Projev premiéra Petra Fialy na konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let

Premiér Petr Fiala vystoupil ve středu 12. června 2024 na konferenci Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR Česko na křižovatce 2 – Vize a strategie pro dalších 30 let.

Vážený pane prezidente Hospodářské komory, vážený pane prezidente Svazu průmyslu, dámy a pánové,

rád opět vystupuji na konferenci Česko na křižovatce, která si pokládá správné otázky týkající se budoucnosti naší země – nejen jak dosáhnout růstu a podpořit modernizaci naší ekonomiky, ale také jak se dopracovat ke společenské shodě, bez níž se v takto zásadních věcech neobejdeme.

Je důležité se o to pokoušet, vidíme, že to není snadné, a já děkuji vám všem, že se nevzdáváte a hledáte cesty.

Když jsme se tu potkali před necelým rokem, ve společnosti i v byznysu nevládla úplně optimistická atmosféra. Země se teprve vzpamatovávala z důsledků celoevropských krizí, čelili jsme obrovské inflaci, důvěra v ekonomiku nebyla vysoká.

A já jsem tu představil svoji vizi Restart Česka, která šla proti této všeobecné skepsi. Tvrdím v ní, že Česko jednoznačně má na to, aby zvládlo reagovat na současné složité výzvy, od bezpečnostní nestability přes energetickou transformaci až po poptávku po nejnovějších technologiích.

A nejen to. Máme dokonce i na to, abychom na globálních změnách dokázali vydělat a dostat se mezi nejúspěšnější země světa – z hlediska technologické vyspělosti, životní úrovně či odolnosti proti krizím.

O čtyři měsíce později jsem vás ve svém vánočním projevu přesvědčoval, že jsme krizi překonali, věci se mění k lepšímu a rok 2024 bude rokem naděje.

Pro řadu lidí byl takový optimismus nepochopitelný. Novináři mi opakovaně naznačovali, že nedokážu vnímat realitu.

Toto moje přesvědčení ale nevycházelo z toho, že bych byl naivní a čekal na nějaký zázrak, ale jednoduše z toho, že jsem jako předseda vlády věřil naší vizi, naší politice a prioritám, které jsme od začátku sledovali, ačkoli nás nevyhnutelně zdržela válka a vše, co s ní souviselo.

A když se podívám na dnešní situaci, musím neskromně trvat na tom, že jsem se nemýlil. Lidé i firmy postupně reagují na naše kroky. Věci se mění k lepšímu a čteme o nich každý den.

Dobrým příkladem je zkrocení inflace, která se od začátku roku dostala pod 3 %, o rok dříve to bylo i 16 %. To je jeden z důkazů, že se ekonomika stabilizuje a vyhlíží lepší časy.

Bezpochyby k tomu přispěla přísná fiskální politika vlády. Deficit od roku 2021 klesl o téměř 170 miliard korun, z 5,8 % na 2,3 % HDP.

Od letošního roku tedy plníme klíčové kritérium, které nám v budoucnu umožní rozhodnout o přijetí eura. Česká republika v rámci EU patří mezi málo zadlužené země.

Naší hospodářské politiky si všímají ratingové agentury. Jsme mezi nejlépe hodnocenými zeměmi střední a východní Evropy, investoři nás opět považují za stabilní ekonomiku.

V dubnu se v rámci průmyslové produkce meziročně zvýšila hodnota nových zakázek, konkrétně o 3,6 %. Roste vývoz téměř u všech komodit, které sleduje Český statistický úřad.

Podobně roste důvěra a spotřeba. Domácnosti postupně začínají více utrácet, tržby v maloobchodě se v březnu meziročně zvýšily o 6,1 %, v dubnu o 5,3 %. O 35 % vzrostla výstavba nových bytů.

V 1. čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda – nominálně o 7 %, reálně o stále pěkných 4,8 %. To jsou velmi pozitivní zprávy a určitě z nich máme všichni radost.

Samozřejmě ne všechno se zlepšuje. Stagnuje zejména sektor stavebnictví, i když jej drží nad vodou rekordní investice do inženýrských staveb.

Nicméně ekonomika jako celek nicméně opět zažívá opatrný růst. Predikce na celý letošní rok dosahuje 1,4 % růstu HDP, příští rok bychom měli překonat 2 %. Podílejí se na tom i rekordní státní investice a rozvoj v regionech.

Jistě, dámy a pánové, není to růst, který by trhal rekordy, ale pořád ještě překonává sousední Německo, na jehož výkon jsme silně navázáni, proto i tento růst je za současné situace považován je to úspěch.

Tyto příklady vyjmenovávám proto, abychom si plně uvědomili, jak velká změna nastala za pouhý rok.

