Hodně štědrá americká fiskální politika, japonský návrat před rok 2020 - Víkendář (video)

O americké monetární politice a ekonomickém vývoji hovořili na Bloombergu Raghuram Rajan, který nyní působí na University of Chicago Booth School of Business, a Olivier Blanchard z Peterson Institute for International Economics. První z nich poukázal na uvolněnost finančních podmínek. Fed by podle něj už neměl hovořit o snižování sazeb (viz včerejší Víkendář). Druhý míní, že pro další vývoj inflace bude stále důležitější situace na trhu práce s tím, že v nejpravděpodobnějším scénáři bude třeba jeho určité ochlazení.

Podle Blancharda je americké hospodářství stále překvapivě silné, což ale nemusí nutně znamenat, že by „monetární politika nefungovala“. Příčinou může být „spokojený spotřebitel“, na investicích firem se pak projevují vládní výdajové programy. S takto silnou poptávkou „nemusí být ten správný čas na pokles sazeb, možná by měly jít nahoru.“ Vedení Fedu přitom celkově dělá dobře, když sleduje aktuální data a podle nich se rozhoduje, protože panuje vysoká nejistota ohledně dalšího vývoje.

V Evropě panuje situace obecně stejná jako v USA: Pokud je poptávka soukromého sektoru příliš silná, je třeba zvýšit sazby. Rozdíl ovšem podle ekonoma spočívá v síle ekonomické aktivity. Ta se totiž v eurozóně nachází výrazně níž než v USA, kde se významně projevuje vliv fiskální politiky. „Ta je, mírně řečeno, hodně štědrá.“ V Evropě se naopak dá čekat fiskální konsolidace a neprobíhá tu investiční boom. „Je tak docela zřejmé, že ECB musí snížit sazby.“

Na otázku týkající se čínské ekonomiky Blanchard odpověděl, že neví hodně věcí a toto je jedna z nich. Obecně se podle něj dá říci jen to, že tamní nízká inflace je odrazem slabé poptávky. Vláda se přitom snaží ekonomiku stimulovat, ale zároveň nechce zvýšit existující nerovnováhy. Ohledně Japonska ekonom uvedl, že jeho ekonomiku zná o něco více a zdá se mu, že ta se vrací do situace panující před rokem 2020, tedy do stavu slabé poptávky soukromého sektoru.

Pokud by v Japonsku směřoval vývoj zmíněným směrem, nemůže podle ekonoma centrální banka výrazně zvýšit sazby a vláda nemůže výrazně omezit rozpočtové deficity, protože „to by zničilo poptávku“. BoJ by tak měla držet sazby nízko, což je politika, která už vedla k výraznému oslabení měnového kurzu. Tato depreciace „je pro ně dobrou zprávou, protože chtějí zvýšit inflaci.“ V tuto chvíli to sice není ideální situace, jen by také mohl oslabit příliš, ale k tomu podle ekonoma zatím zřejmě nedošlo.

Zdroj: Bloomberg