Podvody v online prostoru - odhad zastoupení jednotlivých typů podvodů spáchaných v kyberprostoru

Podvody v online prostoru

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.

Žadatel požádal o následující informace:


„…Jako student … se zabývám transakčními podvody typu falešný bankéř, výhodné nabídky na koupi investic, nigerijské dopisy apod. Konkrétně se zabývám vývojem těchto podvodů, četnost, zastoupení jednotlivých typů, vývoj v čase. Všude jen nacházím celkové počty spáchaných trestných činů v kyberprostoru bez konkrétního rozpadu na jednotlivé typy. Policie na stránkách zveřejňuje jen celkové počty podvodů. NÚKIB zase celkové počty trestných činů v kyberprostoru. Rád proto od vás získal alespoň kvalifikovaný odhad zastoupení jednotlivých typů podvodů spáchaných v kyberprostoru, jejich vývoj v čase atd.“.


Policie České republiky na základě vyjádření Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR sdělila žadateli, že v rámci statistického vykazování Policie ČR neeviduje zvlášť případy podvodů v online prostoru se zaměřením na jednotlivé typy podvodů. Lze pouze sdělit celkový podíl kriminality označované příznakem "IT KRIMINALITA", avšak na základě tohoto parametru nelze ani kvalifikovaně odhadnout podíl jednotlivých modů operandi.


Z praxe pak můžeme dále sdělit, že největší podíl nesou podvody označované za tzv. reverzně inzertní podvody, neboť v rámci tohoto typu podvodů jsou často vylákávány nižší částky a poškození nejsou tak obezřetní. Nadále převládají různé formy phishingu (smishing, vishing, atp.) současně s bazarovými podvody, včetně tzv. reverzních inzertních podvodů (při nichž je podveden prodávající). Nižší zastoupení nesou podvody typu love-scam a podvody investičního charakteru, avšak těmito podvody jsou páchány mnohonásobně vyšší škody. Novinkou, která se zatím objevuje velmi zřídka, je quishing (podvody za využití podvodného QR kódu), kdy se může jednat o podvodný QR kód, zaměněný za původní QR kód, případně podvodné aplikace pro skenování QR kódů, které odkazují na podvodné stránky. Těchto podvodů je v současné době jednoznačně nejmenší zastoupení. Celkově však Policie České republiky nemůže sdělit ani kvalifikovaný odhad množství ke konkrétním typům podvodů za určité období, protože takovou informací nedisponuje.


Nicméně žadatel byl odkázán na zveřejněné informace, které se dané problematiky týkají, a mohly by mu při zpracování jeho bakalářské práce pomoci:


https://www.policie.cz/clanek/zprava-sluzby-kriminalni-policie-a-vysetrovani-2022.aspx


https://www.policie.cz/clanek/vyvoj-registrovane-kriminality-v-roce-2023.aspx


https://www.policie.cz/clanek/vyvoj-registrovane-kriminality-v-roce-2022.aspx


Ve vztahu k předmětu žádosti a z pohledu zákona č. 106/1999 Sb. bylo nezbytné na závěr konstatovat, že Policie České republiky tedy neprovozuje žádný informační systém, ze kterého by bylo možné strojovým způsobem získat požadované údaje. Žádné statistiky, které by zpracovávaly v žádosti specifikované údaje, nemá vytvořeny. Informační systém Statistika kriminality provozovaný Policií České republiky kriminality tedy neobsahuje údaje specifikované v žádosti, proto byly požadované údaje povinný subjektem vyhodnoceny jako požadavek na vytvoření nové informace.


Požadovanými údaji v podobě specifikované v žádosti tedy Policie ČR nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá v této podobě údaje vést a zpracovávat. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.


Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi, jde o vytvoření nové informace. Na druhou stranu platí, že o vytvoření nové informace nepůjde, pokud jí sice povinný subjekt nedisponuje, ale podle právních předpisů jí disponovat musí (v takovém případě povinnému subjektu nezbývá, než informaci vytvořit a žadateli poskytnout).


Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných v žádosti a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, neboť:
Povinný subjekt statisticky nezpracovává údaje uvedené v žádosti ani nevede žádnou evidenci, ze které by bylo možné jednoduchým mechanickým způsobem zjistit požadované údaje. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba nahlédnout do všech trestních spisů ke specifikované trestné činnosti, které Policie ČR vedla, a tyto spisy by bylo nutné vyhodnotit a analyzovat pracovníky služby kriminální policie a vyšetřování z pohledu požadovaných informací. Každý spis by musel být prohlédnut a informace z něj by musely být dále zpracovávány a vyhodnocovány. Z tohoto důvodu vyhodnotil povinný subjekt žádost za požadavek na vytvoření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká.


Povinný subjekt tedy nemá požadované informace k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení požadovaného souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, na níž se však informační povinnost nevztahuje.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 28. 5. 2024