Průmyslová produkce v eurozóně bude oživovat jen pozvolna (Ranní zpráva z finančního trhu)

Průmyslová produkce v eurozóně podle nás v dubnu mírně vzrostla o 0,4 % m/m, výhled pro zbytek Q2 ale zůstává utlumený, i tak by průmyslová výroba ale mohla poprvé od Q3 22 přispět pozitivně k růstu ekonomiky eurozóny. Ceny průmyslových výrobců v USA doplní včerejší inflační čísla a zřejmě ukáží na zmírnění cenového růstu. Dozvuky včerejší inflace v USA a zasedání americké centrální banky budou pravděpodobně rezonovat ještě dnes.

Výrobní ceny v USA ukážou na zmírnění inflačních tlaků.

Na základě dat z Francie (+0,5 % m/m), Německa a Španělska (shodně o +0,3 %) čekáme, že celková průmyslová produkce v eurozóně meziměsíčně vzrostla o 0,4 % v dubnu. Pozitivní vstup do druhého čtvrtletí, navíc po březnovém růstu o 0,6 % m/m, by mohl znamenat, že průmyslová výroba v Q2 24 již pozitivně přispěje k růstu ekonomiky eurozóny. Indikátory sentimentu v průmyslu se postupně zlepšují, ale nálada zůstává utlumená a slabá poptávka nadále trápí průmyslníky, byť napříč sektory je značná heterogenita. Výroba zůstává vysoce utlumená především v energeticky náročných odvětvích, situace se však od závěru loňského roku stabilizovala. Ve zbytku toho letošního očekáváme postupné oživování průmyslové výroby. Nicméně, jak ukazují předstihové indikátory, v květnu a červnu zůstane výroba spíše slabá.

Vzhledem k struktuře cen výrobců v USA by na ně měl mít pokles cen pohonných hmot citelnější dopad oproti včera zveřejněné spotřebitelské inflaci. Celkově podle nás PPI v květnu meziměsíčně klesly o 0,1 %. Bez potravin a energií tamní ceny výrobců meziměsíčně pravděpodobně vzrostly o 0,2 %, což by představovalo znatelné zmírnění oproti dubnovému nárůstu o 0,5 %. V dubnu táhlo PPI vzhůru zejména zdražování obchodních služeb (+0,8 %), které odrážejí marže velkoprodejců nad cenami samotného zboží. Tento růst se však vzhledem k slabší poptávce podle nás opakovat nebude, a naopak výrazně zmírní.

Pozitivní překvapení z inflace v USA mírně vyvážil jestřábí Fed.

Americká inflace po delší době překvapila směrem dolů, když v květnu zmírnila na 3,3 % po 3,4 % y/y v dubnu, zatímco tržní konsensus počítal se stagnací na 3,4 %. O desetinu nižší byla oproti tržnímu konsenzu rovněž jádrová inflace, která zpomalila z dubnových 3,6 % na 3,4 % v květnu. Ceny imputovaného nájemného stejně jako v předešlých měsících vzrostly o 0,4 % m/m. Ke zpomalení inflace tentokrát ale výrazně přispěly ostatní ceny služeb jako například pojistné a pronájem aut či letenky. Zmíněné položky však dokáží být z měsíce na měsíc poměrně volatilní a otázkou tedy zůstává, zdali budou i dále podporovat celkovou dezinflaci. Ceny potravin pokračovaly v téměř plochém trendu, když v květnu zhruba stagnovaly (+0,1 % m/m), zatímco ceny pohonných hmot dle očekávání klesly.

Zmírnění inflačních tlaků v květnu před zasedáním amerického Fedu představovalo značnou úlevu a posílilo úvahy o snížení úrokových sazeb ještě v letošním roce. Nicméně k posílení této teze bude podle nás potřeba více než jedno příznivé překvapení, respektive i další měsíce musí potvrdit zmírňování inflačních tlaků.

Na včerejším zasedání amerického Fedu dle očekávání nedošlo ke změně nastavení klíčové úrokové sazby, která zůstává v rozmezí 5,25-5,50 %. Tzv. dot-plot nově ukázal na pouze jedno snížení sazeb v letošním roce oproti třem v předchozí verzi z března, přičemž nově byli čtyři členové pro udržení úrokové sazby na současné úrovni až do konce roku. Pro příští rok počítá medián výhledů centrálních bankéřů se čtyřmi cuty, což potvrzuje, že americký Fed je dále nakloněn k uvolňování měnové politiky, zásadní roli ale sehrají dále příchozí data. K revizi došlo i v dlouhodobém výhledu, když se medián posunul z 2,6 % na 2,8 %. Revize inflace směrem nahoru, více jestřábí dot plot a opatrná tisková konference J. Powella mírně ředily euforii po zveřejnění květnové inflace, což vedlo ke korekci ztrát dolaru a růstu dolarových sazeb v závěru dne. Ke zvýšení jistoty centrálních bankéřů ohledně snižování sazeb bude tak potřeba větší a delší šňůra dat podporujících zmírňování inflačních tlaků, přičemž dezinflační trend zejména v cenách služeb zůstává vcelku nejistý, a to i po odejmutí těch spojených s bydlením, vše navíc za přetrvávajícího napětí na trhu práce, který nikterak netlačí Fed ke snižování sazeb.

Na pozadí zveřejněné inflace a večerního rozhodnutí Fedu dolar včera ztrácel a vůči euru odepsal 0,6 %. Investoři posouvali své sázky na první snížení sazeb Fedu na listopad, do konce roku však zaceňují v úhrnu necelé dvojí snížení sazeb. Dolarové tržní sazby po inflaci nejdříve spadly o více jak 15 bb, poté však korigovaly a den zakončily níže o zhruba 5-10 bb níže dle splatnosti. Oslabující dolar významně prospěl měnám rozvíjejících se trhů. Středoevropské měny téměř synchronizovaně posílily, zisky však ke konci dne odevzdávaly. Česká koruna se posílením o 0,25 % vrátila ke 24,65 CZK/EUR. V menším rozsahu posílily i maďarský forint a polský zlotý. Výrazný pokles dolarových sazeb se odrazil i na korunové křivce, která spadla o zhruba 5-9 bb dle splatnosti.