Argentina - Těžební a ropné technologie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Rozvoj důlního a těžebního průmyslu je jednou z vládních priorit, protože má potenciál generovat velké množství deviz z vývozu surovin do zahraničí. Země má velké zásoby mědi, olova, železa, zlata, stříbra, lithia, molybdenu, uranu, draslíku a jiných vzácných kovů.
I s ohledem na dlouhodobý nedostatek zahraničních deviz se země čím dál tím více zajímá o intenzivnější využívání svých nerostných surovin. V zemi probíhá 87 těžebních projektů v různých fázích realizace (na začátku roku 2023 se těžilo v 17 lokalitách, 3 projekty jsou ve výstavbě). V poslední době byly započaty projekty, jejichž investiční hodnota by v budoucnu měla dosáhnout výše 10 mld. USD. Podle odhadů však až 70 % plochy území země potenciálně vhodné pro těžbu ještě ani nebylo prozkoumáno. Od roku 2015 je velká pozornost zaměřena na lithium a měď. Hlavně od lithia si Argentina slibuje do budoucna velký zdroj příjmů. Ve 12 oblastech (provincie Jujuy, Catamarca, Salta) by se mohlo nacházet až 92 Mt lithia, což by pokrylo dodávky po dobu 100 let. Zásoby mědi se odhadují na 65 Mt.
Vláda láká zahraniční investory do těžebních projektů, od kterých si slibuje rychlé zahájení těžby, příliv investic a vznik pracovních míst. Existují fiskální výhody, které nabízejí vlády jednotlivých provincií, neboť v Argentině jsou přírodní zdroje jejich vlastnictvím. Mezi nejvýznamnější pobídky patří ty, které vyplývají z Federální dohody o těžbě (Acuerdo Federal Minero) a Zákona o investicích těžby z roku 1993 (Ley de Inversiones Mineras) a které firmám zajišťují fiskální stabilitu, které platí po dobu 30 let (na národní a provinční úrovni). Mezi další pobídky patří například bezcelní dovoz investičního majetku (především stroje, zařízení a náhradní díly pro těžební činnost); dvojitý odpočet daní – a) daň z příjmu s ohledem na uvalené náklady na průzkumnou činnost, b) vrácení DPH; zrychlené tříleté amortizační schéma.
Z pohledu českých firem jsou pro Argentinu stěžejní především konkrétní řešení v oblasti přepravy zboží a zpracování surovin. Vítány jsou systémy a technologie, které ve výsledku budou znamenat snížení nákladů. Dodavatelé systémů a technologií musejí vzít v potaz rozlohu Argentiny (8. největší země na světě) a vzdálenost nalezišť od velkých měst, což výrazně zvyšuje nároky na logistiku a propracovaný poprodejní servis (disponibilita náhradních dílů, doprava techniků a servisu na místo, instalace techniky apod.).
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Koronavirus: opatření v Argentině - Argentina patří mezi tzv. tmavě červené země
- Argentina - cestování do Argentiny
- Argentina - ekonomika a finance Argentiny
- Argentina - ekonomika a finance Argentiny
- Argentina - cestování do Argentiny
- Ekonomický - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Jaký bude rok 2012 po ekonomické a investiční stránce? Vize ekonomických novinářů
- Národní ekonomická rada vlády má zpracovat katastrofický scénář ekonomického vývoje
- Vedoucí Oddělení Ekonomických Analýz Ekonomického Odboru Krajského Úřadu Libereckého Kraje - Volná místa
- Ekonomický Ředitel / Ekonomická Ředitelka - Volná pracovní místa
- Ekonomický Náměstek / Ekonomická Náměstkyně - Volná pracovní místa
- Ekonomická krize - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
Prezentace
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?