A takových výsledků bychom nedosáhli, to jsem si naprosto jist, kdyby naše vláda neprosazovala kompetentní prorůstovou politiku, která na jedné straně zefektivňuje výdaje a na druhé straně navyšuje investice.

Od začátku vládnutí se soustředíme na investice do dopravní infrastruktury, už v roce 2022 byly nejvyšší za 14 let.

Za celé volební období do Státního fondu dopravní infrastruktury přiteče 555 miliard korun, jen za roky 2023 a 2024 se zahájí 174 kilometrů dálnic a 63 km silnic I. třídy.

Toto volební období znamená největší zrychlení výstavby v historii. Ještě nikdy jsme nestavěli tolik jako teď. Posouváme i stavby, které byly dlouhodobě zablokované.

Největší posun letos zaznamenají úseky dálnice D35, která byla dlouho prioritní dopravní stavbou na papíře – a teď konečně i ve skutečnosti. Práce se rozběhnou i na jiných klíčových tepnách, třeba na Pražském okruhu.

Je to možné i proto, že jsme upravili legislativu. Novela zákona o liniových stavbách podstatně zrychlí modernizaci dopravní sítě a má zásadní význam pro všechny budoucí strategické projekty.

Za podobně důležitý sektor jako dopravu považujeme energetiku a energetickou infrastrukturu.

Zajistili jsme si nezávislost v plynu a v podstatě už i v ropě – díky terminálům na LNG nebo díky ropovodu TAL+, který budeme moct využívat už příští rok.

Během posledních tří let se patnáctinásobně zvýšil výkon instalovaných fotovoltaických elektráren.

Projektem století, který v tuto chvíli už vstupuje do finále, je tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, jejíž nový blok nám zajistí 9 terawatthodin elektřiny ročně čili asi desetinu celkové spotřeby Česka.

Aktuálně vyhodnocujeme, zda tendr nerozšířit i na další bloky v Dukovanech i v Temelíně. Jasno bychom měli mít do srpna.

Už horizontu několika let nás čeká konec využívání uhlí, jehož těžba se postupně přestane vyplácet ve všech současných lokalitách.

Nastávající období tedy musíme vykrýt výstavbou paroplynových elektráren. Uvědomujeme si, že musíme velmi rychle připravit půdu pro to, aby tyto elektrárny mohly vyrůst co nejrychleji.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už v nejbližších týdnech přijde s novelou energetického zákona, tzv. lex plyn, který by se s těmito požadavky měl vypořádat. Nemůžeme riskovat, že se opět dostaneme do nevýhodné pozice závislosti na cizí energii.

Součástí Restartu Česka je silný důraz na strategické investice, například na podporu našeho výjimečného ekosystému jaderného průmyslu a výzkumu. To je naše komparativní výhoda a jedno z odvětví, kde dokážeme dodávat vysokou přidanou hodnotu.

Proto děláme všechno pro to, aby velká část Evropy vsadila na jaderné technologie.

Rozpracované strategie a analýzy máme i v dalších oblastech, jako jsou polovodiče, umělá inteligence a další moderní technologie, v nichž Česko nesmí propásnout aktuální investiční vlnu.

I proto jsme zřídili vládní výbor pro strategické investice, kde zasedají mimo jiné zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy či Asociace krajů a Svazu měst a obcí.

Výbor poprvé systematicky řeší strategické investice od jádra přes infrastrukturu až po lákání investorů včetně financování, zajištění surovin i lidských zdrojů.

Dámy a pánové, vedle všech kilometrů, tun a megawatthodin nezapomínáme ani na „měkké“ změny – změny v pravidlech, nastavení systému a prosím toto berte v uvozovkách, změny v myšlení. I to nebo spíše právě to je podmínka restartu naší země.

Jako příklad můžu zmínit současné změny pracovního trhu. Naším slabým místem je dlouhodobě nedostatek kvalifikované pracovní síly, nízká flexibilita práce a přetrvávání byrokratických postupů, které už přestaly dávat smysl.

Proto naše vláda představila flexibilní novelu zákoníku práce, která na tyto problémy reaguje. Novela přináší větší flexibilitu zaměstnávání, například možnost svobodnějšího rozvrhu pracovní doby na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo možnost delší zkušební doby.

Rozvolňuje byrokratické povinnosti, jako je třeba svazující plánování dovolených. Přináší jednodušší výpočty mezd a podobné věci.

Dalším podstatným krokem směrem k restartu je důchodová reforma, která dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům garantuje důstojnou penzi a předvídatelný věk odchodu do důchodu.

A zároveň řeší dramatické zadlužování penzijního systému. To zadlužování je tak dramatické, že by to náš systém neudržel. Snížením deficitu v roce 2050 z projektovaných 5 % HDP, kam bychom se nevyhnutelně dopracovali bez reformy, na 1 % HDP s našimi změnami.

Naprosto zásadní roli pro budoucnost naší země mají reformy vzdělávacího systému a inovačního ekosystému.

