kolumbii čelí zároveň velkým výzvám v podobě klimatických jevů El Nino a La Nina, které přinášejí velká sucha nebo naopak silné deště a záplavy. S ohledem na rostoucí spotřebu energie v zemi se tak do popředí dostává otázka efektivního využití a snižování spotřeby energie, zejména v průmyslu. Významnou roli má proto zavádění internetu věcí (senzory, digitální platformy pro kontrolu v reálném čase apod.), ale také inovativní nástroje automatizace či technologie (baterie) pro ukládání energie. Zajímavou možností financování je kolumbijský Fond pro nekonvenční zdroje energie a efektivní hospodaření s energií ( FENOGE ), jehož prostřednictvím se finančně podporují jak národní, tak i zahraniční společnosti při rozvoji, propagaci a realizaci projektů OZE v zemi.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí