Francie chce posílit své postavení evropského finančního centra

11.06.2024 / 14:46 | Aktualizováno: 11.06.2024 / 15:32

Paříž se snaží využít dynamiky po odchodu Velké Británie z Evropské unie a má ambici stát se evropským finančním centrem. Od roku 2021 přilákalo pařížské finanční centrum z Londýna více než 7 000 pracovních míst v bankovnictví a finančnictví a většina velkých anglosaských bank se rozhodla založit své aktivity na trhu eurozóny právě v Paříži. V roce 2023 došlo k posílení postavení Francie, když zvýšila vývoz finančních služeb z 5 miliard eur v roce 2016 na 12 miliard eur v roce 2023. Dalším impulsem pro zvýšení atraktivity Francie pro aktéry finančního trhu má být nový „zákon o finanční atraktivitě“, který počátkem června 2024 schválil francouzský parlament. Cílem zákona je zlepšit přístup malých a středních firem k financování investic a posílení Francie jako evropského finančního centra. Mezi hlavní opatření zákona patří možnost vydávání akcii s násobným hlasovacím právem nebo rozdělení finančních nástrojů. Zákon obsahuje další technická opatření, která mají zjednodušit přístup firem ke kapitálu, podpořit příchod zahraničních investičních fondů do Francie a zjednodušit obchodování na kapitálovém trhu.

Hlavním opatřením zákona o finanční atraktivitě je možnost malých a středních podniků vydávat tzv. akcie s "násobným hlasovacím právem" (ve fr: actions a droits de vote multiples). Tento mechanismus je již za určitých podmínek povolen na burzách v Londýně a Amsterdamu, ale především je používán na americké Wall Street. Nástroj poskytuje zakladatelům a manažerům firem všech velikostí, včetně malých a středních podniků a start-upů, přístup ke kapitálu, který potřebují k financování svého růstu a zároveň jim umožňuje udržet si kontrolu nad svou společností než u kmenových akcií. Cílem opatření je zvýšit konkurenceschopnost pařížské burzy, aby zejm. mladé, inovativní firmy a start-upy neodcházely do USA a Evropa tak nepřicházela o potenciální technologické šampióny.

Zákon dále umožňuje, aby fondy rizikového kapitálu podporovaly kótované společnosti až do výše tržní kapitalizace 500 milionů eur (místo dosavadních 150 milionů eur). Kromě toho byla prodloužena doba splatnosti podílových listů fondů na 15 let ze současných 10 let. Cílem tohoto opatření je podpořit investice do začínajících startupů, malých a středních firem a inovativních společností v odvětvích, v nichž trvá déle, než se firmám podaří na trhu prosadit.

Další novinkou plynoucí z tohoto zákona je možnost rozdělení finančních nástrojů (akcií, dluhopisů nebo podílových listů fondů). Tím, že se akcie rozdělí na větší počet, stávají se cenově dostupnějšími i pro investory s omezenými prostředky, kteří se tak snadněji mohou zapojit do obchodování na kapitálovém trhu. Tyto „zlomky“ akcií umožňují využívat stejná práva jako držitelé celých akcií, s tím rozdílem, že výkonnost, riziko a dividendy jsou úměrné získanému zlomku akcie.

Cílem zákona je také přilákat do Francie zahraniční kapitálové fondy, „hedge“ fondy, správce aktiv a také společnosti obchodující s krypto aktivy. Návrh zákona o finanční atraktivitě počítá se zjednodušením a dematerializací řady nástrojů financování mezinárodního obchodu, jako jsou směnky a dlužní úpisy. Pro jednoduší zapojení zahraničních investorů do kapitálového trhu zákon například podporuje distanční (on-line) konání zasedání představenstev nebo valných hromad akcionářů.

V kontextu tohoto nového zákona se Francie a její kapitálový trh stává atraktivnější i pro české subjekty, které mohou využít příležitosti jednodušeji zde investovat.