Klíčové události a ukazatele - HDP ČR - Týdenní zprávy 29.04.2023 - 03.05.2024

Klíčové události a ukazatele

- ČR:
Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí letošního roku podle předběžného
odhadu +0,5 % k/k a +0,4 % r/r.

- ČR:
Bankovní rada České národní banky potřetí v řadě snížila úrokové sazby o
50 bodů – hlavní sazba nově na 5,25 %.

- Eurozóna:
HICP inflace v dubnu předběžně +0,6 % m/m a +2,4 % r/r a
v jádrové složce +2,7 % r/r.

- Eurozóna:
Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu
+0,3 % k/k a +0,4 % r/r.

- Německo:
Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu
+0,2 % k/k a -0,2 % r/r.

- Polsko:
Index spotřebitelských cen v dubnu předběžně +1,0 % m/m a +2,4 % r/r.

- USA:
Americký Fed ponechal úrokové sazby beze změny – hlavní sazba zůstává
v rozmezí 5,25 -5,50 %.

Očekávané události a ukazatele

- ČR:
Průmyslová produkce a zahraniční obchod se zbožím (březen). Maloobchodní tržby
(březen).

- Eurozóna:
Index PMI v sektoru služeb (duben) – finální údaj. Záznam z dubnového
zasedání Evropské centrální banky.

- Německo:
Zahraniční obchod se zbožím (březen). Průmyslová produkce a nové zakázky
(březen).

- Polsko:
Zasedání Polské centrální banky.

- USA:
Spotřebitelská důvěra podle Michiganské univerzity (květen) – předběžný odhad.

Vývoj EUR/CZK

- Koruna
vůči euru v tomto týdnu výrazněji posílila a ve čtvrtek odpoledne zamířila
pod hranici 25 CZK/EUR. Pod 25 se koruna nacházela naposledy před necelými
třemi měsíci, na začátku února. Impulsem k posílení koruny bylo
čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB). ČNB sice
nepřekvapila snížením úrokových sazeb o 50 bodů (čekalo se), ani rétorikou
guvernéra A. Michla (s dalším snižováním sazeb budeme opatrní), ale k
výraznější změně došlo u trajektorie úrokových sazeb. Nová prognóza ČNB
totiž modelově naznačuje daleko pomalejší snižování sazeb do konce letošního
roku (průměrná sazba 3M Pribor ve 4. čtvrtletí 2024 na 4,3 %) než tomu bylo u
předchozí prognózy z února (průměrná sazba 3M Pribor ve 4. čtvrtletí 2024 na
2,9 %). Pomalejší snižování sazeb ze strany ČNB mimo jiné znamená, že se nebude
tak rychle uzavírat pozitivní úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými
sazbami, což je vzpruha pro korunu. Nově se nyní podle mě v návaznosti na ČNB
pro nejbližší týdny rýsuje o něco silnější kurz koruny – obchodování spíše v
rozmezí 24,70 – 25,20 CZK/EUR místo dosavadních 25,20 – 25,40 CZK/EUR.

- Z domácích
makroekonomických statistik a událostí v tomto týdnu poutal pozornost
především předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) a samozřejmě
čtvrteční zasedání ČNB. HDP v 1. čtvrtletí letošního roku
podle předběžného odhadu +0,5 % k/k a +0,4 % r/r. Oživování domácí
ekonomiky tak pokračovalo i na začátku letošního roku. K mezikvartálnímu
růstu HDP přispěla domácí poptávka, především spotřeba domácností a investice,
zatímco negativní dopad do HDP měla zahraniční poptávka. Detaily však bude ČSÚ publikovat
až na konci května. V meziročním srovnání k růstu HDP přispěly především
celkové výdaje na konečnou spotřebu a zahraniční obchod, nadále však pokračoval
pokles tvorby hrubého kapitálu. To je v souladu s předpoklady, že negativně do
HDP bude po většinu letošního roku přispívat změna stavu zásob.

- Předběžný
odhad HDP v 1. čtvrtletí zvýšil laťku pro celkový odhad růstu HDP v letošním
roce. Letos tak lze podle mě očekávat růst HDP v rozmezí 1,1 – 1,7 %. Rizikem
růstových vyhlídek je pokračující stagnace (mírné recese) v průmyslu a slabý
vývoj zahraniční poptávky. Ostatně i 1. čtvrtletí bylo především o pozitivním
vývoji ve službách, zatímco výkonost ve stavebnictví mezikvartálně stagnovala a
v průmyslu dokonce poklesla.

