Vláda ČR projednala a přijala Systémová opatření pro podporu osob s intelektovým znevýhodněním a chováním

Systémová opatření jsou dokumentem, který má za cíl zajistit systematické navýšení podpory osob s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči, které se řadí mezi zvlášť zranitelné skupiny obyvatel, a zlepšit tak jejich přístup ke zdravotnímu, sociálnímu nebo vzdělávacímu systému. Dokument tak otevře cestu pro zlepšení kvality života těchto lidí a prohloubení jejich plného zapojení do komunity. Zároveň umožní zajistit komplexní podporu nejen těmto lidem, ale i jejich blízkým, kterým se v současné době potřebné pomoci a podpory často nedostává.

Lidé s náročným chováním se často potýkají s nedostatečnou a nevhodně nastavenou podporou i předsudky ve společnosti, jejich rodiny často strádají ekonomicky, sociálně i zdravotně. Řada osob z této skupiny žije dlouhodobě hospitalizována v nevyhovujícím prostředí psychiatrických nemocnic.

Vláda ČR se proto i na základě nedávných tragických událostí spojených se smrtí Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s mentálním postižením, rozhodla zajistit větší podporu osob s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči a přijmout tak závazek k budování spravedlivější a inkluzivnější společnosti.

Za tímto účelem byla z podnětu pana premiéra vytvořena mezioborová pracovní skupina složená ze zástupců zainteresovaných resortů, neziskového sektoru i akademického prostředí. Členy skupiny tak byly vedle resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí například neziskové organizace NAUTIS, TUDYTAM, Mikasa, Naděje pro děti úplňku, Diakonie ČCE či Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Na základě přijatých opatření bude podpořeno systematické naplňování a zohledňování potřeb a přání této zvlášť zranitelné skupiny, což umožní zajistit respekt k jejich důstojnosti a napomůže předcházet riziku nevhodného zacházení, zneužívání či zanedbávání.

Systémová opatření navazují a doplňují doposud realizovanou státní politiku v této oblasti a prostřednictvím jednotlivých opatření napomohou naplňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Dokument je rozdělen do šesti částí. Pátá část, která je nejrozsáhlejší, zahrnuje definici dlouhodobých i krátkodobých cílů (opatření). Krátkodobé cíle jsou rozděleny do pěti skupin a týkají se vytvoření fungujícího systému komplexní dostupné a kvalitní péče o lidi s náročným chováním, snížení jejich stigmatizace, zlepšení informovanosti jejich rodin, posílení lidských zdrojů v oblasti práce s lidmi s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči a utváření a rozvoje klíčových kompetencí profesionálních pečujících a odborníků. Každá oblast obsahuje dílčí cíle, kterých má být dosaženo, a soubor opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné.

Po schválení systémových opatření bude pod vedením zmocněnkyně vlády pro lidská práva ustavena pracovní skupina k tvorbě prvního akčního plánu na období 2024–2027, prostřednictvím kterého budou jednotlivá opatření promítnuta do praxe.