Ministři financí EU jednali o tzv. balíčku DPH v digitálním věku a další podpoře Ukrajiny
V pátek 21. června se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), na kterém ministři financí členských států EU jednali o dani z přidané hodnoty v digitálním věku, doporučeních balíčku evropského semestru pro jednotlivé státy a plánu finanční podpory Ukrajiny na rok 2025. Českou republiku na jednání zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Balíček DPH v digitálním věku
Rada ministrů financí členských států projednávala balíček týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) v digitálním věku, jehož cílem je přizpůsobení digitální éře.
Přestože ministři zaznamenali v jednání pokrok, shoda zatím nepanuje na části týkající se ekonomiky platforem, do které patří například služby poskytující krátkodobého ubytování nebo osobní přepravu, pro které se Rada pokusí nalézt řešení v průběhu příštích zasedání.
Jarní balíček evropského semestru
Komise předložila ministrům jarní balíček k evropskému semestru 2024 v rámci cyklu koordinace hospodářských politik. Balíček obsahuje doporučení pro jednotlivé země, která poskytují členským státům pokyny k jejich hospodářské, sociální, zaměstnanecké, strukturální a makroekonomické politice.
Součástí balíčku jsou i zprávy, které hodnotí plnění fiskálních pravidel, především překročení prahové hodnoty (3 % HDP) pro deficit veřejných financí. Česká republika již v minulosti vysvětlila důvody pro mimořádné překročení schodku v roce 2023 a díky přijetí konsolidačního balíčku a důvěryhodné fiskální trajektorii pro nadcházející roky byla zařazena do skupiny zemí plnících evropská fiskální pravidla.
Podpora Ukrajiny v roce 2025
Rada se v další části jednání věnovala otázce ekonomických a finančních dopadů ruské agrese vůči Ukrajině. Do diskuse se prostřednictvím videohovoru zapojil také ukrajinský ministr financí Sergij Marčenko, který své unijní protějšky informoval o hospodářské a rozpočtové situaci na Ukrajině. Rovněž sdělil informace o provádění tzv. Nástroje pro Ukrajinu, který v současnosti představuje hlavní zdroj finanční a rekonstrukční podpory.
Ministři také diskutovali o nedávném rozhodnutí skupiny států G7, dle kterého by měly být další finanční potřeby Ukrajiny v roce 2025 pokryty půjčkou v objemu přibližně 50 mld. dolarů ze strany G7 prostřednictvím výnosů ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky.
Cílem Rady je uvést rozhodnutí v nejbližší době do praxe tak, aby byly umožněny výplaty již před koncem letošního roku.
Zdroj: Rada EU, MF ČR, ÚV ČR
Foto: MF ČR
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
11.10.2024 Buďte v zisku. Využívejte řízení…
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Richard Bechník, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Iva Grácová, Bezvafinance
Finanční gramotnost v digitální éře: Na co si dát pozor při používání online bankovnictví?
Lukáš Raška, Portu
Nejdéle se vydělává na nový byt v Praze. Potřeba je 14,4 ročních platů