Švýcarsko opět snížilo úrokové sazby, Norsko naopak první snížení nečekaně oddaluje

Švýcarská národní banka ve čtvrtek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 1,25 % a pokračovala tak ve snižování úrokových sazeb v době, kdy nálada ohledně uvolnění měnové politiky zůstává mezi hlavními ekonomikami smíšená. Centrální banka rovněž snížila svou prognózu inflace, přičemž růst spotřebitelských cen vidí v rámci svého cílového rozpětí 0-2 % do roku 2026. Norská centrální banka naopak sazby nezměnila a uvedla, že pravděpodobně bude muset po zbytek roku udržovat výpůjční náklady na nejvyšší úrovni od roku 2008, a to s odkazem na obavy, že inflace zůstane tvrdohlavá.

SNB, která v březnu jak první centrální banka vyspělé ekonomiky zahájila cyklus snižování sazen, nyní tento přístup zdvojnásobuje. Tím se liší od svých globálních protějšků, neboť Federální rezervní systém omezil plánovaná letošní snížení a Evropská centrální banka projevuje neochotu k dalším krokům v brzké době.

"Existují jasné důvody, proč by SNB měla chtít snižovat sazby rychleji než ECB," uvedl Joachim Klement, vedoucí oddělení strategie, účetnictví a udržitelnosti ve společnosti Liberum Capital, s odkazem na nižší inflaci a kurz franku. "SNB je odvážná a statečná, ale zároveň si zahrává s ohněm vyšší inflace v roce 2025."

Dvě třetiny ekonomů oslovených agenturou Reuters předpokládaly, že SNB se rozhodne pro snížení o 25 bazických bodů na 1,25 %. K jinému názoru dospěla agentura Bloomberg, kde někteří u oslovených ekonomů sázeli na snížení, zatímco malá většina nepředpokládala žádnou změnu.

Švýcarský frank po tomto oznámení oslabil, přičemž euro si připsalo 0,3%, a americký dolar vzrostl o 0,5 % vůči švýcarské měně. Začátkem týdne frank vzrostl na čtyřměsíční maximum vůči euru díky politickým nespokojům ve Francii, které zvýšily poptávku po tomto bezpečném aktivu.

Graf: Švýcarská centrální banka snížila prognózu inflace

Zdroj: SNB

Po čtvrtečním rozhodnutí švýcarská centrální banka stanovila svou prognózu inflace na 1,3 % pro rok 2024, 1,1 % pro rok 2025 a 1,0 % pro rok 2026. Údaje předpokládají úrokovou sazbu SNB ve výši 1,25 % v průběhu celého období predikce. Podle nejnovějších projekcí SNB se inflace v zemi po dubnovém nárůstu v květnu ustálila na úrovni 1,4 % a očekává se, že v průměru bude na stejné úrovni po celý rok 2024. Švýcarská banka uvedla, že v letošním roce očekává hospodářský růst kolem 1 % a v roce 2025 kolem 1,5 %, přičemž předpokládá mírné zvýšení nezaměstnanosti a mírný pokles využití výrobních kapacit.

Norská centrální banka dnes ponechala sazby beze změny

Norská Norges Bank příkladu Švýcarska nenásledovala a naopak uvedla, že sazby pravděpodobně bude muset udržet na nejvyšší úrovni od roku 2008 po zbytek roku. Norges Bank ve čtvrtek ponechala svou základní depozitní sazbu na úrovni 4,5 %, jak předpovídali všichni analytici v průzkumu agentury Bloomberg. Představitelé banky uvedli, že ji pravděpodobně budou muset udržet na této úrovni déle, než se dříve předpokládalo. Norská koruna v důsledku této zprávy posílila.

"Pokud se bude ekonomika vyvíjet podle současných předpokladů, bude základní úroková sazba do konce roku nadále činit 4,5 % a poté bude postupně snižována," uvedla guvernérka Ida Wolden Bacheová ve svém prohlášení. Toto rozhodnutí řadí Norsko na jestřábí konec spektra vyspělých ekonomik, dokonce více než americký Federální rezervní systém, který očekává snížení sazeb ke konci roku 2024.

"Je to jestřábí překvapení nejen pro nás, ale i pro zbytek trhu, který očekával posun ze září na prosinec," uvedl Kristoffer Kjaer Lomholt, vedoucí oddělení FX a korporátního výzkumu v Danske Bank.

Norská koruna po tomto oznámení vyskočila a vůči euru vzrostla o 0,6 % na nejvyšší úroveň od ledna. Vůči dolaru vzrostla o 0,3 %. Koruna od května vůči euru posiluje díky rostoucímu očekávání, že Norges Bank bude v uvolňování měnové politiky zaostávat za ostatními centrálními bankami. Norská měna sice v minulých týdnech mírně posílila, což podporuje argumenty pro dřívější snížení sazeb, ale přibývá důkazů, že se ekonomika po loňské téměř stagnaci obrací k lepšímu.

Wolden Bacheová a její kolegové již minulý měsíc signalizovali, že první snížení sazeb v Norsku bude možná muset být odloženo na dobu po září. Odvolávali se na vyšší než očekávanou výkonnost ekonomiky bohaté na fosilní paliva, která pomáhá zvyšovat mzdové požadavky, a na slabost koruny, která podněcuje dovozní ceny.

Zdroj: CNBC, Bloomberg