Egypt - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Křehká potravinová bezpečnost vychází z vysoké závislosti Egypta na dovozech obilí, jeho nízké odolnosti vůči vnějším vlivům a nadále omezeným devizovým rezervám. Zásadním věcným problémem je dovoz obilí (zejm. pšenice), ale potravinová bezpečnost je ohrožena dlouhodobými faktory a komplex problémů musí Egypt sociálně vyrovnávat v rámci nutného systému Tamween (dotování pšenice, cukru, rýže a oleje pro nejchudší), na nějž stát ročně vynakládá miliardy egyptských liber. Z hlediska budoucnosti se nabízí možnost využití plodin a semen, které by snášely vyšší slanost půdy a nevyžadovaly např. přílišné použití hnojiv nebo nákladné odsolování salinní vody. Z perspektivního hlediska jde o potenciální řešení potravinové bezpečnosti pro Egypt i celou Afriku, přestože právní rámec pro užívání vyšlechtěných plodin v Egyptě prozatím není plně zakotven.

Vzhledem ke stále citelnějšímu nedostatku vody má Egypt zájem na komerční i akademické spolupráci v oblasti vodohospodářského průmyslu – zajímá se o udržitelné nakládání s vodou, inovativní způsoby získávání vody i efektivnější metody jejího čištění, do značné míry však stále spoléhá na desalinizaci vody. Vodohospodářství je v Egyptě tak silné téma, že má přesah do působnosti několika ministerstev (bydlení, zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a zavlažování, životního prostředí aj.).

Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nadále nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence, která je čím dál potřebnější nejen při budování desítek nových chytrých i odolných měst (smart & resilient cities). Ministr komunikací a informačních technologií předsedá Egyptské nejvyšší radě pro kybernetickou bezpečnost (ESCC), která vypracovává národní strategii, jak čelit kybernetickým hrozbám a útokům a jak na ně reagovat. V listopadu 2019 potom vytvořila egyptská vláda Národní radu pro umělou inteligenci (NCAI) jako partnerství mezi vládními institucemi, významnými akademiky a odborníky z praxe z předních podniků v oblasti umělé inteligence. Důraz kladený Egyptem na kyberbezpečnost je patrný též z faktu, že dle „Globálního indexu kybernetické bezpečnosti“, který sleduje míru závazků a odhodlání jednotlivých zemí v boji proti kybernetickým hrozbám, se Egypt umístil na první příčce v celé Africe. Na počátku roku 2024 existovalo v Egyptě cca 110 start-upů zabývajících se umělou inteligencí v různých sektorech – v dopravě, zdravotnictví, potravinářství nebo mediálním průmyslu. Možnosti spolupráce se nabízejí zejména na poli způsobů čelení kyberzločinu, zabezpečení dopravní infrastruktury či antivirů. V Egyptě dále existuje na 12 univerzit, které mají fakultu specializovanou na umělou inteligenci.

Vztahy s ČR by Egypt rád navázal i ve vesmírném průmyslu, v němž se chce stát africkým hubem. Egypt byl vůbec prvním africkým státem, který vypustil vlastní družice, naposledy šlo o satelit MisrSat2 v roce 2023. Nedaleko od Káhiry postupně buduje tzv. Space City, kde se nachází i největší montovna v Africe a vedle Egyptské vesmírné agentury (kde pracuje cca 300 lidí) zde sídlí i Africká vesmírná agentura, která zaštiťuje kosmický program Africké unie. V závislosti na druhu satelitu je Egypt schopen lokalizovat do země až 60 % výroby.

Možnosti vzájemné spolupráce mezi ČR a Egyptem se nacházejí i na poli specializovaného tréninku a školících programů. Přestože Egypt díky téměř 110 milionům obyvatel disponuje velkým množstvím pracovní síly, v případě kvalifikovaných pozic zaostává, což jej vede ke snaze přenášet dovednosti navazováním spolupráce se zahraničními institucemi i firmami. Největší zájem má Egypt o školení v oblasti zdravotnictví (zdravotní sestry, lékaři specializovaných oborů), strojního inženýrství nebo ICT.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí