Ministři Výborný a Stanjura jednali s nevládními zemědělskými organizacemi o možnostech konkrétní podpory

Pět hlavních požadavků nevládních zemědělských organizací byly hlavním bodem jednání jejich zástupců s ministrem zemědělství Marek Výborným a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, k němuž došlo v úterý v budově ministerstva financí.

Jde o tyto požadavky našich zemědělců: Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově, formou slevy na sociálním pojištění. Dále o splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun. Dalším požadavkem je snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen. Zemědělci požadují rovněž i aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie. Současně požadují i plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.

Po skončení jejich jednání oba ministři předstoupili před novináře, aby je na improvizovaném brífinku informovali o průběhu a výsledcích jednání.

Výborný: Výsledkem jednání jsou čtyři jasné závěry!

Ministr Marek Výborný úvodem uvedl, že, společně s ministrem Stanjurou, se zástupci nevládních zemědělských organizací jednali především o těchto jejich požadavcích. Poté k tomu dodal, že výsledkem jsou čtyři jasné závěry k těmto předloženým bodům. Načež dodal, že zástupcům zemědělských organizací zároveň předal seznam všech antibyrokratických opatření, které v rámci rezortu zemědělství příslušní odborníci vypracovali, a předložili ve formě opatření ke snížení antibyrokratické zátěže v rezortu zemědělství. Podle ministra jde o sedm stránek různých opatření, a to jak povahy legislativní, přičemž některé jsou již v Poslanecké sněmovně, jako je to například novela veterinárního zákona. Dále jde o opatření, která budou připraveny a postupně zavedeny v průběhu letošního roku.

Podpora zemědělcům bude poprvé vyplacena formou zálohy

Marek Výborný zároveň oznámil, že oba ministři potvrdili zemědělcům příslib, který jim dali na počátku letošního roku, a to, že v rámci národních podpor bude navýšena částka podpory, především živočišné výroby. Přičemž to okomentoval, že je to z důvodu, že právě v živočišné výrobě mají zemědělci největší problémy. Podle něho jde o částku ve výši 1 miliardy a 222 miliónů korun. Přičemž pro letošní rok toto navýšení činí 550 miliónů korun.

Zároveň dodal, že finanční podpora zemědělcům bude poprvé vyplácena formou záloh, které by mohly být vyplaceny již od 15. června s tím, že půjde o částku ve výši 842 miliónů korun. Podle ministra jde o částku, která přesahuje 50 % podpory, kterou dostávají zemědělské subjekty, a které, v rámci zálohy, hospodaří tak, aby měly, pro ně potřebné cash flow, již v polovině letošního roku.

„V rámci plateb v jednotné žádosti za rok 2024, počítáme na podzim s režimem záloh a vedeme debatu s nevládními zemědělskými organizacemi na jaký typ záloh a plateb budou jejich žádosti vztaženy. Víme, že v listopadu, prosinci přichází období, kdy se platí pachty, nájmy. Tak, aby zemědělské subjekty nemusely řešit svoji složitou situaci s cashflow, překlenovací úvěry apod. Vyplatíme jim zálohy, tak jak to bylo zvykem i letech předešlých,“ prohlásil Marek Výborný.

Podle ministra zemědělství tyto zálohy budou zemědělcům vyplaceny cestou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PRGLF). „Myslím si, že je to také velmi účinná podpora. Jednak podpoříme pojištění, které si zemědělské subjekty platí, a to zejména u citlivých komodit, jako je ovoce, zelenina, chmel a další,“ prohlásil Marina Jurečka. Zároveň poukázal na to, že ministerstvo zemědělství chce tuto zálohu, vyplácenou přes PRGLF, navýšit na nejvyšší možnou úroveň, to je na 65 % dlužné částky. U ostatních komodit bude cílit až na 50 procent. Tedy na úroveň, která byla schválena i Evropskou komisí.

Zemědělci uvítali i úrokovou podporu u neinvestičních fondů

Podle Marka Výborného nevládní zemědělské organizace rovněž velmi pozitivně uvítali i druhý finanční nástroj, to je úrokovou podporu u neinvestičních úvěrů. Ministerstvo chce cílit na podporu, která bude přesahovat současnou sazbu 3 procent. Podle ministra si vše samozřejmě vyžádá určité finanční rozpočtové náklady. „V této chvíli jsme, s panem ministrem financí, domluveni na tom, že se oba dva rezorty o to dokáží podělit,“ dodal.

Poté, ministr Výborný uvedl, že oba ministři považují průběh úterního jednání se zástupci nevládních zemědělských organizací za pozitivní s tím, že řadu věcí bude nutné ještě v příštích dnech upřesnit a doladit. Načež poznamenal, že některé finanční nástroje, o nich se zemědělci hovořili, předpokládají určitou spoluúčast těchto zemědělských podniků, jichž se tato podpora týká. Podle něho je rovněž důležité, aby tyto formy podpory zemědělcům dávaly smysl a byly efektivní.

Vratky za zelenou naftu by měly pomoci zemědělcům s cash flow

Poté se ujal slova ministr financí Zbyněk Stanjura, který řekl, že se zemědělci projednali různé varianty vratky tzv. zelené nafty. Načež konstatoval, že roční částka, vyplácená na podporu zelené nafty, zůstane stejná. Přičemž tuto informaci doplnil o fakt, že v současné době tento nástroj podpory, využívá u nás asi 11.000 zemědělců. „Dneska se kloníme k tomu, že bychom mohli rozdělit to zdaňovací období na dvě poloviny, to znamená první a druhé pololetí. Bavili jsme se o tom, že ti, kteří mají tu podporu do 50.000 Kč, by to skutečně měli jednou za rok, tam ta úspora není tak významná. U ostatních by to bylo na dobrovolné bázi,“ řekl Zbyněk Stanjura.

Změna by, podle něho, mohla zemědělcům pomoci s cashflow, tedy s rozdílem mezi příjmy a výdaji. Současně dodal, že to, ve skutečnosti, nejsou zvýšené výdaje, ale spíše jde o cash flow, a to v neprospěch státního rozpočtu, ale ve prospěch těch, kteří podnikají v zemědělství.

Podpory nepůjdou cestou plošné podpory, ale potřebným

V následné diskusi ministr Výborný potvrdil, že platí příslib zemědělcům z roku 2022, že dostanou 2 miliardy korun na podporu zaměstnanosti, o které, díky vládním škrtům, v roce 2023 přišli. Marek Výborný dále řekl, že tento příslib, to je k rozpočtu na rok 2025, platí. Ovšem, podle něho, ministerstvo povede s nevládními zemědělskými organizacemi diskusi o tom, jak tuto částku správně, směrem k zemědělskému sektoru, zacílit. Načež prohlásil: „Nepůjdeme cestou nějaké plošné podpory. Ale chceme ji zacílit na největší problémy v zemědělství“. Podle něho se dnes s největšími problémy potýkají střední zemědělské firmy. „Nechceme, aby tyto subjekty byly prodávány ekonomickým konglomerátům. Nechceme zde mít jenom sektor rodinných farem, a potom jenom deset velkých konglomerátů, holdingů. To není náš cíl, v žádné případě,“ řekl Marek Výborný. Načež dodal, že mimořádnou podporu chce ministerstvo zacílit na cenné části zemědělské výroby, jako jsou například citlivé komodity. Do této oblasti také míří mimořádná podpora pro rok 2025. Přičemž dodal, že debatu o těchto věcech povede se zemědělci v příštích týdnech a měsících.

O protestech zemědělců se, při jednání, vůbec nehovořilo

V diskusi přirozeně zazněla rovněž otázka, zda se v průběhu tohoto jednání rovněž hovořilo o možných protestech zemědělců. Ministr Stanjura k tomu dodal, že protesty zemědělců se neprojednávaly. Nehovořilo se o nich. „Nám se jedná mnohem lépe, kdy protesty neprobíhají. Debata byla velmi racionální a věcná. Průběh debaty bych chtěl ocenit. Jednání jsou, podle mého názoru, jednoduší pro všechny zúčastněné, když tato jednání probíhají bez protestů v ulicích,“ vysvětlil, proč oba ministři ocenili racionální průběh tohoto jednání.

Ministr Výborný ho doplnil s tím, že on si prožil obojí. To je protesty v ulicích. Přičemž konstatoval, že v ulicích se nic konkrétního řešit nedá. „Dnes jsme za 45 minut dokázali zvládnout pět zásadních bodů, které byly ze strany zemědělců předloženy. Přitom z dnešního jednání odcházíme s jasnými závěry. U jednacího stolu to jde. Chci ocenit nevládní zemědělské organizace. Možná je to výsledek toho, že se s nimi snažím vést dialog. Dá se s nimi komunikovat bez nějaké zášti. Je sice pravda, že někteří zemědělci protestují, protože mají pocit, že se nic neřeší. Ale, my podporujeme návrat k jednacímu stolu. My jsme dnes o protestech nehovořili, nepadla o nich ani věta. Musím poděkovat, že i zástupci nevládních zemědělských organizací vědí, kde je ten limit možností a manévrovacího prostoru nás obou ministrů a naší vlády,“ uvedl Marek Výborný. Podle něho je zde určitá rozpočtová situace, načež dodal: „Řekli jsme jasně, s čím jsme, oba, šli do vlády. Konsolidace, a to, že počítáme veřejné finance, platí. Musíme, bohužel, respektovat, a to včetně rezortu zemědělství. Na druhou stranu, my zase hledáme vstřícné cesty, například finanční nástroje, s tím, že tyto nástroje ale zároveň vyžadují určitou spoluúčast hospodařícího zemědělského subjektu. Aktuálně se jim snažíme pomoc s cash flow. Není to jednoduchá záležitost. Řeknu to lidově, potkali jsme se na půl cesty. Chceme být v kontaktu s těmi, kteří jsou schopni toto respektovat,“ sdělil Marek Výborný k charakteristice jednání s nevládními zemědělskými organizacemi, které proběhlo, aniž by došlo k nějakým protestům zemědělců.

Ministr Stanjura k tomu zároveň řekl, že návrhy, které předložili oba ministři, nebyly podmíněny tím, že v příštích měsících nebudou u nás nějaké protesty zemědělců. „Měli bychom pochopit, že v demokratické společnosti to respektujeme, že lidé protestují. Jenomže, bez těch protestů se lépe jedná. Současně ale platí, že žádné jednání nevyřeší konkrétní problémy v daném rezortu,“ dodal.

Stanjura podpořil odbourání byrokracie

Načež v závěru tohoto brífinku ještě sdělil, že, podle jeho názoru, je zbytečné přidávat další pokyny k regulacím. Vždyť je jich hodně, a to z Evropské unie. Podle něho zemědělci vyplňují samé papíry, a potom nemají ani čas podnikat.

Načež v úplném závěru svého proslovu uvedl, že vláda bude v pololetí schopna odhadnout, jaký bude vývoj příjmů státního rozpočtu. „Pokud tam vznikne určitý prostor, jsme schopni debatovat o navýšení prostředků pro tyto finanční nástroje, o nichž jsme dnes hovořili,“ konstatoval.

Přečtěte si také