Trh práce, zaměstnanost a nezaměstnanost v roce 2025 - Makroekonomická predikce MFČR

Zaměstnanost (národní účty) se v 1. čtvrtletí 2024 meziročně zvýšila o 0,3 % (v souladu s odhadem). Růst byl tažen odvětvími v tržních i netržních službách, naopak další meziroční pokles počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu jej tlumil. Ve 2. čtvrtletí zaměstnanost podle předběžného odhadu meziročně vzrostla o 0,2 % a díky očekávanému hospodářskému růstu by se měla dále zvyšovat i v horizontu predikce.

Dle údajů MPSV ve 2. čtvrtletí 2024 počet registrovaných nezaměstnaných převyšoval počet volných pracovních míst. Tento nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce byl naposledy zaznamenán v 1. čtvrtletí 2018, situace v jednotlivých regionech je ale značně rozdílná. Počet volných pracovních míst v červenci přesáhl počet uchazečů o zaměstnání ve 30 okresech a 4 krajích. Zdaleka ne všechna volná pracovní místa lze ale považovat za aktivní. Z volných pracovních míst nabízených na internetových stránkách úřadů práce jich k datu uzávěrky predikce bylo aktivních (nabídky, u nichž došlo k poslední změně po 1. únoru 2024 a datum nástupu bylo 1. května 2024 nebo později) přibližně 38 %. Podle konjukturálního průzkumu ČSÚ zůstává nedostatek zaměstnanců hlavní bariérou růstu produkce ve stavebnictví a nezanedbatelný je i v průmyslových odvětvích. Tento problém však zmírňují uprchlíci z Ukrajiny. 

Poptávka po zahraničních zaměstnancích zůstává silná. Podle dat MPSV počet zaměstnanců z ciziny ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostl o 36 tis. na 820 tis. Dlouhodobě dominují pracovníci z Ukrajiny a Slovenska. Počet ukrajinských pracovníků se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšil o 20 tis. na 282 tis. 

Míra nezaměstnanosti se v 1. čtvrtletí 2024 zvýšila na 2,8 % (proti 2,9 %). Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v kategorii 15–64 let v červnu vzrostla na 2,9 %, vývoj tohoto ukazatele je ale poměrně volatilní. Domníváme se, že se na trhu práce v 1. pololetí 2024 projevovaly zpožděné efekty slabší hospodářské aktivity z předchozího roku. V horizontu predikce by však již míra nezaměstnanosti měla díky ekonomickému oživení postupně, byť velmi zvolna, klesat. V průměru za celý letošní rok by se mohla zvýšit na 2,8 % (beze změny) a pro rok 2025 predikujeme její pokles na 2,7 % (beze změny).

Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) v registrech úřadů práce v meziročním srovnání mírně narůstá. Za celý rok 2024 by se mohl v průměru zvýšit na 3,8 % (beze změny). V následujícím roce by mohl činit 3,7 % (beze změny).

Míra participace (20–64 let) se v 1. čtvrtletí 2024 zvýšila o 0,8 p. b. na 84,1 % (proti 83,1 %). Za výrazným zlepšením oproti dubnové predikci stojí silný růst pracovní síly, který předčil růst populace. V horizontu predikce bude hlavním faktorem růstu míry participace prodlužování statutárního věku odchodu do starobního důchodu, naopak negativní dopad bude mít demografický efekt v podobě klesajícího podílu věkových skupin s přirozeně vysokou mírou ekonomické aktivity. Míra participace by tak letos mohla činit 84,8 % (proti 84,0 %) a v příštím roce nepatrně vzrůst na 84,9 %.

Objem mezd a platů se v 1. čtvrtletí 2024 zvýšil o 6,4 % (proti 6,5 %). V makroekonomicky nejvýznamnějším odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostly mzdy o 5,6 % (při snížení počtu zaměstnanců o 2,4 %).

Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech. Minimální mzda se od 1. 1. 2024 zvýšila o 9,2 % na 18 900 Kč. Zaručená mzda pak ve 2. a 3. skupině prací vzrostla shodně o 1 600 Kč, v 8. skupině se podle zákonného požadavku zvýšila na dvojnásobek minimální mzdy. Ostatní stupně zůstaly beze změny. Novela zákoníku práce účinná od 1. srpna 2024 zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy, který vychází z očekávané výše průměrné mzdy podle predikce MF ČR a z vládou stanoveného poměru minimální a průměrné mzdy. Postupně by přitom mělo dojít k rovnoměrnému nárůstu poměru minimální a průměrné mzdy až na 47 % v roce 2029. Institut zaručených mezd bude nově využíván jen v platové sféře.

V důsledku konsolidačních opatření dojde v letošním roce k výraznému snížení příspěvku netržních odvětví k růstu objemu mezd a platů. Hlavním faktorem nárůstu výdělků v netržní sféře by v horizontu predikce měla být automatická valorizace platů učitelů. V příštím roce růst objemu mezd a platů kromě očekávaného zrychlení dynamiky minimální mzdy podpoří i silnější poptávka po práci. V úhrnu by se objem mezd a platů mohl letos zvýšit o 7,1 % (proti 6,8 %), v roce 2025 by růst mohl zpomalit na 6,4 % (proti 5,5 %).

Průměrná mzda (podniková, přepočtená na plný úvazek) se v 1. čtvrtletí 2024 zvýšila o 7,0 % (proti 6,1 %), k čemuž nejvíce přispěl nárůst průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 % (příspěvek 1,6 p. b.) a ve zdravotní a sociální péči o 11,1 % (příspěvek 1,1 p. b.). Průměrná mzda by se s ohledem na výše uvedené faktory mohla letos zvýšit o 7,2 % (proti 6,4 %) a v příštím roce o 6,5 % (proti 5,5 %).