Politické dění a sjezd centrálních bankéřů v Sintře v centru pozornosti (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Na začátku týdne zaujme pozornost investorů sjezd centrálních bankéřů na výročním ECB fóru centrálního bankovnictví v Sintře. Začátek týdne ovlivní i výsledek francouzských voleb, zejména pak vyjednávání před druhým kolem již 7. července. Další silný přírůstek nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru v červnu podle nás potvrdí pokračující napětí na tamním trhu práce. ISM indexy v USA by zase měly ukázat na relativně silnou aktivitu v službách, a naopak slabší v průmyslu. V eurozóně celková i jádrová inflace v červnu zpomalí po překvapivě silném zrychlení v květnu. Tuzemská data by měla vyznít pozitivně, když odhalí mírné zlepšení sentimentu v průmyslu a obnovení růstu spotřebitelské poptávky v květnu.

Začíná výroční ECB fórum centrálního bankovnictví v Sintře.

Oči investorů se na začátku týdne nejspíše upřou na centrální bankéře, kteří se zúčastní výročního fóra ECB v Sintře, tentokráte pod názvem Měnová politika v éře transformace. Do hry vstoupí ale i politika. V Evropě půjde zejména o výsledek prvního kola francouzských voleb, ve kterém přesvědčivě zvítězila strana M. Le Penové. Šance na absolutní většinu Národního sdružení se ale snížily, což může zmírnit rizikovou averzi. Ve čtvrtek půjdou k volebním urnám zase ve Velké Británii, kde je však o výsledku poměrně jasno. Labouristická strana K. Starmera by měla pohodlně převzít otěže od konzervativců. Politická nejistota je po prvním debatním duelu J. Bidena a D. Trumpa v minulém týdnu o prezidentské křeslo v nadcházejících volbách na vzestupu i v USA.

Klíčový NFP report z amerického trhu práce podle nás opět ukáže na silný přírůstek nových pracovních pozic o 220 tis. v červnu (vs 272 tis. v květnu). Přispět by k tomu opět měly silné přírůstky ve zdravotnictví a vládním sektoru. Nicméně rostoucí počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v posledních týdnech vytváří naději na mírné ochlazení, byť jejich úroveň je stále poměrně nízká. Stále však přetrvává riziko, že napětí trhu práce zabrání udržitelnému poklesu inflace ke 2 %. K dosažení tohoto cíle by pravděpodobně musel meziroční růst výdělků zpomalit na 3,5 %. Ten ale zůstává na vyšších dynamikách kolem 4 %. Míra nezaměstnanosti sice v květnu vzrostla na 4,0 % a naznačila mírné ochlazování. Ta ovšem vychází z jiného průzkumu, který má tendenci být více volatilní. V delším horizontu by mělo docházet ke sladění s údaji z NFP reportu. Další silný signál z trhu práce by mohl ředit sázky na míru uvolnění měnové politiky Fedu, zejména pokud jde o šanci na zářijový cut. ISM indexy z USA by měly ukázat na zlepšení nálady v průmyslu, a naopak mírné zhoršení ve službách. Zatímco ale ve službách zůstává index bezpečně nad 50 b., aktivita v průmyslu zůstává utlumená, když index v červnu dosáhne 49,5 b.

Tuzemské maloobchodní tržby za květen ukáží na obnovený růst po stagnaci v dubnu. Tržby bez aut podle nás meziměsíčně vzrostly o 1,1 % m/m. Spotřebitelská poptávka by měla sílit s ohledem na solidní růst mezd, zlepšenou náladu a obecně vyšší ochotu utrácet, jak dokazuje konjunkturální průzkum či rychle se zvyšující poptávka po úvěrech. K růstu tržeb v květnu by mohlo jednorázově přispět i hokejové mistrovství světa, které už, jak dokázala inflace, přispělo vlivem zvýšené poptávky k rychlejšímu růstu cen ubytovacích služeb. Oživování spotřebitelské poptávky by však mělo být jen pozvolné s ohledem na postupné obnovování kupní síly domácností a stále vysoké úrokové sazby. Oživení se navíc dále koncentruje ve službách, kde jsou tržby vyšší oproti průměru roku 2019 o 3 %, zatímco v maloobchodu zaostávají o 1,8 %. To společně s vyššími mzdovými náklady zřejmě udrží cenové tlaky ve službách vyšší. Pokračování snižování sazeb ČNB to ale zřejmě nezabrání.

Na základě již zveřejněných dat z Francie, Itálie a Španělska čekáme, že inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,4 % y/y z 2,6 % v květnu. Jádrová inflace by měla také klesnout, byť mírněji o 0,1 pb na 2,8 %. Vliv na zpomalení celkové inflace by měl mít zejména nižší růst cen potravin oproti loňsku a meziměsíční pokles cen pohonných hmot o 2,1 %, který bude kompenzovat efekt nižší srovnávací základny z loňska. Nadále by mělo platit, že dezinflace je koncentrována v cenách zboží, jejichž růst by měl mírně zpomalit na 0,6 % y/y, zatímco meziroční růst cen služeb by měl stagnovat na 4,1 %. Kolem této úrovně vzhledem k nízkému růstu produktivity v kombinaci se silným a perzistentním růstem mezd zůstane inflace ve službách zřejmě i po zbytek roku.

