Co aktuálně platí ve vztahu Rakušanů k jejich autům?

Auto je důležité pro naprostou většinu Rakušanů a celkově se na tom nic nezměnilo. Pro 26 % se jeho význam v posledních letech dokonce zvýšil. Čtyři pětiny jižních sousedů jej používají několikrát týdně. Více než 90 % dotázaných ujede denně do 100 km. Zároveň je však dojezd elektromobilů jedním z nejčastěji uváděných argumentů proti jejich nákupu – vedle pořizovací ceny.

Pro téměř dvě třetiny (62 %) Rakušanů má automobil velmi velký nebo velký význam: na školní stupnici hodnocení odpovídá 37 % na příslušnou otázku známkou „1“ a dalších 25 % známkou „2“. Takové jsou výsledky průzkumu, který na přelomu února a března 2024 provedl Gallup Institut na objednávku pojišťovny Wiener Städtische Versicherung AG mezi tisícovkou lidí ve věku 17 až 70 let. Mezi jednotlivými věkovými skupinami nejsou významné téměř žádné rozdíly – s výjimkou rozdílu mezi „městem“ a „venkovem“: ve městech je auto (velmi) důležité pro 57 % (starší 33, resp. mladší 24 %), zatímco na venkově je důležité pro 68 % (42 % a 26 %).

Čtvrtina respondentů vnímá auto nyní jako důležitější

Co se týče „obratu v mobilitě“, data z výzkumu nenasvědčují změně přístupu: pro 57 % se význam automobilu v posledních letech nezměnil. Pro 26 % se dokonce zvýšil a pouze pro 17 % se snížil. Zarážející je, že podíl těch, pro které se auto stalo důležitějším, je nejvyšší mezi mladými lidmi: 40 %. Pouze pro 16 % v této věkové skupině se jeho význam snížil, zatímco pro 44 % zůstal nezměněn. Mezi účastníky studie ve věku 31 až 50 let uvedlo 29 %, že se význam automobilu zvýšil, a podobný názor má 14 % lidí ve věku 51 až 70 let.

Jak často se auto používá

Auto denně nebo několikrát týdně používá 81 % respondentů (městská populace: 72 %, venkovská populace: 90 %). Ujeté vzdálenosti bývají krátké: 50 % oslovených jezdí denně do 25 kilometrů, dalších 35 % ujede 26 až 50 kilometrů a 12 % 51 až 100 kilometrů. To znamená, že jen velmi málo dotázaných urazí za den více než 100 kilometrů.

Změna chování v oblasti mobility?

„Plánujete v příštích 12 měsících změnit své chování v oblasti mobility (tj. jaký dopravní prostředek zvolíte, vlastnictví automobilu versus žádné vlastnictví atd.) (např. v důsledku růstu cen/inflace, klimatických změn nebo individuálních okolností vašeho každodenního života)?“ Na tuto otázku v průzkumu odpovědělo 21 % respondentů „ano“, zatímco zbývajících 79 % nemá v plánu provádět žádné změny.

Nicméně cena pohonných hmot má dopad v širším měřítku: 38 % respondentů uvádí, že se alespoň občas obejdou bez automobilu z důvodu nákladů. Dalších 22 % účastníků studie uvádí, že nyní jezdí autem „podstatně méně“ a používají ho pouze na cesty, pro které není jiná alternativa.

Při dotazu na konkrétní změnu chování v dopravě uvádí největší podíl, že bude častěji využívat hromadnou dopravu (40 %) nebo bude více chodit pěšky (38 %). U obou těchto odpovědí převažují ženy nad muži (veřejná doprava 45 % dotázaných žen a pěšky 42 % žen). S odpovědí „už bych nechtěl/a používat žádné auto“ souzní jen 9 % oslovených (11 % mužů a 7 % žen).

Více než polovina by si znovu koupila auto se spalovacím motorem

Jak známo, spalovací motory tvoří zdaleka největší podíl rakouského kmene automobilů. „O jakém typu pohonu v současné době nejčastěji uvažujete při koupi vlastního automobilu?“ Pro většinu respondentů je to spalovací motor: 33 % dává přednost benzinu, 23 % naftě. Pětina (21 %) se poohlíží po hybridním motoru. Stejný podíl by dal přednost elektrickému pohonu jako dieselovému (23 %) a 1 % věří nejvíce vodíkovému pohonu.

Nákupní překážky: cena vozidel a jejich dojezd

Co podle respondentů hovoří proti elektromobilu? V první řadě pořizovací cena – pro 70 % z nich brzdí zájem o provoz na baterie. Na druhém místě je dojezd: 61 % si stěžuje na krátký dojezd – což je překvapivé vzhledem k tomu, že, viz výše, více než 90 % denních cest je kratších než 100 km.

V detailu 7 % považuje za přijatelný dojezd elektromobilu do 200 km, 16 % očekává výdrž 201 až 300 km, 37 % vzdálenost 301 až 400 km; zbývající respondenti očekávají dokonce ještě vyšší dojezd. Co ještě hovoří proti e-autům? Pro 55 % oslovených není dostatečně rozvinutá nabíjecí infrastruktura, 48 % účastníků studie vadí doba nabíjení, 47 % má obavy o životnost baterie. Svou roli hrají mimo jiné pochybnosti o udržitelnosti a o nákladech na opravy.

Široká skepse vůči autonomnímu řízení

„Pokud to bude technicky možné, budete používat plně autonomní vozidla (tj. vozidla, která mohou řídit, ovládat a parkovat bez vlivu lidského řidiče)?“ Naprostá většina respondentů je u této otázky skeptická: pro 35 % z nich je to „rozhodně ne“ a pro dalších 35 % „spíše ne“. 20 % si to spíše dokáže představit, zatímco jen 11 % by „rozhodně“ chtělo jezdit autonomně.

Nejotevřenější vůči autonomnímu řízení je mladá věková skupina účastníků, i když i zde je většina opatrná (26 % „rozhodně ne“, 35 % „spíše ne“). Velká část dotázaných (43 %) stejně nepředpokládá, že by se plně automatizovaná vozidla na rakouských silnicích objevila do roku 2035; 19 % se domnívá, že taková vozidla se na rakouských silnicích nikdy neobjeví.