Pro mladé Čechy je work-life balanc důležitější než plat. Home office má ale jen třetina z nich, vyplývá z průzkumu Deloitte

Potřeba work-life balancu, tedy dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je pro  30 % Čechů a Češek z generace Z nejdůležitějším faktorem podle kterého si vybírají nového zaměstnavatele. Teprve až na druhém místě je výše platu a finanční výhody (21 %). Z výzkumu poradenské a technologické společnosti Deloitte rovněž vyplynulo, že 60 % mladých pracuje výhradně z kanceláří a home-office může využívat jen třetina z nich.

© Pexels, Polina Tankilevitch

Více než 30 % mladých v České republice (31 % Gen Z a 34 % mileniálů) se podle průzkumu rozhodlo nepokračovat ve vysokoškolském studiu. Mezi nejčastější důvody uvádějí rodinné nebo osobní okolnosti, chybějící finance a také hledání kariéry, která nevyžaduje vysokoškolské vzdělání. Dále zmiňují i nezájem o tradiční vzdělání nebo dojem, že vysokoškolské vzdělání neposkytuje dovednosti pro rychle se vyvíjející technologie.

Work-life balanc důležitější než peníze

Další otázka průzkumu směřovala na hlavní důvody, proč mladí lidé pracují pro své zaměstnavatele. Nejdůležitější je pro ně tzv. work-life balanc, tedy dobrá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (30 % Gen Z a 28 % mileniálů), vysoký plat nebo jiné finanční výhody (21 % Gen Z a 27 % mileniálů) a dobré benefity na pracovišti, například vhodné nastavení mateřské a otcovské dovolené nebo možnost čerpání pracovního volna (21 % Gen Z a 17 % mileniálů).

“To, že je pro mladé Češky a Čechy důležitější rovnováha mezi pracovním a osobním životem ještě více než jejich plat, mě příliš nepřekvapuje. S mladými lidmi se totiž často potkávám a vím, že si velmi dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má a že nevhodná pozice nebo zaměstnavatel mohou mít velmi negativní dopad na kvalitu jejich života,” říká Andrea Černá, expertka na HR trendy v poradenské a technologické společnosti Deloitte.

V odpovědi na otázku - z jakého důvodu opustili své předchozí zaměstnání - nejmladší Češi a Češky uváděli tři hlavní důvody. Ten nejčastější byl, že jejich plat nebyl dostatečně vysoký (29 % Gen Z a 22 % mileniálů). Dále šlo o pocit vyhoření (shodně 19 %) a třetí místo obsadil nedostatek příležitostí ke kariérnímu postupu (18 % Gen Z a 13 % mileniálů).

60 % mladých pracuje výhradně z kanceláře, home-office může mít jen třetina

Více než 50 % respondentů (62 % Gen Z a 54 % mileniálů) uvedlo, že jejich zaměstnavatel nedávno zavedl návrat do kanceláří a oni nyní mají povinnost být v určité pracovní dny na pracovišti. Drtivá většina mladých momentálně pracuje plně z kanceláře, tedy bez home-officů (59 % Gen Z a 63 % mileniálů). Jen třetina z nich pracuje hybridně (jakákoli kombinace práce na dálku/z domova a na pracovišti), konkrétně 33 % Gen Z a 28 % mileniálů. A výhradně na dálku pak pracuje pouhých 8 % příslušníků tuzemské generace Z a 9 % českých mileniálů.

“Samozřejmě platí, že ne u všech pozic je čerpání home-officu možné, ale takto nízká čísla jsou překvapivá. Vypadá to, že velká část firem zůstává ohledně flexibility, home-officů nebo zkracených úvazků dál negativní. Ze své praxe jsem přitom přesvědčen, že je nevyhnutelné naslouchat přáním i potřebám uchazečů a uchazeček, kterých je dnes na trhu nedostatek. V našem auditním oddělení tak pracuje skoro polovina lidí na poloviční nebo zkrácený úvazek a to dokonce už od 10 hodin týdně,” říká David Batal, který působí jako vedoucí partner oddělení auditorských služeb v poradenské a technologické společnosti Deloitte.

Klíč ke spokojenosti? Zkrácené úvazky a flexibilita

Poslední otázka směřovala na to, na co by se podle mladých měli firmy zaměřit, aby pomohly svým zaměstnancům lépe sladit pracovní a soukromý život. Nejčastěji zmiňovali vytvoření více pracovních míst na částečný úvazek (39 % Gen Z a 30 % mileniálů) a umožnění flexibilní pracovní doby (37 % Gen Z a 32 % mileniálů). Přes 30 % mladých (30 % Gen Z a 34 % mileniálů) také uvedlo, že by firmy měly umožnit zaměstnancům pracovat na dálku, pokud si to přejí.

“Celá řada společností se zkrácenými úvazky chlubí, ale prakticky je nabízí jen malá část z nich. My máme v auditním oddělení na vedoucích pozicích téměř 60 % žen a všechny naše současné ředitelky byly v určité fázi své kariéry zaměstnány na částečný úvazek, případně mají part-time nyní. Nebýt této flexibility, tak bychom možná o některé z těchto manažerek přišli. To je věc, kterou si řada zaměstnavatelů neuvědomuje. Snad je však dlouhodobě nízká nezaměstnanost přinutí své postoje přehodnotit. My bychom to tak ale dělali i kdyby byl na trhu dostatek lidí, protože je to tak prostě správné,” doplňuje šéf auditního oddělení Deloitte, kde každoročně dávají příležitost k nastartování kariéry vyšším desítkám absolventů a absolventek.

Průzkum Deloitte Gen Z and Millennials 2024 obsahuje odpovědi 500 respondentů z České republiky (300 respondentů Gen Z a 200 respondentů z generace mileniálů), které doplňují globální průzkum, kterého se dohromady účastnilo 22 841 respondentů (14 468 Gen Z a 8 373 mileniálů) ze 44 zemí napříč Severní Amerikou, Latinskou Amerikou, západní Evropou, východní Evropou, Středním východem, Afrikou a Asii. Průzkum se uskutečnil od listopadu 2023 do března 2024.