Platy Čechů jsou ostudné. Mají být o čtvrtinu výše, říká expertka

Po inflační vlně, kdy reálná hodnota mezd padala, tlačí lidé firmy do rychlejšího přidávání. Zpravidla ale vyhoví jen korporáty. Mzdy v tuzemsku jsou zhruba o čtvrtinu níže, než by měly být, říká pro Seznam Zprávy Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup.

Podle ní jde o dva odlišné světy. Načež uvedla příklad, že na pozici uchazeče o práci office managera ve středně velké firmě přichází čerstvý absolvent vysoké školy, a říká si o 100 tisíc korun hrubého. Nabídka ale byla „jen“ 70 tisíc korun. Podle Jaroslavy Rezlerové se představy firem o mzdách a požadavky uchazečů se v poslední době totálně nepotkávají. Zároveň konstatovala, že pracovní síla obecně chybí, ale firmy, ač pod tlakem nedostatku volné pracovní síly, se do poslední chvíle brání vydat na platy vyšší peníze.

Představy uchazečů jsou o 20 až 30 % vyšší, než firma nabízí

„Jsou to velmi paradoxní situace, kdy jsou představy uchazečů třeba o 20 až 30 % vyšší, než jaké platy na těch pozicích firmy nabízejí. Odvíjí se to obvykle od toho, že někdo ví, že jeho kamarád ve firmě XY dostal takovéhle peníze, a myslí, že to musí být standard pro všechny stejné pozice v jiných firmách,“ řekla Jaroslava Rezlerová pro Seznam Zprávy.

Největší rozdíl mezi mzdovými požadavky a nabídkou firem panuje, podle Jaroslavy Rezlerové, v IT a na technologických pozicích. „V našich průzkumech nám 66 % firem říká, že nejsou schopny obsadit volná místa, a to je velký tlak na mzdy. Dnes je na trhu králem uchazeč, který si může říkat, kolik chce. A když mu to firma nedá, tak jde prostě jinam,“ říká Rezlerová s tím, že to samozřejmě neplatí pro všechny regiony, ale hlavně to platí pro velká města a průmyslové oblasti.

Podle Jaroslavy Rezlerové firmy musí na mzdách „přitlačit“, zejména nováčkům, což způsobuje napětí, vnitřní tlak ve firmách. Řada firem vychází z principu, že musí novým zaměstnancům zaplatit více než těm stávajícím na podobných pozicích. To způsobuje v mnoha firmách problémy, když se zkušený pracovník náhodou dozví, jakou mzdu dostal úplný nováček. Podle Rezlerové by se tato situace mohla zlepšit, až bude v platnosti nová evropská směrnice, které se, podle ní, všichni bojí, o rovnosti platů mužů a žen. Firmy totiž budou muset zveřejňovat kategorie svých platů na určitých pozicích. Podle ní této chvíli totiž zmizí „hra na schovávanou“. Nováčci budou mít alespoň nějakou představu, jakou mzdu požadovat, ale firmy zase budou muset řešit stížnosti stávajících pracovníků. „Já si myslím, že by to mohlo pomoci,“ míní Rezlerová.

Mzdy rostly o 6 – 7 %, ale kvůli inflaci to bylo málo

Jaroslava Rezlerová dále konstatovala, že mzdy se, v posledních několika letech, většinou zvyšovaly o 6-7 %, ale kvůli vysoké inflaci v reálu zaměstnanci navýšení nepocítili. Podle ní letos sice i reálné mzdy, po inflačním tornádu, konečně porostou, ale málo.

„Porostou maličko. Průměrně se u nás v Manpower pohybujeme mezi 8- 10 procenty navyšování platů, ale taky vidíme spoustu firem, které si to nemůžou dovolit, ekonomicky by jim to nevycházelo, nebo by musely extrémně zefektivnit, zainvestovat do technologií, a tam se pohybujeme třeba i pod pěti procenty,“ prohlásila Jaroslav Rezlerová.

Mzdy jsou „ostudně“ nízko

Obecně má Rezlerová mzdy v Česku za nízké. „Úroveň platů v České republice není nijak výrazně vysoká. Jsme v platech 20 až 25 % za nějakým rozumným průměrem, který bychom měli mít. Ale na větší růst ekonomika v tuto chvíli nemá. Na mnoha pozicích, v mnoha profesích jsou lidé podhodnocení. Třeba v oblasti průmyslové výroby se drží platy tak nízko, že to neodpovídá nákladům na život. Ostudné,“ sdělila Jaroslava Rezlerová.

Podle generální ředitelky pracovní agentury ManpowerGroup mohou za nízké mzdy v Česku i odbory, které jsou, podle ní, slabé. „Pan Středula mě nebude mít rád, ale máme slabé a špatné odborové hnutí, které ani náhodou nezastupuje většinu pracujících v této zemi. V Dánsku je 80 % zaměstnanců organizováno v odborových hnutích, a všechny dohody se dějí na úrovni zástupců odborových hnutí a zástupců zaměstnavatelů. Stát do toho de facto nemusí zasahovat, jen dává právní rámec. Neříká někomu, kolik má být plat,“ míní Jaroslava Rezlerová.

K vyšším mzdám je, podle Jaroslavy Rezlerové, ještě dlouhá cesta. „Konec levné práce bude na dohled ve chvíli, kdy se tady masivně transformuje ekonomika, což se začíná dít ve chvíli, kdy se nebudou dotovat a tolerovat firmy, které by dávno už měly zkrachovat a zavřít a pustit lidi někam za lepší prací s lepším výdělkem,“ konstatovala.

Nástup mladých lidí z tzv. generace Z

Jaroslava Rezlerová dále uvedla, že na trh práce aktuálně masově míří generace mladých lidí z tzv. generace Z. Podle ní má jiné priority než předchozí generace. „Nechtějí mít statusově peníze, dokonce ani nechtějí nějaké pozice, které dobře vypadají, ale více je zajímá obsah práce, jestli se budou dál vzdělávat, někam se posouvat, jestli budou mít flexibilní možnosti v práci, aby mohli peníze konzumovat a užívat si volný čas, který si chtějí řídit. Mluví se o ‚meconomy‘. Zaměstnavatelé se s tím ale poměrně obtížně srovnávají,“ charakterizovala tuto nastupující mladou generaci Jaroslava Rezlerová.

Podle ní Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností v EU. V dubnu činila 3,7 procenta. Úřady práce evidovaly přes 280 tisíc uchazečů o práci, volných pracovních míst je 268 tisíc. Zdejší trh práce někteří ekonomové označují za strnulý či zamrzlý. Rozhýbat ho mají nová pravidla v rámci novely zákoníku práce. Ta například prodlouží zkušební dobu a zkrátí výpovědní lhůtu.

„Nízká nezaměstnanost je vlastně trochu umělá, a když lidé nebudou mít možnost volněji přecházet i z jednoho zaměstnání k druhému s nějakou třeba i větší ochranou, tak to prostě nepůjde,“ prohlásila Jaroslava Rezlerová.

Generální ředitelka pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová podporuje i výpověď bez udání důvodu, která se stala předmětem vzrušených politických debat. Seznam Zprávy k tou dodaly, že v samotné novele zákoníku práce tento instrument ale není a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho výslovně odmítá, poslanec Jan Skopeček a další jeho kolegové z ODS ovšem deklarují, že budou chtít tuto změnu předložit.