Z hlediska meziročního srovnání jednotlivých okresů ČR došlo ve většině okresů k nárůstu nezaměstnanosti, za celou ČR došlo ke zvýšení podílu nezaměstnaných osob (PNO) o 0,2 p.b. (procentního bodu). Pokles PNO byl zaznamenán u 7 okresů, jde o okres Brno-město a dále pak Hlavní město Prahu a okresy Středočeského kraje Kladno, Beroun, Příbram, Mělník a Praha-východ. Naopak k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v okresech Ústeckého, Moravskoslezského a Jihočeského kraje. Největší absolutní nárůst zaznamenal okres Most, kde došlo k meziročnímu nárůstu PNO o 1,6 p.b., dále pak Bruntál (0,9 p.b.) a okresy Nový Jičín,

Sokolov a Prostějov (shodně o 0,8 p.b.).

Ženy se na nezaměstnanosti podílí 54,5 %

Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 148 630 žen, ty tak tvořily 54,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,2 %, žen zůstal na 4,0 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43 let, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání v červnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,9 procentního bodu. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,7procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 30. 6. 2024 celkem 99 755 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 6 872) a u vyučených uchazečů (o 6 728). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci června bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 233.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 11 234 mladistvých (věk 15 - 18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 1 185 osob, meziročně pak více o 1 722 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (květen – 4,5 %, červen 2023 – 3,8 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 6 297 absolventů a celkem 4 962 mladistvých (květen – 5 141, červen 2023 – 4 264), mladiství tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚP Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. V uplynulém měsíci hledalo práci 37 195 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 279 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.

Struktura uchazečů dle vzdělání

Počet absolventů (bez mladistvých)

ČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z  Informačních a poradenských středisek , kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují. Je-li to jen trochu možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu na střední škole, tedy udržet je ve vzdělávacím procesu, případně jim nabízí například vhodnou rekvalifikaci . Informační a poradenská střediska mají přehled o školách v jednotlivých regionech a dokážou v tomto smyslu velmi efektivně pomoci.

Roste dlouhodobá nezaměstnanost: třetina lidí je v evidenci déle než rok

Struktura uchazečů dle délky evidence Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR.

V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,3 procentního bodu na 28,5 %. Jde celkem o 77 694 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,8 % (86 527 osob). Průměrná délka evidence ve srovnání s květnem se zvýšila o 7 dnů na 508 dní.

Úřad práce umí najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí - v červnu takto pomohl 20 987 uchazečům o zaměstnání, což je o 63,5 % více než vloni - za celý půlrok 140 396 lidem , což je o 86 % více než vloni

Během června se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 31 395 lidí. To je meziměsíčně méně o 1 140 osob (o 3,5 %) a meziročně méně o 173 (o 0,5 %) osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (3 981) a Středočeský kraj (3 711). Naopak nejméně kraj Karlovarský (936). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 434) a nejméně v okrese Jeseník (122).

O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání, zdravotní péče, výroby motorových vozidel, strojů a zařízení. Úřadu práce ČR se v červnu podařilo na trh práce umístit 20 987 lidí (tedy o 63,5 % více než vloni, letos v květnu to bylo 24 056 lidí). Naopak z evidence odešlo 33 033 uchazečů, tj. o 5 258 osob (o 13,7 %) méně než v předchozím měsíci a o 2 636 osob (o 7,4 %) méně než v červnu 2023. Novou práci získalo 24 267 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti maloobchodu, ve veřejné správě, velkoobchodu, ve výrobě kovových konstrukcí, v oblasti zdravotní péče, ve výrobě potravinářských doplňků nebo ve stravování a pohostinství.

Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červnu 79 955 osob, což představuje 29,3 % všech uchazečů o zaměstnání (květen 2024 – 30,2 %, červen 2023 – 28,1 %).

 

Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 9 695 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 379 Kč měsíčně (květen – 11 254 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč pobíralo 4 097 (5,1 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, pak ÚP ČR v červnu vyplácel 3 851 (4,8 %) uchazečům o zaměstnání.

V červnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 003 250 tis. Kč (v květnu 2024 celkem 1 026 876 tis. Kč). Za celé 1. pololetí letošního roku činí předběžné čerpání výdajů na podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 6 541 215 tis. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 nárůst o 21 %. Výdaje za srovnatelné období 1. pololetí roku 2023 činily v absolutním vyjádření 5 409 359 tis. Kč.

Počet volných míst klesl, dominuje Praha a střední Čechy, na jedno připadá jeden uchazeč, největší poptávka je po řidičích a po obsluze strojů

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 263 552 volných pracovních míst, o 2 965 méně než v květnu a o 23 138 méně než před rokem (pokles o 8 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,3), Bruntál (6,0), Hodonín (5,2) a Děčín (4,8). Na 73,3 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 868 míst) a ve Středočeském kraji (51 233 míst).

ÚP ČR pomáhá v rámci klíčové aktivity, kterou je monitoring pracovního trhu, zaměstnavatelům s obsazováním volných míst, stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s  rekvalifikací .

Aktivní politika zaměstnanosti: meziročně dvaapůlkrát více rekvalifikací

ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořil celkem 10 900 uchazečů a zájemců o zaměstnání (všechny údaje v oblasti Aktivní politiky zaměstnanosti jsou vždy k 30.6. 2024).  

Počet podpořených uchazečů na vybrané

Touto cestou podpořil ÚP ČR celkem 274 lidí. Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění . Ke konci předchozího měsíce takto podpořil 323 OZP. Důležitým nástrojem APZ jsou rekvalifikace , kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. K 30. 6. 2024 se jich účastnilo 3 290 osob (k 30. 6. 2023 to bylo 1307 lidí, což je meziroční nárůst o 152 %). Celkem od začátku letošního roku nastoupilo na rekvalifikace 20 118 klientů, tedy o 5 678 více než za první pololetí loňského roku.

Tou nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince, počítačové kurzy a kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti. S ohledem na změnu vládní politiky došlo meziročně k poklesu počtu osob zaměstnaných prostřednictvím veřejně prospěšných prací o 91 %, což však bylo z velké části kompenzováno nárůstem počtu osob, které byly zaměstnány prostřednictvím společensky účelných pracovních míst, a to o 218 %.

Zájem je i o výkon veřejné služby. Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi, základními a mateřskými školami nebo například knihovnami, nasmlouvaných 2 031 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (780) a v Moravskoslezském (276) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí. V neposlední řadě veřejná služba probíhá také ve formě pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod.

Na veřejnou službu nastoupilo v červnu celkem 3 134 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.