Trhy se v odhadech sazeb poměrně konzistentně mýlí, jejich zvedání není nemožné, s 50% pravděpodobností se letos nezmění - Ferguson (video)

Roger Ferguson byl členem vedení americké centrální banky a podle CNBC se doposud plnily jeho predikce týkající se dalšího vývoje na poli monetární politiky. Nyní ekonom říká, že poslední inflační čísla už naštěstí nemířila nahoru, ale neukazovala ani na pokles inflace. Pro Fed je to tak signál pro „status quo“.

Fed říká, že na pokles sazeb by bylo třeba několik po sobě jdoucích měsíců klesající inflace, které by jej přesvědčily o jasnějším trendu. Poslední čísla tak jen ukazují, že „je třeba čekat na další data“. Ekonom se také nedomnívá, že úplně mimo diskusi je zvedání sazeb. Centrální banka prostě čeká a sleduje, jak moc restriktivní její politika skutečně je. A je možné, že by přišel čas na opětovné zvednutí sazeb.

Zvedání sazeb tedy nyní nepatří do „aktivní diskuse“, ale úplně mimo diskusi také není. Ferguson konkrétně odhaduje, že další vývoj sazeb do konce roku je zhruba s 50% pravděpodobností nastaven na stabilní sazby a zhruba s 50 % na pokles. Pravděpodobnost zvednutí je minimální, ale není nulová. Trhy se přitom stále kloní k tomu, že přijde snížení sazeb, ale ekonom k tomu dodal, že „trhy se v této oblasti poměrně konzistentně mýlí“.

K vývoji na trzích ekonom uvedl, že akcie táhne nahoru především úzká skupina technologických firem a úvahy o umělé inteligenci. Trhy ale také berou v potaz to, že „ekonomika je v dost dobrém stavu“. Její síla pokračuje i přes proběhlé monetární utahování a projevuje se rovněž nízkou nezaměstnaností. Úvahy o snížení sazeb jsou ale podle Fergusona namístě proto, že Fed zvedl sazby „velmi agresivně“. Otazník ovšem visí nad načasováním, které bude hodně záviset na datech. A jak bylo uvedeno, v letošním roce to expert vidí 50/50.

K volbám a spekulacím o jejich vliv na další kroky Fedu ekonom uvedl, že centrální banka se zaměřuje na makroekonomické prostředí, ne na to politické. Na otázku týkající se vývoje v Evropě pak Ferguson uvedl, že americké hospodářství je mnohem silnější. Projevuje se to i zmíněnou nízkou nezaměstnaností a svou roli hraje také „dynamika“ spojená s novými technologiemi. Pokud by tedy nyní ECB snížila sazby, mohlo by jít o moment, kdy se její monetární politika a politika Fedu začnou vzdalovat, protože sazby v USA jít dolů ještě nemusí.

Zdroj: CNBC