Česko se chce od ruské ropy odstřihnout co nejdříve, potvrdil premiér Fiala

Předseda vlády Petr Fiala potvrdil, že se Česká republika zbaví závislosti na ruské ropě nejpozději do poloviny příštího roku. Premiér chce o zrušení výjimky na dovoz ruské ropy požádat okamžitě poté, co bude dokončen projekt TAL-PLUS. Ten má za cíl rozšířit kapacitu evropského ropovodu TAL a přivést do Česka o 4 miliony tun ropy ročně navíc západní cestou. Díky tomu se Česko po šedesáti letech zbaví závislosti na ruské ropě z ropovodu Družba. Projekt TAL-PLUS, který společně zajišťují MERO ČR a konsorcium TAL, úspěšně pokračuje. V těchto dnech se připravují první technické úpravy přímo na ropovodu TAL, v rakouském Grubenu se budou vyměňovat čerpadla.

Premiér Petr Fiala dnes navštívil Centrální tankoviště ropy s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Společně jednali s vedením společnosti MERO ČR o aktuálním stavu projektu TAL-PLUS.

Aktuální práce na projektu TAL-PLUS

Na evropském ropovodu TAL se rozbíhají první práce, které rozšíří jeho kapacitu.
První technologické změny na ropovodu TAL proběhnou na přečerpávacích stanicích v Rakousku. Instalují se tam nová čerpadla.
Úpravy ropovodu TAL budou letos pokračovat v Německu a Itálii. Počítá se s instalací nových čerpadel, ultrazvukových průtokoměrů, elektromotorů a dalších komponentů. Modernizací projdou také vstupní a výstupní místa ropovodu TAL i ropovodu IKL.
Úpravy ropné infrastruktury probíhají také v Česku. Na Centrálním tankovišti ropy
v Nelahozevsi instalovalo MERO ČR potrubí, které propojuje tankoviště s ropovodem IKL. Pracuje se také na změnách v rafinériích, připravuje se například vložení nového průtokoměru v rafinerii v Litvínově.
Technologické úpravy na ropovodu TAL, které zajistí navýšení jeho přepravní kapacity, budou hotové do konce roku 2024. Poté bude probíhat několikaměsíční fáze dokončovacích prací, kam patří instalace záložních čerpadel, ověřovací provozní testy a aktualizace provozní a technické dokumentace.
Česko se od ruské ropy odstřihne už v první polovině roku 2025, kdy budeme plně zásobováni ropou západní cestou přes ropovody IKL a TAL.

"Díky rozšíření kapacity ropovodu TAL se po šedesáti letech zbavíme závislosti na ruské ropě. Během posledních dvou let se nám podařilo vymanit se rychle ze závislosti na ruském plynu, výrazně jsme posunuli tendr na Dukovany a zásadně zrychlili výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Dokončení prací na rozšíření kapacity TAL a nahrazení ruských dodávek ropy nejpozději v první polovině příštího roku bude další zásadní změna na energetické mapě Česka, která významně posílí naši energetickou soběstačnost a bezpečnost, které jsou základním předpokladem k úspěšnému Restartu Česka. Děláme, co je třeba.", řekl Petr Fiala, předseda vlády.

"Zkapacitněním ropovodu TAL bude do Česka proudit o 4 miliony tun ropy ročně navíc, což pokryje spotřebu obou rafinerií v Litvínově i Kralupech nad Vltavou. Zároveň dojde k výrazné modernizaci ropovodu TAL, který bude patřit mezi nejbezpečnější a nejvýkonnější v rámci celé Evropy. Náklady na projekt TAL-PLUS by měly být zhruba 1,3-1,6 miliardy korun a hradit je bude MERO ČR plně ze svých výnosů.", řekl Zbyněk Stanjura, ministr financí.

"Poté, co jsme se zbavili závislosti na plynu z Ruska a přestali odebírat jaderné palivo od ruských firem, nám tento projekt umožní zbavit se také závislosti na dovozu ropy z Ruska. Jde o rozsáhlý projekt, který zahrnuje především technologickou úpravu ropovodu TAL, jehož cílem je navýšit objem přepravované ropy tak, aby pokryla celou naši roční spotřebu. Na to navážou úpravy ropné infrastruktury také v České republice a postupná obměna strategických zásob ropy. V našem morálním i strategickém zájmu je nadále maximálně omezovat spolupráci s Ruskem. A to nám tento projekt přinese.", uvedl Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu.

"Práce na úpravě ropovodu TAL se naplno rozběhly, v těchto dnech se připravuje zahájení instalace nových čerpadel na přečerpávací stanici v rakouském Grubenu. Pokračovat budeme v dalších měsících v Německu a Itálii, kde budeme měnit a instalovat desítky komponentů, jako například průtokoměry, elektromotory a celkově modernizovat části ropovodního systému. Projekt TAL-PLUS je jednou z nejsložitějších technologických operací a také největší změnou v přepravě ropy do Česka. Počítáme s tím, že do konce letošního roku se podaří dokončit všechny technologické úpravy na TAL a zajistit navýšení jeho kapacity. Na začátku roku 2025 pak provedeme všechny potřebné zkoušky a testy, včetně instalace záložních čerpadel. Česko se od ruské ropy definitivně odstřihne v první polovině roku 2025, kdy budeme plně zásobováni ropou západní cestou přes ropovody IKL a TAL.", doplnil Jaroslav Pantůček, generální ředitel MERO ČR.

Česko bez ruské ropy: Projekt TAL-PLUS zajistí Česku plné zásobování západní cestou z ropovodu IKL a TAL už od roku 2025

Díky zkapacitnění ropovodu TAL bude do Česka proudit o 4 miliony tun ropy ročně navíc, což pokryje spotřebu obou rafinerií. Zároveň dojde k výrazné modernizaci a ropovod TAL tak bude patřit mezi nejbezpečnější a nejvýkonnější v rámci celé Evropy. Náklady na projekt TAL-PLUS by měly být zhruba 1,3-1,6 miliardy korun a hradit je bude MERO ČR plně ze svých výnosů.

Smlouvu o zkapacitnění ropovodu TAL uzavřelo MERO ČR s konsorciem TAL po dlouhém a intenzivním vyjednávání 22. května 2023. Následně byli vybráni dodavatelé a nakoupeny důležité komponenty pro navýšení kapacity ropovodů, jako jsou výkonná čerpadla a pumpy a nové průtokoměry. Nyní začíná jejich instalace na čerpacích stanicích a následně i v přístavu v italském Terstu, kde ropovod TAL začíná.

Úpravami prošly také tankoviště MERO ve Voghburgu a v Nelahozevsi. Po 16 letech došlo k výměně řídícího systému na ropovodu IKL, který navazuje na ropovod TAL. Systém pro přepravu a skladování ropy je nyní jedním z nejmodernějších a zahrnuje i důležité prvky pro dispečerské řízení, sběr dat a ochranu přepravy ropy, včetně kyberochrany.

MERO ČR, a.s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1.675.000 m^³. MERO ČR, a s. Společnost dále vlastní dceřinou společnost v bavorském Vohburgu a.d. Donau, odkud je spravována německá část ropovodu IKL a místní tankoviště ropy o kapacitě 200.000 m^³. Od prosince 2012 vlastní MERO ČR, a.s., 5% podíl ve společnostech vlastnících a provozujících ropovod TAL.