Kanada - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Kanada patří mezi nejvíce inovativní země světa, s řadou významných univerzit a úspěchů ve výzkumu a vývoji a hrubými domácími výdaji na výzkum a vývoj přes 40 miliard dolarů. Excelentní základní i aplikovaný výzkum v Kanadě je lze nalézt napříč sektory vč. aerospace, life sciences, pokročilé výroby, IT, energetiky a udržitelnosti, ale i ve výzkumu vyplývajícím z geografie Kanady, jako je arktický výzkum, či výzkum oceánů. S ohledem na prestiž kanadského výzkumného prostoru mohou spolupráci navazovat především úspěšné konkrétní výzkumné skupiny, či konkurenceschopné inovativní firmy, příležitosti přinese také přístup Kanady do programu Horizon Europe, který byl dojednán v listopadu 2023.

Kanada se řadí mezi nejvyspělejší země z pohledu výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2021 proudilo do výzkumu a vývoje 43,2 mld. CAD (660 mld. CZK); hlavní investice proběhly ze soukromého sektoru (44 % tzv. hrubých domácích výdajů, gross domestic expenditures), dále pak z federálních zdrojů (19 %) a z vysokých škol (19 %), ze zahraničních zdrojů (10 %) a z provinčního financování (4 %). Podle Global Innovation Index se Kanada v roce 2023 umístila na 15. příčce, v horní stovce nejlepších vysokých škol dle Times Higher Education má Kanada čtyři vysoké školy a pět vysokých škol je na prvních 100 příčkách v inženýrských oborech. Silné klastry výzkumných aktivit jsou zejména v oblasti Waterloo / Kitchener, Torontu, Montréalu, Calgary a Vancouveru. Mezi nejvýznamnější vysoké školy patří University of Toronto, University of British Columbia, McGill University, McMaster University, University of Montréal, University of Alberta, University of Ottawa a v technických oborech vyniká University of Waterloo.

Politiku výzkumu, vývoje a inovací provádí federální agentura National Research Council, která podléhá ministrovi pro inovace, vědu a hospodářský rozvoj. Výzkum, vývoj a inovace jsou institucionálně financovány z řady především federálních zdrojů. Mezi hlavní financující organizace patří tři agentury: Canadian Institutes of Health Research (CIHR), Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC), Social Sciences and Humanities Research Council (SSHRC); ty doplňuje pro soukromé společnosti Innovation, Science and Economic Development Canada (ISED). V roce 2018 federální vláda podpořila vznik inovačních superklastrů (nově přejmenovaných na global innovation clusters) zaměřených na digitální technologie, pokročilou výrobu, umělou inteligenci, proteinový výzkum a výzkum oceánů. Značnou podporu má aktuálně výzkum spojený s těžbou kritických nerostných surovin s návazností na dodavatelské řetězce pro nové technologie a například elektromobilitu. V létě 2023 začal působit federálně financovaný Canada Growth Fund, který má podpořit především soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, se zaměřením na oblasti jako životní prostředí a obrana.

Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU přinese zapojení Kanady do programu Horizon Europe. V roce 2023 byl dojednán status asociované země, který přinese kanadským výzkumníkům plný přístup do Pilíře II programu. Je tak již možno jednat o společných konsorciích, ačkoli podpis smlouvy o přístupu do programu proběhne v průběhu roku 2024. Významná je také například spolupráce Canadian Space Agency a European Space Agency. Aktuální příležitosti pro spolupráci mohou vznikat v oblastech jako je energetika (např. vodíkové technologie, smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), environmentální technologie (např. zachytávání uhlíku, čištění vody), pokročilá výroba a automatizace, pokročilé materiály a nanotechnologie, kvantové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie, elektromobilita, zdravotnictví, biologie, telemedicína, farmacie (Kanada je známá např. objevy v léčbě diabetes), zemědělský výzkum (díky inovacím v přesném zemědělství i výzkumných aktivitách v prérijních zemědělských provinciích) a další. Kanada má silné aktivity rovněž v oblastech jako antarktický výzkum či výzkum oceánů. Příležitost skýtá také sdílení zkušeností z transferu technologií. Kanadské vysoké školy často praktikují systém tzv. „coop“, tedy zařazení opakované několikaměsíční praxe ve firmách při technických oborech. Krom toho mají také některé kanadské vysoké školy (například University of Waterloo) odlišný přístup k právům duševního vlastnictví, kdy toto zůstává ve vlastnictví autora / výzkumníka. Aktivně jsou také podporovány spin-offy skrze asistenční programy uvnitř univerzit.

Kanadští výzkumníci jsou celkově otevření spolupráci, ale je potřeba ji zpravidla stavět na osobních vazbách. Dobrým nástrojem jsou proto mezinárodní konference. Dále lze budovat spolupráci s univerzitami, kde působí čeští krajané, či mají zastupitelské úřady nadstandardní vztahy, jako jsou například University of Toronto, University of Waterloo, Conestoga Polytechnic nebo University of Alberta. Nejefektivnější pro meziuniverzitní spolupráci je přímá spolupráce konkrétních výzkumných skupin s využitím nástrojů mobility a omezeně i financování výzkumné spolupráce. Čeští výzkumníci mohou využít některé výzvy v cofundových nástrojích, zmíněném Horizon Europe, programu EUREKA, pro aplikovaný výzkum za podmínky firmy jako hlavního účastníka projektu program TAČR SIGMA s provinciemi Québec a Alberta (aktuálně nejsou však vyhlašovány výzvy). Zpravidla je však nalezení dostupného finančního nástroje pro výzkumné projekty obtížné a je relativně zapotřebí individuální národní financování na obou stranách. Některé další evropské země jako Francie či Německo těží z alokace specifických prostředků na spolupráci přímo s Kanadou, čímž ČR v současné době v takovéto míře nedisponuje. Relativně dostupné je financování mobility zejména za využití programu Erasmus + / Erasmus Mundus, Marie Curie Sklodowska (Horizon Europe) a do určité míry kanadská agentura Mitacs.

Pro firemní spolupráci je vhodná zejména EUREKA (včetně Eurostars), či Mitacs. Celkově je značný potenciál přímé spolupráce na inovacích v rámci dodavatelského řetězce, a to s ohledem na centrály či pobočky významných průmyslových firem v Kanadě, díky kterým je země lídrem v řadě inovačních oblastí od jaderné energetiky, zdravotnictví, těžby, po automobilový a letecký průmysl. České inovační firmy mohou v Kanadě investovat za využití pobídek na R&D v podobě daňových úlev, startupy mohou využít tzv. startup visa. Kanada nabízí také rozsáhlou síť inkubátorů, které umožní vstup na severoamerický trh. Vstup do nich je často relativně náročný s ohledem na obrovský mezinárodní zájem o zapojení, je proto zapotřebí vhodně zvolit sektorové zaměření inkubátoru. Mezi nejvyhlášenější inkubátory a akcelerátory patří MaRS, Creative Destruction Lab, DMZ, Founder Institute, InnovateBC, NextAI, Velocity a další. České startupy se také mohou účastnit technologického veletrhu Collision Conference, který se koná každoročně v Torontu, či jiných sektorových akcí, s jejichž vytipováním mohou pomoci české zastupitelské úřady v Kanadě.