Každý osmý Čech ve svém telefonu našel sledovací aplikaci (Avast)

Každý osmý dotázaný Čech ve svém telefonu někdy našel sledovací aplikaci, kterou si sám nenainstaloval, tedy stalkerware. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Avastu. Tyto aplikace nejčastěji sledovaly polohu dotyčného (51 %), navštívené webové stránky (44 %) a čas strávený v jiných aplikacích (31 %). Kromě toho jejich prostřednictvím útočníci také zjišťovali, s kým jejich oběť komunikovala (23 %), obsah jejích zpráv (21 %) a obsah hovorů (19 %).

„Stalkerware je druh softwaru, který stalker, jenž je oběti často blízký a má tak přístup k jejímu zařízení, obvykle instaluje do zařízení své oběti bez jejího souhlasu nebo vědomí. Jeho prostřednictvím může stalker sledovat aktivitu dotyčného, včetně textových zpráv, hovorů, přesné polohy a dalších dat,“ vysvětluje Jakub Vávra, analytik hrozeb Avastu. „Stalkerware se navíc může vydávat za jiné programy, jako například rodičovské aplikace nebo aplikace nastavení zařízení. Některé verze jsou schopné i kompletně schovat svoji ikonku v zařízení. Bohužel je pravděpodobné, že mnoho obětí jej tak nemusí vůbec objevit.“

Stalkerware lze odhalit například podle nezvykle rychlého vybíjení baterie, sníženého výkonu či celkově podivného chování zařízení. „Nejdřív se mi rychleji vybíjela baterka, byl jsem zvyklý, že mi baterka vydrží déle. Dal jsem to pak IT specialistovi, který mi následně zkontroloval celý telefon a našel sledovací aplikaci,“ uvedl jeden z respondentů průzkumu. S rozpoznáním stalkerwaru často pomáhají také antivirové programy, které mohou uživatele na jeho přítomnost v zařízení automaticky upozornit. Po odhalení sledovací aplikace ji většina dotázaných Čechů (77 %) ihned odstranila ze svého zařízení a někteří také kontaktovali svého partnera (13 %) či přátele (12 %).

Podle odborníků je kvůli sociálním sítím a dalším technologiím online stalking stále větší hrozbou. „Stejně jako v celé společnosti, je i v oblasti kriminality využívání moderních technologií stále populárnější,“ říká Pavlína Komedová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí. „Oběti přitom mnohdy veřejně sdílí své citlivé údaje a informace, takže pachatel může mít dobrý přehled o jejich denním programu, kde se kdy obvykle nachází, s kým se vídají a podobně. V této souvislosti je na místě apelovat, aby lidé věnovali pozornost svému pohybu na sociálních sítích a rozsahu informací, které o sobě zveřejňují.“

To potvrzuje i Naďa Gubová, vedoucí sociálních služeb organizace proFem: „Stále více žen se setkává s kybernásilím, tedy různými formami násilí, manipulace, obtěžování nebo kontroly, které se děje v online prostoru nebo za využití moderních technologií, včetně mobilních aplikací. Různé formy kybernásilí pozorujeme v kontextu domácího násilí už dlouhodobě: sledování oběti za využití různých aplikací, GPS v autě, zahlcování SMS zprávami, zprávami přes jiné komunikační aplikace nebo zahlcování hovory, ale řadíme sem i třeba kontroly bankovních účtů, zpráv či e-mailů obětí.“

Násilníci však mohou využívat i jiné, zákeřnější metody ke sledování svých obětí. „Poměrně často se setkáváme s tím, že pokud oběť odejde z násilného vztahu, zneužívá násilný partner ke kontrole telefonu nebo tabletu dětí. Mnohdy děti od násilného rodiče poprvé takové zařízení dostanou. Je důležité, aby oběti nekontrolovaly a nedbaly bezpečnosti jen na svých zařízeních, ale také na zařízeních dětí,” vysvětluje Branislava Marvánová Vargová, vedoucí sociálních služeb ROSA – centrum pro ženy.