CEE Quarterly: Domácí poptávka podporuje růst, ale znepokojuje centrální banky
Ekonomové UniCredit předpokládají, že ekonomiky zemí EU a střední a východní Evropy [1] porostou v roce 2024 o přibližně 2,7 % a v roce 2025 o 2,9 %, přičemž západní Balkán poroste přibližně o 3 %.
„Největší hnací silou růstu bude nadále soukromá spotřeba, k čemuž v tomto roce přispějí veřejné investice a v roce 2025 se očekává oživení kapitálových výdajů. Čistý vývoz podpoří hospodářský růst až v budoucím roce,“ komentuje Dan Bucsa, hlavní ekonom UniCredit pro střední a východní Evropu , v nejnovějším ekonomickém průzkumu CEE Quarterly . Podle něho bude kupní síla domácností ve střední a východní Evropě v 2. pololetí roku 2024 a v roce 2025 nadále růst.
Země jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Turecko budou muset snížit svoje rozpočtové deficity, ale ani zdaleka nedosáhnou hranice 3 % HDP. Fiskální rizika jsou ve všech ostatních zemích střední a východní Evropy omezená. „V případě, že nedojde ke zpřísnění fiskální politiky, vidíme riziko snížení ratingu státu v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku ,“ uvádí zpráva.
Ekonomové konstatují, že centrální banky mají v roce 2024 opatrnější postoj v důsledku přetrvávajících inflačních tlaků v prostředí uvolněné fiskální politiky a silné spotřebitelské poptávky. Trhy však v současnosti možná podceňují počet snížení sazeb v roce 2025, kdy budeme svědky přibližování se klíčových úrokových sazeb k terminálním sazbám v tomto cyklu.
Očekává se, že maďarské předsednictvo v Radě Evropské unie bude upřednostňovat rozšiřováni EU na západní Balkán, snižování migrace do EU a zvyšování konkurenceschopnosti. Západní Balkán má historickou příležitost reformovat se, získat eurofondy a v dlouhodobějším horizontu vstoupit do Evropské celní unie a zlepšit svůj rating. Reformní úsilí je zatím slabé a ekonomové UniCredit považují Černou Horu za lídra v rokováních.
Mezi hlavní rizika v makroscénáři patří zastavení energetické transformace ve střední Evropě, politické boje oddalující přijetí eura v Bulharsku a slabé snahy v oblasti implementace reforem před demografickým poklesem na konci desetiletí.
[1] Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Štěpán Křeček, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Miroslav Novák, AKCENTA
Utlumená aktivita v tuzemském výrobním sektoru pokračuje – PMI (září 2024)
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Richard Bechník, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Kdy se vyplatí refinancovat hypotéku: Tipy pro správné rozhodnutí
Iva Grácová, Bezvafinance
Finanční gramotnost v digitální éře: Na co si dát pozor při používání online bankovnictví?
Miren Memiševič, Skupina Klik
Lukáš Raška, Portu
Nejdéle se vydělává na nový byt v Praze. Potřeba je 14,4 ročních platů