- Index
PMI ve výrobě v dubnu poklesl na 44,7 z březnových 46,2 bodu a provozní
podmínky se tak v českém zpracovatelském sektoru na začátku 2. čtvrtletí
zhoršily. Pod neutrální hladinou 50 bodů se index nachází nepřetržitě od
poloviny r. 2022. V dubnu rychlejším tempem poklesla výroba i nové zakázky. S
nižší důvěrou podniků rychleji poklesla zaměstnanost. A v neposlední řadě
vzrostly inflační tlaky.

- Bankovní
rada ČNB v souladu s tržním konsenzem snížila úrokové sazby o 50 bazických
bodů. Hlavní úroková sazba, 2týdenní repo, tak nově činí 5,25 % namísto
dosavadních 5,75 %. Bankovní rada snížila sazby o 50 bodů potřetí v řadě a
od začátku cyklu uvolňování měnové politiky loni v prosinci souhrnně o 175
bodů. Hlasování bylo přitom jednomyslné. Výraznější zisky a posílení pod
hladinu 25 CZK/EUR si koruna připsala až při tiskové konferenci s guvernérem A.
Michlem, a to především v reakci na novou prognózu ČNB, která ukazuje na nižší
potřebu rychlého snižování úrokových sazeb do konce letošního roku.

- Zatímco
jsem v předchozích měsících počítal téměř jistě s tím, že ČNB sníží úrokové
sazby o 50 bodů i na červnovém zasedání a následně ve druhé polovině roku
přeřadí na nižší rychlostní stupeň (snižování sazeb o 25 bodů na zasedání), tak
v posledních týdnech byl tento předpoklad stále více nabouráván.
Pravděpodobnější nyní je, že ČNB sníží sazby v červnu již jen o 25 bodů a ve
druhé polovině roku bude ohledně dalšího snižování sazeb postupovat opatrně a
pravděpodobně i více v souladu s modelově načrtnutou trajektorií sazeb než
doposud.

- V
nové makroekonomické prognóze ČNB zvýšila výhled na růst HDP v letošním roce
(1,4 % oproti 0,6 % z února) a naopak snížila výhled na spotřebitelskou inflaci
(2,3 % oproti 2,6 % z února). Výrazně vyšší hodnotu nově vykazuje sazba 3M
PRIBOR (letos 5,0 % oproti 4,0 % z února), což je však z části efekt slabší
koruny v prognóze (průměrný kurz koruny vůči euru pro letošek 25,1 CZK/EUR
oproti únorovým 24,6 CZK/EUR). Pokud se nyní bankovní rada striktně držela
doporučením nové makroekonomické prognózy, tak by ČNB do konce letošního roku
snížila sazby kumulativně již jen o 100 bazických bodů.

Vývoj USD/CZK

-
Koruna vůči americkému dolaru v tomto týdnu
výrazněji posílila a zkraje pátečního odpoledne se nacházela lehce pod hladinou
23,30 CZK/USD. Zisky si koruna připsala především ve
čtvrtek odpoledne v souvislosti se zasedáním bankovní rady České národní
banky (ČNB). Pro
vývoj koruny vůči dolaru však je důležitější vývoj na hlavním měnovém páru
EURUSD a zde se v tomto týdnu obchodovalo v širším okolí hladiny 1,07
USD/EUR. Velmi dobře se tak může stát, že pokud dolar vůči euru posílí směrem
k hladině 1,06 USD/EUR (například v návaznosti na silnější čísla
z pracovního trhu či vyšší inflaci), tak se koruna vrátí zpět na slabší
hodnoty nad hladinu 23,50 CZK/USD. Vývoj koruny vůči dolaru tak pro další týdny
zůstává odvislý především od vývoje na EURUSD. V neposlední řadě jsou tyto
řádky psány před dnešními (3/5) čísly z USA v podobě dubnové
statistiky NFP a dubnovým indexem ISM ve službách, takže v závěru týdne
rozhodně nelze vyloučit výraznější volatilitu na tomto měnovém páru.

