Čínská nadvýroba znepokojuje svět, rychlé řešení ale není na obzoru

Stížnosti na čínskou tovární výrobu jsou stále hlasitější, ale nic nenasvědčuje tomu, že by Peking byl připraven na nápravu, která by mohla přitížit jeho zranitelné ekonomice. Tento týden byli lídři Evropské unie, kteří hrozí cly na elektromobily, posledními, kdo Číně vyčetli nadměrnou výrobní kapacitu. Šéfka bloku Ursula von der Leyenová před setkáním s hostujícím prezidentem Si Ťin-pchingem uvedla, že doufá v opatření v "krátkém časovém horizontu". Pravděpodobně bude ale zklamána.

Čína sice ve středu oznámila návrhy na zpomalení expanze v bateriovém průmyslu, opatření ale nejsou závazná. Státní plánovací agentura mezitím minulý týden zveřejnila čtyřdílné článek snažící se vyvrátit tvrzení, že země má příliš mnoho kapacit na výrobu produktů čisté energie. Uvedla, že čínský průmysl je konkurenceschopný díky inovacím, nikoliv dotacím.

To se stalo standardní linií Pekingu ohledně high-tech odvětví, jako jsou elektromobily a solární panely. Jsou klíčové pro Siův plán na oživení ekonomiky - a proto je Čína pravděpodobně nepřestane podporovat, jakkoli je k tomu vyzývána. Tyto produkty jsou ale strategicky důležité i pro ostatní země, a proto se v současné době množí obchodní bariéry.

Čínští obchodní partneři – včetně spřátelených, jako je Brazílie – ale vznášejí námitky také vůči všem druhům výrobků na nižších úrovních hodnotového řetězce, od oceli a petrochemických výrobků až po bagry. V mnoha z těchto oblastí se přebytky objevily jako nechtěný vedlejší účinek realitního propadu, který tíží čínskou ekonomiku. Peking zatím nepřišel na to, jak tento propad zastavit, s výjimkou toho, že by se jako kompenzace obrátil k špičkovým technologiím. Oba typy nadprodukce tak budou pravděpodobně přetrvávat.

"Neexistuje jediné rychlé řešení problému nadbytečných kapacit v Číně," říká Frederic Neumann, hlavní ekonom HSBC Holdings Plc pro Asii. V oblasti čisté energie jsou podle něj hlavní příčinou "robustní investice" v Číně, zatímco v tradičnějších odvětvích je problémem slabá poptávka, "zejména v důsledku ochabující bytové výstavby".

Podle Neumanna bude nakonec zapotřebí "dvojí přístup" k vyrovnání nabídky a poptávky, který zahrnuje stabilizaci čínského trhu s bydlením a pomoc spotřebitelům, aby více utráceli. To je však velký úkol – jak připouštějí i někteří z nejsilnějších kritiků čínských nadkapacit.

Nedávné návštěvě americké ministryně financí Janet Yellenové dominovalo právě toto téma. Její tým opakovaně vytýkal Pekingu, že směřuje státní prostředky do klíčových průmyslových odvětví, podporuje finančně ztrátové společnosti a zaplavuje světové trhy vývozem, který ohrožuje živobytí tamních firem.

Podle názoru USA by se Čína měla více spoléhat na poptávku vlastních spotřebitelů a méně na zbytek světa. Yellenová uznala rozsah této výzvy. "Je to složitá otázka, která zahrnuje celou jejich makroekonomickou a průmyslovou strategii," řekla novinářům v Kantonu. "Nebude to vyřešeno za odpoledne nebo za měsíc." V tuto chvíli nejsou čínské domácnosti a místní samosprávy zdaleka připraveny nést větší břemeno hnací síly růstu, po krachu na trhu s bydlením si velká část z nich musí utahovat opasky.

Při slabé domácí poptávce klesla míra využití průmyslových kapacit v minulém čtvrtletí na nejnižší úroveň od pandemie na počátku roku 2020. Továrny se orientují na zahraniční trhy, vývoz prudce vzrostl a ceny se propadly.

Jedním z případů, kde je přebytek, je odvětví solárních panelů poté, co masivní expanze vedla k cenové válce a propadu ziskovosti.

V automobilovém průmyslu je situace složitější. Využití kapacit v prvním čtvrtletí letošního roku prudce pokleslo, ale hlavní vývozci elektromobilů – jako BYD a Tesla podle odhadů společnosti JSC Automotive pracují na vyšší úrovni než celé odvětví. To ukazuje na rostoucí počet nevyužitých továren, které dříve vyráběly benzinové automobily a které zaskočil rychlý přechod Číny na elektromobily.

Jedním z řešení napětí v oblasti elektromobilů může být to, že čínské firmy začnou vyrábět v jiných zemích. Hospodářská roztržka Japonska s USA v 80. letech 20. století se zmírnila poté, co japonské automobilky investovaly do amerických závodů. Čínské firmy začínají s podporou Pekingu následovat tuto cestu v Evropě, Jižní Americe a Asii. Hlavní rozhodovací orgán komunistické strany minulý týden prohlásil, že bude "podporovat soukromé podniky při rozšiřování na zámořské trhy".

Siova evropská cesta zahrnovala zastávky v Maďarsku, kde BYD plánuje výstavbu továrny, a ve Francii, kde premiér Bruno Le Maire prohlásil, že jeho země by továrnu také uvítala. To je však dlouhodobější strategie. BYD uvádí, že zahájení výroby v Maďarsku potrvá tři roky. A nemusí to fungovat v USA, kde roste nepřátelství vůči jakýmkoli čínským investicím.

Ve starších průmyslových odvětvích existuje precedens z doby před téměř deseti lety, kdy se Čína snažila vypořádat s obrovskou nadbytečnou kapacitou v oblasti oceli a hliníku. Přinutila toto odvětví k racionalizaci a uzavřela méně efektivní výrobce.

Yellenová a její kolegové z ministerstva financí tvrdí, že Peking by měl k průmyslovým odvětvím přistupovat podobně také nyní. "Podíl ztrátových firem v Číně je na nejvyšších úrovních za poslední desetiletí," řekl minulý měsíc Jay Shambaugh, náměstek ministra pro mezinárodní záležitosti. "Máte tu firmy, které ve skutečnosti nereagují na to, co trh unese."

Uzavírání firem a rušení pracovních míst ve slabé ekonomice je však vysoce rizikový krok. Navíc čínská politika z roku 2010 nevedla k výraznému poklesu výroby. A v poslední době se tento problém znovu objevil, když vývoz oceli prudce vzrostl na osmileté maximum a vyvolal stížnosti po celém světě.

Podle Camilla Boullenoise, analytika společnosti Rhodium Group, je základním problémem to, že státem řízená expanze čínské výroby není doprovázena růstem domácí spotřeby.

"Existuje jen několik způsobů, jak se s tím mohou společnosti vypořádat: mohou nedostatečně využívat své výrobní kapacity, držet zboží v zásobách, více vyvážet nebo méně dovážet," říká. "V současné době jsme v Číně svědky všech těchto dopadů."

Zdroj: Bloomberg