Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. červnu 2024 dosáhla hodnoty 2,82 %

10. 7. 2024

Ke konci června 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,82 %, což byla spolu s Plzeňským krajem třetí nejnižší hodnota mezi 14 kraji ČR. Zatímco ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji mírně snížila (o 0,02 procentního bodu), oproti konci června 2023 vzrostla (o 0,28 p. b.). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji ke konci června 2024 celkem 3,6 tis. uchazečů o zaměstnání a její průměrná měsíční výše byla ve srovnání s celostátním průměrem o necelých šest set korun nižší.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci června 2024 hodnoty 2,82 %, což znamenalo nejvyšší červnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Zatímco ve srovnání s koncem předchozího měsíce se nezaměstnanost v kraji i celé ČR mírně snížila (v kraji o 0,02 procentního bodu, v celé ČR o 0,1 p. b.), oproti konci června 2023 vzrostla (v kraji o 0,28 p. b., celostátně o 0,21 p. b.). V souladu s celostátním vývojem došlo v kraji k meziměsíčnímu poklesu podílu nezaměstnaných mužů (o 0,06 p. b. na 2,39 %) a naopak růstu podílu nezaměstnaných žen (o 0,03 p. b. na 3,27 %). V komparaci s koncem června 2023 se v kraji oba výše uvedené podíly zvýšily, první jmenovaný o 0,33 procentního bodu a druhý jmenovaný o 0,23 procentního bodu.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 30. červnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce
tabulka

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci prvního pololetí 2024 pohyboval v rozmezí od 2,71 % v Kraji Vysočina po 5,87 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,61 %). Druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Praze (2,74 %), třetí nejnižší Pardubickému a Plzeňskému kraji (shodně 2,82 %). Druhá nejvyšší hodnota pak náležela stejně jako v předchozích 29 měsících Moravskoslezskému kraji (5,19 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci šestého měsíce roku 2024 pohybovala v rozmezí od 1,41 % v okrese Praha-východ po 8,42 % v okrese Most. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 14. až 34. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,61 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,13 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila ve 27 ze 77 okresů ČR, přičemž mezi okresy kraje vzrostla pouze na Svitavsku (o 0,02 p. b.). V ostatních okresech kraje poklesla mezi 0,01 až 0,05 procentními body.

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 30. červnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce
tabulka

Ke konci prvního pololetí roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 153 nezaměstnaných osob, z toho 17,0 % patřilo mezi osoby se zdravotním postižením a 5,1 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 3 573 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše dosáhla částky 10 818 Kč (celostátně 11 379 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (9 439 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v červnu 2024 nově hlásilo 1 370 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 478 osobám, z toho 169 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji snížil o 108, v komparaci se stavem ke konci prvního pololetí roku 2023 vzrostl o 1 181.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
graf

Ke konci června 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 564 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší červnovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 37, oproti stavu z konce června 2023 poklesl o 1 610. Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci června 2024 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 75,2 %, v celé ČR 73,3 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 17,1 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 14,0 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,2 % míst (celostátně 7,3 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,5 % míst (v celé ČR 5,4 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
graf

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci června 1,3 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,6krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,3krát více pracovních míst a okres Chrudim 1,2krát více. Nejméně příznivou situací se prezentoval okres Svitavy, který měl pouze o 98 volných pracovních míst více než uchazečů o zaměstnání.