- Hlavní pozornost byla v USA v tomto
týdnu upřena na zasedání Americké centrální banky (Fed),
která podle předpokladů ponechala úrokové sazby beze změny a hlavní sazba
(Federal Funds Rate – FFR) se tak i nadále nachází v rozmezí 5,25 – 5,50 %. Inflace v USA od začátku letošního roku
překvapuje směrem nahoru, tj. zpomalování ke 2 % se v 1. čtvrtletí de facto
zastavilo, a to především v tzv. jádrové složce. To platí jak pro CPI, tak i
pro PCE inflaci.

- Tato skutečnost (inflace přestala zpomalovat)
se promítla i ve zveřejněné zprávě po zasedání Fedu. Američtí centrální bankéři
sice kvitují, že rizika pro dosažení cílů Fedu v oblasti zaměstnanosti a
inflace se za poslední rok posunula směrem k lepší rovnováze. Nově však hned
navazuje věta, že v posledních měsících nedocházelo k dostatečnému pokroku ve
zpomalování inflace ke 2 %. Předpokládám, že Fed musí nejprve tuto větu
odstranit, aby začal sazby snižovat, čímž se de facto vylučuje to, že Fed sníží
sazby v červnu. To podporuje i vyjádření, že není vhodné začít sazby snižovat
dříve, než budou mít američtí centrální bankéři dostatečnou jistotu, že inflace
směřuje udržitelně ke 2 %. Pokud by dubnová i květnová inflace výrazně
překvapila směrem dolů a paralelně došlo i k výraznějšímu ochlazení na
pracovním trhu, tak si lze teoreticky představit, že Fed v červnu sazby přeci
jen sníží. Daleko pravděpodobnější však podle mě nyní je, že se první snížení
úrokových sazeb v USA posouvá nejdříve na 3. čtvrtletí.

- Fed rovněž informoval, že od června sníží
prodeje cenných papírů (QT) ze současných 95 na 60 mld. dolarů měsíčně (prodeje
vládních dluhopisů budou sníženy z měsíčního objemu 60 na 25 mld. dolarů,
zatímco prodeje hypotečních zástavních listů MBS budou ponechány beze změny na
35 mld. dolarů měsíčně).

- Z dalších makroekonomických statistik
v USA spotřebitelská důvěra CB v dubnu překvapivě poklesla na 97,0
z březnových 103,1 bodu. V soukromém sektoru ADP zaměstnanost
vzrostla o 192 tis. Index ISM ve výrobě v dubnu poklesl na 49,2
z březnových 50,3 bodu. Dnes odpoledne (3/5) ještě budou publikována
nejsledovanější čísla z amerického pracovního trhu (NFP) a index ISM ve
službách za duben.

Vývoj PLN/CZK

- Koruna
vůči polskému zlotému v tomto týdnu výrazněji posílila, a to především ve
čtvrtek odpoledne v souvislosti se zasedáním bankovní rady ČNB. Obchodování
se přesunulo pod hladinu 5,80 CZK/PLN. Dochází k obratu ve vývoji koruny
vůči zlotému? Tj. začne koruna v průběhu 2. čtvrtletí a během druhé
poloviny letošního roku umazávat ztráty z období duben 2023 až duben 2024?
Pro tento scénář hovoří podle mě skutečnost, že ČNB ve čtvrtek přeci jen
naznačila určitou úpravu v měnové politice (trajektorie sazby 3M Pribor) a
finanční trh začíná stále více věřit tomu, že další snižování sazeb ze strany
ČNB bude již jen pozvolné (důkazem vývoj tržních sazeb v posledním cca
měsíci). V několikatýdenním nadhledu podle mě nelze vyloučit, že koruna
vůči zlotému opět oslabí, ale v dlouhodobějším výhledu (druhá polovina roku) se
podle mě zvyšuje pravděpodobnost toho, že (1) koruna bude vůči zlotému
posilovat směrem k hladině 5,50 CZK/PLN a níže nebo (2) že koruna vůči
zlotému již nebude alespoň dále oslabovat jako tomu bylo v posledních
dvanácti měsících.

