Centrální banky v prvních třech měsících roku přidaly do svých zlatých rezerv 289,7 tuny kovu, nejvíce v prvním kvartálu minimálně od roku 2010, kam sahají záznamy Světové rady pro zlato. Před rokem byly nákupy centrálních bank rovněž rekordní, když přesáhly 286 tun. Hlavními kupci byly centrální banky rozvíjejících se zemí - turecká centrální banka přikoupila 30 tun kovu, čínská 27 tun a indická 19 tun. Čínská centrální banka aktuálně drží přes 2 260 tun kovu. Česká národní banka v prvním čtvrtletí přikoupila pět tun kovu. Globálně se zlato na celkových rezervách centrálních bank aktuálně podílí 4,6 %.

Poptávka po investičním zlatě se meziročně snížila o 28 % na 198,6 tuny. Trend udávalo vystupování investorů ze zlatých ETF, ty v prvním čtvrtletí odprodaly 113,7 tuny kovu. Před rokem se objem kovu v držení burzovně obchodovaných fondů v prvním čtvrtletí snížil o 28,6 tuny. Vliv dalšího propadu zájmu o ETF nepatrně zbrzdil tříprocentní nárůst poptávky po zlatých slitcích a mincích na 312,3 tuny.

Pokles poptávky po zlatých ETF lze vysvětlit pokračujícím poklesem inflace v prvním čtvrtletí a vyhlídkami na snižování úrokových sazeb centrálními bankami na obou stranách Atlantiku s předpokládaným pozitivním dopadem tohoto vývoje do cen akciíCelkový objem zlata v držení burzovně obchodovaných fondů se v prvním čtvrtletí snížil o čtyři procenta na 3 113 tun.

Struktura poptávky po zlatě v prvních čtvrtletích v l. 2014-2024, zdroj: WGC
Struktura poptávky po zlatě v prvních čtvrtletích v letech 2014-2024, zdroj: WGC