Jednou ze spolehlivých cest ke znalostní ekonomice je špičkový aplikovaný výzkum. Proto jsme v lednu představili reformu transferu znalostí, která přináší 30 legislativních změn v zájmu lepšího propojení české vědy a firem.

Reforma zasahuje do mnoha oblastí – od lepšího a přehlednějšího nastavení daňových odpočtů přes profesní doktoráty až po budování sítě specializovaných center pro transfer do veřejné správy.

Ve spolupráci s Evropskou investiční bankou zřídíme transferový investiční fond, který by toto propojení pomáhal zajistit, zejména pokud jde o soukromé investice do spin-off firem výzkumných organizací.

Připravujeme vhodnější pravidla pro financování startupů, jednáme o zavedení zaměstnaneckých akcií, které by pro startupy mělo mít motivační efekt. Ukazují to zahraniční zkušenosti.

Zároveň připomínám, že rozpočtové prostředky na vědu, výzkum a inovace jsme i přes úsporná opatření dokázali zachovat na úrovni 40 miliard korun.

Množství pozitivních změn je vidět i na nižších úrovních. Měníme rámcové vzdělávací programy – posilujeme všeobecné vzdělávání a klíčové typy gramotnosti, aby byli mladí lidé lépe vybaveni pro budoucnost.

Rozšiřujeme profesní vzdělávání, do středního školství zavádíme systémovou podporu lyceí, tedy atraktivních škol na pomezí gymnázií a technických učilišť. Něco, co si pochvalují jak zaměstnavatelé, tak studenti a jejich rodiče.

Iniciovali jsme vznik polytechnik, nového typu odborných vysokých škol, které vzniknou ze stávající sítě vyšších odborných škol. Věříme, že jsou to vhodné odpovědi na vývoj na trhu – jak uchazečů o studium, tak firem, které potřebují kvalifikované zaměstnance.

Podporujeme přímou spolupráci škol a firem, včetně kombinování veřejných a soukromých investic. V tomto ohledu jsme se už výrazně posunuli na jednání tripartity a za to bych chtěl všem sociálním partnerům poděkovat.

Dámy a pánové, restart státu by nebyl úplný, pokud bychom se zároveň nesoustředili na opatření v oblasti digitalizace a likvidování byrokracie, která zlepšují každodenní život podnikatelů, živnostníků i zaměstnanců.

Schválili jsme už třetí antibyrokratický balíček, který přináší dalších 29 opatření. Už první a druhý balíček přinesly každý přes dvě desítky zjednodušení. Soustředíme se v nich na rušení povinností, jako jsou formální lékařské prohlídky, potravinářské průkazy a další přežitky.

Digitalizace postupuje a je už dnes znát v každodenním životě. Vylepšený Portál občana využívá už milion občanů, občanský průkaz už můžeme mít v telefonu.

Zlepšení v kontaktu s úřady je celá řada. Namátkou řidičský a technický průkaz, změna trvalého pobytu, žádost o důchod či různé sociální příspěvky, přijímačky na střední školy, potvrzení o studiu, výzkumné granty, přepis vozidel, bodový systém pro řidiče, konzulární a vízové služby… to všechno jsou věci, které donedávna vyžadovaly vyplňování formulářů, a teď už je jednoduše vyřídíte online.

Dámy a pánové, mohl bych pokračovat, ale myslím, že moje pozice je už v této chvíli jasná.

Krize, které jsme prožili před dvěma lety, nám ukázaly, co to v praxi znamená, když svoje problémy neřešíme, ale odkládáme. Potvrdily, že nejde vládnout ze dne na den, bez programu a bez vizí, jak to bylo běžné do roku 2021. Když se pak stane něco vážného, rychle se ukáže, jak je stát připraven.

Krize se také podepsaly na tom, jak vnímáme sami sebe. Zdůraznily nejistoty, kterými trpíme dlouhodobě a které se tak snadno přetvářejí v proslulou blbou náladu.

Já ale odmítám rezignaci, odmítám všechny zavádějící zkratky, které posilují frustraci a společenskou polarizaci a soustředí se na to, co v této zemi není ideální.

Naše vláda, naše konkrétní výsledky, všechny příklady, které jsem tu vyjmenoval a které se z velké části udály za pouhý rok – toto všechno ukazuje, že krize jde překonat a nerezignovat při tom na dlouhodobý reformní program. Přinášíme vám důkazy, že změna je možná.

Loni jsem vám tu nabídnul vizi, že i naše největší problémy můžeme překonat, a dokonce přeměnit ve výhody. A že to jde stihnout za 10 let. Za tím si stojím a věřím, že jsme ten dosavadní čas nepromarnili. Udělali jsme spoustu práce a další nás ještě čeká. Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala, předseda vlády