Revize dat HDP pozměnila obrázek české ekonomiky.

Český statistický úřad spolu s finálním odhadem HDP za Q1 24 rovněž provedl velkou revizi národních účtů. Kromě revize výkonu za Q1 24 (z 0,3 % q/q na 0,2 %) nová data ukázala, že se česká ekonomika navzdory v minulosti přetrvávajícímu pesimismu nachází nad předpandemickou úrovní HDP z Q4 19 již od Q2 22. Před touto revizí přitom tuto pomyslnou metu stále doháněla jako jediná země v EU. Tuzemské hospodářství tak od pandemie nevstoupilo do technické recese, když se HDP dvakrát v řadě mezičtvrtletně nesnížil. Největší podíl na vzestupné revizi úrovně HDP jde za spotřebou domácností. Ta je sice stále hlavním důvodem slabšího růstu tuzemské ekonomiky, ale propad, který dříve dosahoval téměř úrovní z pandemie, je nyní daleko mírnější. To z části souvisí i se změnou zachycení ukrajinských uprchlíků jako rezidentů. Spotřeba domácností je ale oproti Q4 19 stále nižší o 5,5 %, což souvisí i s nadále vysokou mírou úspor domácností, která v Q1 24 dosáhla 18 %. To je sice výrazný pokles oproti předcházejícímu čtvrtletí (o 1,9 pb), stále je ale daleko vyšší oproti předpandemickému období. Důvodem může být i utažená měnová politika. Míra zisku nefinančních podniků v Q1 24 mírně klesla o 0,5 pb na 46,2 %, stále však zůstává robustní. K významné změně došlo i v nominálním HDP, který je od roku 2020 podle nových dat v průměru vyšší o zhruba 3,3 %. Revize dat HDP tak ukázala, že české hospodářství předchozí roky vysoké inflace ustálo v lepší formě, stále se však potýkalo jen s anemickým růstem, respektive prakticky stagnovalo po ostrém oživení, které následovalo po pandemii.

Na čtvrtečním zasedání ČNB se bankovní rada rozhodla pokračovat ve snižování úrokových sazeb 50bodovým tempem, a to v poměru 5:2. Mohlo by však jít již o poslední nestandardní (resp. mimo 25 bb) krok v tomto cyklu uvolňování měnové politiky. Na příštím zasedání by se většina bankovní rady měla již naklonit ke 25 bb. Na nízkou pravděpodobnost pokračovaní snižování sazeb o 50 bb poukázal i guvernér Michl. Další postup však zůstane i nadále opatrný s ohledem na bankovní radou intenzivně vnímaná mírně proinflační rizika plynoucí z napjatého trhu práce, perzistentní inflace ve službách či oživující úvěrové aktivity. Čekáme, že bankovní rada bude dále snižovat sazby, byť pomalejším tempem o 25 bb, a na konci roku by klíčová repo sazba měla činit 4,00 %, což je stále mírně pod tržním zaceněním. Více jsme o zasedání napsali zde: https://bit.ly/CNB_June24_CZ.

Minulý pátek zveřejněná data deflátoru soukromé spotřeby z USA nikterak nepřekvapila. Celkový PCE v květnu meziměsíčně stagnoval, zatímco ten jádrový vzrostl jen nepatrně o 0,1 % m/m. Údaj v souladu s očekáváním může přispět ke zvýšení jistoty centrálních bankéřů Fedu ohledně ústupu inflačních tlaků poté, co inflace, zejména ta jádrová, na začátku roku nečekaně zrychlovala. K prvnímu snížení sazeb Fedu dávají investoři velkou šanci na listopad letošního roku, přičemž i září je ve hře. My jsme opatrnější a očekáváme první snížení až v příštím roce, riziko jednoho cutu na samotném konci roku ovšem přetrvává.

Z eurozóny byla zveřejněna měkká data sentimentu. Ta měla tendenci spíše zklamávat. Německý IFO index se v červnu oproti očekávání zhoršil a stejně tak i spotřebitelská důvěra Gfk. Indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise rovněž překvapil, když klesl na 95,9 b., zatímco trh očekával stagnaci na 96,1 b. Nadále platí, že negativní nálada převládá zejména v průmyslu. Kromě dat ovlivnily obchodování v týdnu i komentáře představitelů ECB, které víceméně souzněly s tržními očekáváním. Ty v letošním roce implikují ještě zhruba dvojí snížení úrokových sazeb. Na nejbližším zasedání v červenci úrokové sazby však pravděpodobně zůstanou beze změny.

Zatímco během týdne měly globální sazby tendenci mírně růst, tak ty korunové se v mezitýdenním srovnání propadly níže o 7-15 bb dle splatnosti. Vliv na to mělo zejména zasedání ČNB. V souvislosti s tím česká koruna oslabila nad 25,00 CZK/EUR, zatímco ostatní středoevropské měny posilovaly. Maďarský forint a polský zlotý posílily shodně o zhruba 0,3 %. Obchodování v minulém týdnu ovlivnilo i politické dění. Zvýšená politická nejistota ohledně výsledku francouzských voleb přispěla k výprodeji francouzských aktiv. První debata mezi americkými kandidáty na prezidenta zase vyzněla výrazně ve prospěch D. Trumpa. To ovšem mělo na globálních trzích zatím jen omezený dopad.