-
V Polsku byl v tomto týdnu zveřejněn
předběžný odhad spotřebitelské inflace za duben (+1,0 % m/m a +2,4 % r/r). Zrychlení
inflace šlo na vrub potravinám (ukončení nulové sazby DPH na vybrané potraviny
se promítlo růstem potravin o 2,1 % m/m) a v menší míře pohonným hmotám
(+2,1 % m/m). Kontinuální proces meziročního zpomalování inflace tak byl
v dubnu přerušen (v březnu +2,0 % r/r). Index PMI ve výrobě v dubnu
poklesl na 45,9 z březnových 48,0 bodu.

Vývoj EUR/USD

- Na hlavním měnovém páru se v tomto týdnu
obchodovalo v rozmezí 1,066 – 1,074 USD/EUR a to navzdory tomu, že byla
zveřejněna řada důležitých makroekonomických statistik z obou stran
Atlantiku a navzdory tomu, že zasedal americký Fed (více k zasedání Fedu
v oddílu USDCZK). Obratem je však třeba dodat, že tyto řádky jsou psány
před dnešními odpoledními čísly z USA (statistiky z pracovního trhu
NFP a index ISM ve službách), které mohou přinést na eurodolar ještě velmi výraznou
volatilitu a případně i posunout obchodování blíže hladině 1,06 USD/EUR, stejně
jako k úrovni 1,08 USD/EUR v případě slabších čísel z USA. Stále
však vycházím z předpokladu, že divergence měnových politik
v eurozóně (dřívější a rychlejší snižování úrokových sazeb) a v USA
(pozdější a pomalejší snižování sazeb) bude prozatím dolar vůči euru držet na
silnějších úrovních. Tento předpoklad by se změnil, pokud by z USA začala
chodit slabší čísla z pracovního trhu a inflace začala výrazněji
zpomalovat.

-
K makroekonomickým
statistikám v eurozóně. Spotřebitelská inflace HICP
(harmonizovaný index spotřebitelských cen) v eurozóně v dubnu
předběžně +0,6 % m/m a +2,4 % r/r a v jádrové složce +0,7 % m/m a +2,7 %
r/r. Vysoká inflace tak dále
pozvolna ustupuje, ačkoliv v jádru pozvolněji, než se pro duben očekávalo
(tržní konsenzus +2,6 % r/r). K ústupu inflace pozvolna dochází i ve
službách (necelá polovina spotřebního koše) – v dubnu 3,7 % r/r, avšak silnější
meziměsíční růst +0,8 % m/m. Dubnová inflace podle mě nic nemění na faktu, že
Evropská centrální banka (ECB) na červnovém zasedání sníží úrokové sazby a
zahájí tak proces uvolňování měnové politiky. Otázkou je spíše to, jak rychle
bude ECB snižovat sazby ve druhé polovině letošního roku.

-
Hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně
v 1. čtvrtletí rostl podle předběžného rychleji (+0,3 % k/k a +0,4 % r/r), než činil tržní konsenzus (+0,1 % k/k a +0,2 %
r/r). Detaily k těmto číslům Eurostat ještě neposkytl a navíc soubor dat
není kompletní. Na rozdíl od ČR lednové a únorové maloobchodní tržby
nenaznačily nějaké významnější oživení spotřeby domácností v eurozóně.
Z průmyslu nadále chodila spíše slabší čísla. Vysvětlením může být
silnější růst produkce v některých službách (v lednu +1,5 % m/m).
V největší evropské ekonomice, v Německu, HDP v 1. čtvrtletí
předběžně +0,2 % k/k a -0,2 % r/r a to díky investicím ve stavebnictví a růstu
exportu.

- Vzhledem k plným makroekonomickým
kalendářům na obou stranách Atlantiku trochu zapadl překvapivý pokles indexu
ekonomického sentimentu v eurozóně (v dubnu na 95,6 z březnových 96,2
bodu). Došlo k poklesu důvěry v průmyslu (-10,5 bodu – nejslabší
hodnota od září 2020), ale velmi překvapivě i ve službách (na 6 bodů), což
nekoresponduje s dalšími měkkými ukazateli (např. dubnovým růstem PMI ve
službách). Index PMI ve výrobě za duben finálně mírně vylepšen na 45,7 bodu
(předběžně 45,6 bodu), což však nic nemění na poklesu oproti březnu (46,1
bodu).

Stáhnout týdenní zprávy