Německé pojišťovny zahrnou do rizikových modelů velké vody i bleskové povodně

Přívalové povodně mají ničivější sílu než běžné povodně. Rizikové modely pojistitelů toto riziko dosud odrážejí jen neúplně a nepřesně. V budoucnu budou bleskové povodně vedeny jako samostatné riziko, a to přibližně pro třetinu adres v Německu.

Pojišťovny chtějí v budoucnu zahrnout riziko bleskových (přívalových) povodní do svých rizikových modelů. „Zejména povodeň z července 2021 ukázala, že dosud používané povodňové simulace neodrážejí účinek bleskových povodní dostatečně přesně. V úzkých horských údolích, kde se octne hodně vody z horských svahů, se mohou hladiny řek zvednout výrazně výše než při stejném množství srážek v otevřeném terénu,“ říká Anja Käfer-Rohrbach, zástupkyně generálního ředitele Celostátního svazu německých pojišťoven (GDV). „To znamená, že i rychlost proudění a ničivá síla vody jsou mnohonásobně větší.“

Poté, co GDV v roce 2023 úspěšně namodelovala riziko bleskových povodní pro čtyři testovací regiony – včetně údolí řeky Ahr, které bylo v roce 2021 těžce postiženo, bude nyní toto modelování provedeno ve velkém měřítku. „Zaměřujeme se na hlavní oblasti relevantní z hlediska přívalových povodní. Jedná se o středně vysoká a vysoká pohoří,“ říká Käfer-Rohrbach z GDV. Modelování tak zahrnuje přibližně třetinu všech adres v Německu. Ne všechny z nich jsou však obzvláště ohroženy přívalovými povodněmi.

Změna klimatu zvyšuje riziko přívalových povodní

Nové informace budou následně začleněny do geoinformačního systému ZÜRS Geo. „Integrace dat o přívalových povodních je plánována na rok 2025,“ oznamuje Käfer-Rohrbach. Pojišťovny používají systém ZÜRS mimo jiné k výpočtu pojistného za pojištění proti přírodním živlům. Do systému je vloženo více než 22 milionů adres. K dnešnímu dni ZÜRS mapuje rizika povodní a přívalových dešťů – se 4, resp. 3 různými třídami nebezpečí.

Revizí svých rizikových modelů se pojišťovny připravují na častější extrémní povětrnostní jevy: „Se změnou klimatu se zvyšuje intenzita přívalových dešťů,“ říká Käfer-Rohrbach. S globálním oteplováním se snižují teplotní rozdíly mezi rovníkem a Arktidou. Tím se mění takzvané tryskové proudění: pásmo silných větrů ve výšce 10 kilometrů, které je poháněno teplotními rozdíly. V důsledku toho budou mít vzdušné masy v budoucnu tendenci pohybovat se pomaleji. Oblasti nízkého tlaku se již nebudou vzdalovat tak rychle, ale někdy se nad danou oblastí budou zdržovat i několik dní. „Čím více vody padá z oblohy, tím více vody se shromažďuje v potocích a řekách. V závislosti na topografii to může vést k nebezpečným bleskovým přívalovým povodním,“ říká Käfer-Rohrbach.

Více se zaměřit na prevenci a připravenost na povodně

Podle náměstkyně prezidenta GDV je tak vzhledem k riziku třeba více zdůraznit téma prevence. V celém Německu se nachází přibližně 300 000 adres v oblastech ohrožených povodněmi. „Spolkové, zemské a komunální orgány musí prosazovat preventivní opatření a zajistit odpovídající finanční prostředky. A potřebujeme zmrazení výstavby v rizikových oblastech,“ požaduje závěrem náměstkyně Käfer-Rohrbach.